UČITELÉ, pokud na to nemáte, dělejte něco jiného

Učitelé jsou na to sami.

Dřív je podporovala školská soustava, která uměla velice efektivně motivovat ke studiu a vynucovat žádoucí chování. Od malého žáčka každý věděl, že kdo se nebude dobře učit, ten nezíská atraktivní místo v dalším stupni vzdělávání. Každý věděl, že snížená známka z chování nebo vyloučení ze školy je stigmatem na (s trochou nadsázky) celý život.

Učitel, pokud se dostal do úzkých, měl velkou moc.

Dnes tyto páky chybí.

Nebudu se dlouze zamýšlet, zda bohužel nebo naštěstí.

Faktem je, že přirozeně vznikl filtr, který velice zřetelně odděluje dobré a špatné učitele.

Učitelé totálně nezvládající své povolání už v oboru nepracují. Doba komických postaviček bez potřebné kvalifikace odezněla.

Standard ale přestal novým nárokům stačit.

Stále víc slušných učitelů se hroutí. Nerozumějí žákům či studentům, bojí se jich. Nevědí, jak na ně.

Pár procent lidí obdařených přirozenou autoritou to má snažší.

Ostatní musí, aby uspěli, vhodně zkombinovat dva klíčové faktory:

1) Být (alespoň lokálně) respektovaným odborníkem na oblast, kterou učí

Jste-li opravdu dobří, publikum to pozná a zamiluje si vás.

To platí u divadla, v pop music i ve školství.

2) Naštudovat dětičky

Pokud svoje ovečky nezvládáte, položte si otázku: Kolik času jsem věnoval(-a) pegadogice, psychologii a sociologii?

Porovnejte s tím, kolik jste strávil(-a) biflováním své specializace.

Snad nemusím více rozebírat a mohu vynechat otřepaná přísloví jako Těžko na cvičišti, lehko na bojišti.

Kdo na to nemá, ať to nedělá!

Lidé, kteří nemají na svou práci, jsou prokletím dneška.

Nestíhají, zanedbávají rodinu, jsou nešťastní, každý den trpí.

Řešení je jednoduché. Stačí malé zastavení (učitelům se teď nabízejí prázdniny) a popřemýšlení, zda pomůže dovzdělání nebo zda je nutné změnit rajón.

Nepružný trh práce s armádou nezaměstnaných k razantním krokům příliš nevybízí.

Ale žijete jenom jednou. Žáci a studenti také.

Kam dál?
Vzpomínka na studium v Kunovicích u Kratochvíla