Mladí nebo staří, všechno stejní pracanti!

Čeští podnikatelé jsou proslulí svou schopností plánovat.

Milují strategické vize, promýšlejí na dekády dopředu, rádi tvoří rezervy. Zároveň poskytují ve svých firmách pro všechny zaměstnance možnost vybudovat strmou kariéru.

Bohužel je trh práce zaneřáděn lidmi nad padesát a ženami, které pomýšlí na potomstvo. Odpracují v kuse 5 a více let, ale v delší perspektivě s nimi nelze počítat.

A návraty z mateřské? Horor! Vemte si, jakým úžasným technologickým pokrokem třeba od roku 2010 všechno prošlo!

A teď vážně

Spolupracoval jsem se stovkami lidí různého pohlaví, věku, národnosti, vzdělání.

Schopnost učit se a efektivně plnit úkoly nemá absolutně nic společného s datem narození nebo s tím, že zaměstnankyně chce dítě.

Už ani v oblasti výpočetní techniky nemá omladina náskok. Mnohdy jsou dvacátníci daleko zastyslejší a nepružnější než čekatelé na penzi.

Zobáci toho většinou moc nepřečetli. Často u nich dojde bez výraznější sebereflexe k utvoření pomýleného světonázoru souvisejícího s prací. Úroveň škol je kolísavá.

Starší ročníky mají zkušenosti a proto méně jistoty. Ale dovedou zabrat. Rádi se učí, když k tomu dostanou odpovídající příležitost.

Pár blbů káže, nikdo nepočítá

Stereotypy, které způsobují diskriminaci na základě věku, nemají pražádný ekonomický základ.

Pár blbů, kteří drží prst na tepu doby, začalo razit, že přerušit kariéru kvůli mateřské je mor a že 10 let před důchodem je člověk nepoužitelná troska.

Své kecy nepodložili ničím.

Tak už se změňte!

Chápu, u firmy se 3 lidmi je odchod jedné paní na mateřskou problém.

Rozumím, jsou povolání, kde je potřeba vychovávat každého zaměstnance v dlouhodobé perspektivě.

Ale u více než 90 procent pracovních míst věk o ničem nerozhoduje.

Kam dál?
Náš přístup k pracovní době: Jedna z příčin krize