Óda na vesnici a chvála regionálních zážitků

Bude tomu zanedlouho rok, co jsme se z města přestěhovali do menší obce. A já nevycházím z nadšení. Dělá mi hrozně dobře koukat do zeleně.

Mám radost, že mám zahradu.

Je pohoda dát malého v kočárku ven, ať se kouká do korun stromů, zatímco já vařím. A taky se s ním plácnout na deku někam, kam nechodí pejskaři.

Líbí se mi přijít do obchodu a trochu poklábosit se stále stejnými prodavači. Znát se s nimi, nechat si doporučit něco od někoho, o kom víte, že to nedělá pro momentální zisk, ale buduje si s vámi vztah (a co by teda z nekvalitního doporučení měl). Chutnají mi místní paštiky.

Jsem spokojená se zdejším automechanikem a jeho cenami.

Je super mít všechno kousek (včetně hřbitova).

A pochválit musím taky místní knihovnu, kde neplatím žádné poplatky a knížek si můžu půjčit, kolik chci, na jak dlouho chci. Jenom proto, že tady bydlím :-)

Taky mě těší novinky, které se v naší obci dějí. Dneska jsem zpozorovala celkovou proměnu květinářství, v rozhlase zaslechla, že se otvírá vinotéka, a taky zjistila, že na dvoře řeznictví bude parkoviště pro zákazníky. Paní starostko, děkuji, že se o nás tak pěkně staráte a vše umožňujete vytvářením dobrých podmínek.

Jsem hrdá na to, že tu můžu žít. A mám chuť se tady na tom začít podílet. To je pocit, který z města neznám. Tam mě jen štvalo šedivé sídliště, nic mě nezajímalo a toužila jsem akorát zaklapnout dveře od bytu a mít klid. Tady neprožívám ten obrovský pocit odcizení. Můj prožitkový svět je pravděpodobně podobný cítění seniorů, když měli opustit starý barák a jít bydlet do králíkáren. Fakt nevím, v čem by mi město mělo chybět.

Jen veliká škoda, že jsem se profesně nespecializovala na něco, po čem by na vesnici byla poptávka. Tohle bych ve svém životě každopádně udělala jinak. Zaměřila bych se bývala praktičtěji. Každý ovšem chybujeme, že.

Vzpomínám na jednoho kamaráda, co nám říkal, že obec je obec lidí a ať tu nežijeme po městsku. Snažím se na to občas myslet. Jdu do volební komise :-) Snad časem přijdu i na další způsoby, jak se víc poseznamovat (nejen s přímými sousedy) a zapadnout. Věřím, že přes dítě to (zejména až nastoupí do školky a školy) nebude problém.

Držte nám palce, ať se nám tu daří a lidi nás přijmou. A ať vyhrajem nějaké ty love, abychom si mohli zkrášlit domeček. :-)

Přeju vám, ať najdete ke svému životu místo, kde se budete cítit dobře. Je to k nezaplacení.

Kam dál?
5 důvodů proč nebydlet v paneláku
Peciválova zpověď: Necpu se, kde mě nechtějí