To jsou ale paradoxy, pane Rejžku, že?

Jan Rejžek je nesmlouvavým hudebním kritikem. Ve svém životě (jak o něm kdosi trefně napsal) pochválil snad jenom Pink Floyd, a to z mladické nerozvážnosti.

Stejně přímočaře jako k muzice se pan Rejžek vyjadřuje také k celospolečenskému dění. Sám sebe označuje jako příslušníka pražské lumpenkavárny. Každý týden se těším na jeho drsné Poslední slovo v Lidových novinách.

Protože mám Jana Rejžka rád, dovolím si ho třikrát pošťouchnout.

1) Milovaná Slavia, nenáviděný Zeman

Pan Rejžek se často rozplývá nad tím, jak se aktuálně daří fotbalové Slavii Praha.

Zároveň peskuje Miloše Zemana za to, že je příliš servilní k čínským papalášům. Ovšem pokud by jim Zeman nelezl do zadku, Rejžek by se nemohl radovat z úspěchů milovaného klubu. Vzpomeňme na trapné sezóny před přílivem čínských peněz.

Rejžek podporuje Slavii, tzn. podporuje čínskou investici. Ale plive na toho, kdo ji zařídil.

2) Poslechové pořady díky komárům

Jan Rejžek objíždí republiku s poslechovými pořady, má jich na kontě stovky.

Nevyhýbá se novinkám. Ovšem pouští především interprety, kteří nebyli před rokem 1989 u našich soudruhů příliš oblíbeni.

Nedostupnost nosičů v běžné obchodní síti způsobila, že šlo o srdcovou záležitost, lidé muziku společně poslouchali, tajně si ji půjčovali, kopírovali, pokoutně prodávali.

Hudba byla něčím víc než jen hudbou.

A proto má dnes pan Rejžek úspěch s poslechovými pořady.

3) Estébák nejúspěšnějším porevolučním písničkářem

Jan Rejžek často vytýká Jaromíru Nohavicovi spolupráci se Státní bezpečností.

Právě Nohavica jako jediný z písničkářů komunistické éry důstojně zvládl příchod nových časů. Dodnes jeho tvorba snese přísnější měřítka. Samozřejmě nahrál i spoustu kýčovitých nebo pitomých songů, ale také umí jít do hloubky a reflektovat současné dění.

Otázkou zůstává, nakolik byla spolupráce s tajnou policií příčinou Nohavicova (dávno překonaného) alkoholismu a nakolik ho drásá špatné svědomí. Faktem je, že většina umělců ze sebe vymáčkne to nejlepší, pokud trpí.

Kdo ví, jak by hodnotil hudební kritik Rejžek písničkáře Nohavicu pouze skrze jeho tvorbu.

Dinosaurus Rejžek

Jan Rejžek je pro mě ztělesněním starých dobrých časů, kdy byli kladně přijímáni ti, kteří měli svůj názor, byli sami sebou a neměli strach říct, co si myslí.

Ale doba je jinde. Marta Kubišová to trefně popsala v jednom rozhovoru. Lidé se dnes bojí stejně jako za Husáka.

Až Jan Rejžek nebude, bude mi hodně chybět.

Také Vás zajímá:
Charta 77 versus AntiCharta - NĚKOLIK VĚT o souboji gerontů
Proč nefunguje komunismus? Zničí ho 1 černý pasažér