Povinné očkování - Stát a rodiče musí převzít odpovědnost
Dále ilustruje naprosté dno, do kterého se zabořil náš právní řád. Školka nesmí přijmout dítě bez očkování, ale do posledního ročníku to samé dítě přijmou musí. Typický příklad hezkého českého absurdna. Zároveň lze v rámci sporu o povinné očkování vysledovat pár obecných charakteristik doby, ve které žijeme. 1) Pravda neexistuje Očkování prý může způsobit autismus. Tvrdí to někteří rodiče (třeba Robert De Niro) postižených dětí. Tvrdí to nejrůznější alternativci a odborné kapacity pohybující se na hraně nevědeckosti. Autority mají jasno. Výzkumy neprokázaly spojitost mezi očkováním a autismem. Jde o podobné tvrzení, jako že výzkumy neprokázaly spojitost mezi mobilními telefony a rakovinou. Nikdo všeobecně respektovaný neřekne: "Očkování nezpůsobuje autismus." Nebo: "Mobily nemůžou za rakovinu." Řeknou: "Výzkumy to neprokázaly." Žádný výzkum zatím nedokázal existenci inteligentního mimozemského života. Znamená to, že nemůže existovat? K pravdě se nedoberete, výše zmínění vědci už se ani nesnaží svá tvrzení za pravdu označovat. Osobně cokoli garantovat odmítají. 2) Nikdo nechce nést odpovědnost za svá rozhodnutí Čímž se dostáváme k bodu druhému. Stát nařizuje. Ujišťuje o naprosté bezpečnosti očkování. Ovšem odmítá převzít odpovědnost nejen u případů možná v budoucnu prokázaného spojení mezi očkováním a autismem, ale také dojde-li k alergické reakci. Rodiče, kteří machrují se svými často pouze pseudoodbornými názory a nechtějí dát dítě naočkovat, odmítají přijmout odpovědnost v případě, kdy dítě kvůli chybějící vakcinaci onemocní (popř. bude také šiřitelem choroby). Stát a rodiče brojící proti očkování musí být ochotni za svá rozhodnutí platit nejen v rovině morální, ale také penězi. Když dojde k průšvihu, musí cvakat samozřejmě také farmaceutické firmy. Význam plošné vakcinace při boji s nemocemi je nesporný. Ke sporným otázkám se bohužel odmítáme postavit čelem. Také Vás zajímá: Zakažme reklamu na léky, je to pěkné svinstvo Nadané dítě: Jaké by mělo být, aby v životě uspělo? Štítky: Politika a společnost |
Svůj názor sem napíšu jako babička dítěte, postiženého očkováním. Ano, očkování může být dětem nebezpečné. Důkazem je bohužel můj vnuk. Při objevení závažných problémů byl důkladně vyšetřený v několika nemocnicích, a lékařské kapacity mu určili tuto diagnózu a na tuto dg se léčí. Už čtyři a půl roku. Problémy mu nastaly po přeočkování ve dvou letech. Takže se o tom ví, reakce na očkování jsou zařazeny v seznamu oficiálních diagnóz - a rodiče neočkovaných dětí jsou nadále pronásledováni. Stát od toho dává ruce pryč, oficiálně se o problému nesmí mluvit, protože ...vědci to neprokázali, že?
Dcera s vnukem jezdí každý rok do lázní. Když tam byla poprvé, ptala se, jestli se s něčím takovým už setkali.Setkali. A naopak, takových dětí jim tam údajně jezdí čím dál víc. Přikládají to (bez vědeckého podkladu, samozřejmě) faktu, že bakterie dávno získaly větší odolnost, proto musí být očkovací látka silnější, a když se k tomu přičte, že se očkuje vícevakcínami, i počet nemocí, proti kterým je nutno očkovat , je moc (tím i větší počet dávek), je to takový začarovaný kruh. Kdo má z tohoto užitek?
Poslat komentář
<<< Zpět na titulní stránku