Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím vyjadřujete souhlas. Další informace
Poutač

Komparace slovníkových hesel: Diskurz

Mikroblog
V úvodu své práce bych ráda vymezila kategorie, které budu používat k porovnání hesla diskurz v daných publikacích. Jedná se o délku uvedeného hesla a fakt, zda je jeho zpracování komplexní či jen částečné, dále o způsob strukturace hesla a jeho srozumitelnost pro čtenáře a také o to, zda je v hesle zmíněna historie pojmu a jaké osobnosti autoři slovníku k pojmu diskurz váží. V závěru práce provedu i krátké srovnání podobností a rozdílů u jednotlivých hesel. A nyní již k daným publikacím.

Ve Velkém sociologickém slovníku je svým rozsahem heslo ze studovaných publikací nejkratší. Pohled autorů na pojem diskurz je sociologický, vymezují jej z hlediska společnosti a jejího vztahu k užívání diskurzu. Heslo je strukturováno logicky a pro čtenáře přehledně. Začíná výčtem historie spjaté s pojmem a následně podrobněji rozebírá hlavní pojetí diskurzu ze svého pohledu (tj. Foucaultova). Historie pojmu je v tomto slovníku zmíněna nejobšírněji ze všech, hovoří se zde i o starověku, největší prostor však zaujímá vysvětlení Foucaultova pohledu na diskurz.

Také ve Filosofickém slovníku najdeme heslo, které patří ke kratším. Toto je ale zpracováno z pohledu filosofie a literární vědy, osobně bych jej označila za nejméně komplexně zpracované. Strukturace hesla je zde od specifického k obecnému – obšírně je rozebrán filosofický význam pojmu, na konci hesla je krátce zmíněn i jeho obecnější význam. Pro laického čtenáře je tento způsob nevýhodný, protože se k jádru pojmu musí dosti dlouho propracovávat; pro specialistu však může být naopak funkční. Jedná se o jediný slovník z výběru, který nezmiňuje Foucaultovo pojetí diskurzu; hlavní osobností je zde Habarmas ajeho teorie komunikativního jednání.

Ve Slovníku mediální komunikace je rozsah hesla delší a i zpracování komplexnější (zmiňuje i diskurz obecně), zvláště je však zaměřeno na pojem diskurz z hlediska mediálních studií. Strukturace hesla je praktická, slovník nejprve uvádí 2 hlavní významy, v jakých se hesla užívá v mediálních studíích, posléze rozebírá Foucaultovo pojetí diskurzu a následně se opět vrací do mediální oblasti, které se podrobně věnuje a v níž uvádí i příklady. Vývoj pojmu zde (kromě Foucaulta) není zmíněn.

Lexikon teorie literatury a kultury poskytuje bezpochyby nejrozsáhlejší, ale také nejkomplexnější zpracování. Vymezuje a rozebírá 4 hlavní proudy teorie diskurzu. Strukturace hesla je přehledná, nejprve se věnuje pojmu krátce obecně, pak specificky každému ze 4 proudů t. diskurzu (ve své hlavní oblasti – literárním a kulturním pojetí diskurzu – obsahuje i příklad), závěr je opět obecný. Diskurz pojímá jako záležitost spojenou hlavně s obdobím od 70. let 20. století.

Wikipedia.org je jediným použitým internetovým zdrojem. Heslo zde patří k delším; elektronická forma encyklopedie však umožňuje specifickou práci s ní - po vyhledání pojmu diskurz (=angl. discourse) nabízí i hypertextový odkaz na diskursivní analýzu. Samo heslo je strukturováno tak, že na začátku je krátce vymezeno včetně jednotlivých oblastí, v nichž se používá; dále pokračuje podrobnějším výkladem o použití v rámci různých soc. věd. Jako hlavní osobnosti spjaté s pojmem zde vystupují Michel Foucault a Jürgen Habermas, jejichž odlišné pojetí je rozebráno; zmíněny jsou však i koncepce dalších vědců.

Z podobností mezi hesly bych ráda uvedla, že všechna hesla začínají odvozením pojmu z jeho původního jazyka – latiny - a ve všech publikacích (kromě Filosofického slovníku) je zmíněn Michel Foucault a jeho pojetí diskurzu. Každý z použitých slovníků má však také určitá svá specifika. Velký sociologický slovník jako jediný obsahuje překlad pojmu do významných světových jazyků. Lexikon literární teorie a kultury má zase vůči ostatním přesah ve dvou oblastech – jednak uvádí námitky vůči Foucaultově teorii a jednak také hovoří o tom, jak teorie diskurzu zapůsobily na vědu a vědeckou obec. Slovník mediální komunikace je (z mého pohledu) nejsrozumitelněji strukturovaný. Filosofický slovník jako jediný neuvádí Foucaultovu koncepci (což osobně považuji za chybu). U Wikipedie.org na základě znalosti hesla v jiných slovnících můžeme vytknout jistou nekoncepčnost (například opomíjí některé oblasti, v nichž se pojmu diskurz užívá, ačkoli jiné vyjmenovává a je patrné, že záměrem bylo postihnout celou šíři možného užití pojmu. Slovník mediální komunikace, Lexikon teorie literatury a kultury a Wikipedia.org na rozdíl od zbylých dvou slovníků obsahují příklad, který ilustruje danou problematiku.

To, který z uvedených slovníků je pro definici slova diskurz nejvhodnější či nejlepší je však relativní. Každý z nich akcentuje odlišný pohled, který ostatně často můžeme poznat už z názvu samotného slovníku.

Štítky:

 Místo pro Vaše hodnocení:
Blog Zrcadlo aktuálně: Všichni jste líní a neschopní idioti!

Diskuse o článku Komparace slovníkových hesel: Diskurz


Tady může být Váš názor.

Poslat komentář




<<<  Zpět na titulní stránku