VŠ učitelé - Co celé dny dělají?
Studenti Na spoustě vysokých škol (i těch nejprestiznějších) je doba, kdy se učitelé věnovali studentům nenávratně pryč. Ústní zkoušky? Není čas. Semináře a diskuse v malých skupinách? Není čas. Být k dispozici pro konzultace? Hodinu týdně, na víc není čas. Přece nebude slovutný pan učitel ztrácet čas se studenty. Co mu to dá? Nic. Věda, to je to poslání, to je, proč je tady. Pokud zbyde chvilka po bádání, uplatní své zkušenosti a moudrost v nějaké akademické funkci, tráví čas nic neřešícími schůzemi a povídáním u kafe. Věda Věda je poslání. Tam mohou VŠ učitelé naplno projevit, jací opravdu jsou. Bohužel naše armáda vědců nemá takřka žádné výsledky. Kromě pár významných osobností (především v technických a přírodovědných oborech) jako by ti ostatní neexistovali. Magické slovo je publikovat. Kdo publikuje, ten je král. To že publikované články a výzkumy čte velmi často jen pár desítek jiných VŠ učitelů (čtou si to navzájem, něco jako onanie před diváky, při které se střídají role) nikomu nevadí. Psát skripta se nenosí, je za to málo peněz, studenti si přečtou anglicky. Praktické přínosy takřka nevidno, vědci publikující v masovém tisku by se dali spočítat na prstech pracovníka pily. Přitom je tolik aktuálních otázek, ke kterým by se tyto kapacity mohly vyslovovat. Proč spolu navzájem nesoupeří týmy VŠ učitelů například v návrzích řešení: penzijní reformy, zdravotní reformy, řešení situace občanů sociálně vyloučených, pomoci dlouhodobě nezaměstnaným, ekologie? Proč návrhy jednotlivých týmu nejsou porovnávány ve veřejné debatě? Důvody jsou tyto: především lenost, dále nechuť používat jazyk, kterému rozumí běžný občan a odtrženost od skutečných problémů. Příčiny Hlavní příčinou je, že vysoké školy nad sebou nemají žádný bič, žádnou kontrolu. Navíc poptávka studentů je obrovská, nemusí se snažit. Ve vedení kateder, fakult i celých univerzit jsou lidé, kteří se navzájem roky rokoucí znají a podporují se. Pokud je nějaká nepříjemnost, uklidí se pod koberec. Odchází se buď dobrovolně nebo kvůli nepříznivému zdravotnímu stavu. Ono se těch pár hodin výuky vždycky nějak najde. Navíc spousta lidí z tvrdého jádra se nestydí a drsně využívají pracovní dobu a vybavení VŠ k soukromým projektům, za které dostávají peníze přímo do své kapsy. V důsledku to dopadá tak, že mnozí VŠ vyučující nejenže nereagují na současný stav poznání, legislativy atp., ale dokonce jsou zpátečničtí a novinky sabotují. Viz situace u reformy základního školství, kdy se x let platná legislativa ve výuce mnoha pedagogických fakult vůbec neprojevila. Řešení Zavádět školní inspekci u VŠ by byla pitomost. Jak tedy jinak kontrolovat? Zveřejňovat. Všechno a pěkně konkrétně. Ministerstvo školství by mělo zajistit provoz internetových stránek, kde by byly podrobné údaje o všech VŠ oborech získané nezávisle na VŠ. Nejen kolik mají a berou studentů, co k přijímačkám, ale také kolik je v rámci studia ústních zkoušek, kolik je průměrně studentů na semináři, kolik průměrně má vyučující konzultačních hodin týdně, zda se při výuce diskutuje, jestli má škola dostatek literatury v českém jazyce, kolik stojí koleje a jak jsou dostupné. Další možnosti můžete doplnit sami. Stát financuje vysoké školy, měl by jasně říci: podle prognóz trhu práce budeme potřebovat (tohle je jen příklad) zubaře, na ty dáme peníze. Bakaláře sociology podporovat nebudeme, nejsou třeba, zafinancujte si to, jak chcete. V případě absolutního nesouladu toho co se učí a reality by měl stát pokutovat. Z vysokých škol se staly fabriky, jejichž hlavním cílem je mít co nejvíc studentů, tj. co nejvíc peněz od státu. Kvalita a smysluplnost poskytovaného vzdělání nikoho nezajímá. Hlavně dohnat a předehnat EU v počtu VŠ vzdělaných lidí na 1000 obyvatel. Až se příště setkáte s člověkem, který má čerstvý titul, je totálně neschopný a o svém oboru nic neví, vzpomeňte si na tento článek. Kam dál? Vzpomínka na studium v Kunovicích u Kratochvíla SWOT analýza českého školství Štítky: Nejdiskutovanější, Politika a společnost, Škola |
Autor: Holden Caulfield, 12. 8. 2008 ↓ Diskutujte 
Pěkné, stručné, výstižné :) Naprosto souhlasím a myslím si, že jsem také oběť tohoto systému... titul bakaláře a ani páru o tom, co jsem to tam vlastně 3 roky na VŠ dělala :)
Nelíbí se mi tón článku ani s mnoha závěry nesouhlasím.
Jestli vám někde dají titul zadarmo tak je to samozřejmě smutné, ale asi se to nedá generalizovat.
Já jsem jako vysokoškolák s kvalitou výuky i kantorů spokojený a myslím že filtrování těch co na to mají a těch co ne je v pořádku.
Vsadím se, že pisatel předchozího příspěvku je profesor :) Dovolil bych si tvrdit, že se ho tento článek dotknul, protože je právě o něm, ale je to jen můj názor. Jinak článek je moc pěkný a přesně vystihuje názor všech studentů té naší VŠ, děkuji!
Také připojím svůj komentář. S článkem v mnohém souhlasím, zvláště ta část o publikacích VŠ kantorů - bohužel, takový je trend a většina učitelů to nedělá s potěším, ale z povinnosti. Na mnoha školách jsou učitelé nuceni vedením publikovat své práce, ať je jejich význam sebe menší. A nemyslete si, že jsou z toho nějak nadšení!
Považte jaký smysl má např.: pro lektory/učitele cizích jazyků a potažmo pro "široký okruh čtenářů" vydávat nějaké spisy? Žádný, jejich úkolem je kvalitně podat probíranou látku... .
Jiná věc je to, zda student něco umí nebo ne. Každý student má tu volbu naučit se svému oboru-pokud o něj má zájem. Výmluvy na špatný systém vzdělávání nebo nekvalitní učitele jsou na tomto místě nelogické:)
Mundy
PS: Nejsem učitel :)
Zvlastni stranky s poctem ustnich zk., průměrného počtu studentů jsou krásný nápad, ale podle mého nerealizovatelné. Zvlášť ne nezávisle na škole. Kdo by to zjišťoval..
Literarura v ČJ? Zrušit =)! Jsem jen pro základní věci, ostatní ať jsou klidně v angličtině/němčině/čemkoli. Totéž publikace výzkumů, bc. prací apod.
Vlastně i zadání výzkumných záměrů, ze kterých učitelé dostávají peníze (ano, granty jsou často jejich hlavním zdrojem), ať to hodnotí nezávislé komise v zahraničí, nenavázané na ČR.
"Podle prognóz trhu práce budeme potřebovat..". Nesouhlasim, už není socialismus. Jsem pro zavedení školného na všech školách, s možností splácet po studiu v okamžiku, kdy dosáhnu alespoň průměrné mzdy. Teprve pokud za školu budu platit, budu vyžadovat kvalitní "služby" a ne mít pocit, že na konzulačkách někoho obtěžuju.
A proč týmy učitelů nesoutěží v návrzích pomoci dlouhodobě nezaměstnaným atp. Protože od toho máme ministerstva a nemálo jim za to platíme. Krom toho je většina těhle témat spíše politickou, než vědeckou záležitostí.
Díky za článek, byl inspirativní
Velmi zajimavy clanek.
Souhlasim s uzivatelem "kuba" je tezke primet nekoho delat neco navic. Pouzivat nejaky bic... vetsina lidi si to umi zaridit tak, aby prosla kazdym "systemovym" testem. Navic to privadi k me oblibene vete "Who will watch the watchman ?" Je to vzdy o lidech, ne o systemu. Kdyz se student zajima o svuj obor, tak ziska znalosti ad uz treba v cizim jazyce, coz nevidim jako problem ale prinos.
ps: omlouvam se za chyby
Zajimal by me alespon strucny backgroung pana autora... Ton vyzneni je az zavistivy. (jak pan autor mluvi o personalnim managementu, tak by mohl vedet ze jakakoliv kritika by mela ve finale vyznit pozitivne, ci minimalne jako velke povzbuzeni pro zlepseni)
Co by meli delat jazykari... no nemuseji publikovat, staci kdyz budou prekladat.
Literatura v cestine... Kazdy, kdo ovladl nejaky ten cizi jazyk vi, ze napriklad vykladat francouzske dejiny v cestine je ochuzujici. Ke kazdemu vzdelanemu cloveku dnes patri minimalne komunikativni znalost jednoho, pripadne u humanitne zalozenych je minimalni znalost alespon dvou jazyku. Aby se napriklad FF UK chlubila tim, kolik ma svazku v prekladu by bylo dosti smesne.
"čtou si to navzájem, něco jako onanie před diváky, při které se střídají role" - poburujici priklad hrubosti. Bez vasich onanujicich akademiku by jste nepsal na internetu, nedrzel v ruce mobilni telefon. Ony ty vynalezy nejsou darem bozim, ktery nam s manualem spadl z nebes.
S psanim skript je to slozite... spise by se melo investovat do digitalizace jiz existujicich ucebnic. (Ale jen tak mimochodem, ve vetsine oboru nepotrebujete nova skripta kazdy rok - ona se treba matematicka analyza za poslednich par let zas tak nepromenila, stejne jako starocestina, dejiny australie nebo dejiny architektury)
Souperit v reformach - souhlasim s vyse zminenym, neni to akademicka zalezitost.
Jak by jste chtel hodnotit debatovani v hodinach? Booleovsky ANO/NE, nebo by na to byl specialni formularik? Informace jsou dnes, pro kazdeho, kdo se zajima, dostupne.
Vas komunisticky (az tedy na to, ze komuniste si byli vedomi, ze tech par filosofu, hisotriku nebo jinych humanitnich oboru potrebuji, kdezto vas model toto naprosto nici) koncept financovani je, rekl bych, prezity. Otazka skolneho je o debate. Jedinou nehoraznosti, kterou vidim v dnesnim systemu, je, kdyz stat zaplati miliony za vzdelani medika a ten si posleze odejde do ciziny vydelavat. (Odmitam diskuzi o tom ze jsou platy male, vim to, ale je nemoralni si nechat zaplatit vzdelani a pak odejit "za prachama")
"Kvalita a smysluplnost poskytovaného vzdělání nikoho nezajímá." - mylite se. Rada skol je toho dukazem, je mozne najit kvalitni skolu v oboru, o ktery se clovek zajima.
Pro me je vas clanek spise prikladem toho, kdo moc mluvi. Rozepisujete se o odvetvi, ktere je slozite jako samo nitro akademiku; odsuzujete mnohe, kteri stravili zivot badanim. Ano, skolstvi stale potrebuje reformu. Napriste radsi hledejte v Hospodarskych novinach neco o uspesich nasich akademiku a zkuste se rozepsat o nich.
"Během své kariéry jsem pracoval se stovkami lidí" (viz o podnikatelich) - je vam 28 let. To jste asi mimoradne inteligentni, stihl jste na vybornou a hlavne rychle vysokou skolu a uz stovky let pracujete, ne? :-D
Tomas
Dekuji za komentare. Clanek je zamerne trochu provokativni, mozna i diky tomu primel spoustu lidi k zamysleni. Ale cituji z uvodu:"Určitě bych zahlédl i kvalitní, úctyhodné učitele, kteří dělají svou práci rádi, dobře a naplno."
Tomasovi: Jsem vic nez 5 let po VS, nejdriv jsem ucil, pak manazerske posty. Dle meho nazoru byl driv individualnejsi pristup ke studentum a bylo na ne vice casu, neslo jen o kvantitu jako dnes.
A proč by reformy a zlepšováky všeho druhu měly jít mimo akademickou obec? To nechápu. Potřebujeme kvalifikovaná řešení. Kdo je může vymyslet? Logicky ten, kdo se orientuje v dané věci. Kdo se nejlépe orientuje v dané věci? Odborník. Nebo aspoň by měl. Vysoké školy bez spojení s praxí o hodně přicházejí... stejně jako praxe bez angažmá vysokých škol. Co se týče "centrálního plánování", které kritizujete, rozumím, že některé lidi může z dřívějška děsit. Ale proč se motat ode zdi ke zdi? Stát platí školy z daní, měl by tedy mít právo alespoň rámcově mluvit do toho, jaké studijní obory jsou potřeba... vždyť je to úplně logické... a i těm absolventům by to třeba nakonec pomohlo, až budou hledat práci... /proč mít každý rok stovky politologů, když nám vymírají zubaři???/
Co se týče hospodářských novin, některé jejich články jsem četla. Kritéria, která autoři použili, když hodnotili mou mateřskou katedru, jsou sporná. Vyhodnotili ji jako nejlepší v republice. No nevím. Osobně bych si představovala učitele, který mě něco naučí a bude mít třeba přednášku každý týden. Místo aby ji měl pětkrát do semestru, stihl tam odříkat tak akorát požadavky na seminární práce, zkoušku a povinnou literaturu (samozřejmě v AJ, ale to už je další věc) a pak ještě tvrdil, jaká je škoda, že na nás není čas. Neb je nás moc. /protože fakulty dostávají peníze od počtu studentů/ Semináře o 50 lidech také nejsou ideální, zvláště v sociálních vědách. Takže asi tak...
Přátelé, je to prosté, alespoň pokud mohu ze své pozice odborného asistenta na filozofické fakultě nejmenované veřejné VŠ soudit. Za prvé, příprava přednášek zabírá dost času, ač se to studentům nemusí zdát. Chystáte-li si kurz poprvé, přípravou jedné dvouhodinové přednášky zabijete až dva dny. V dalších letech aktualizace na základě nových poznatků cca 3 hodiny na jednu přednášku. Za druhé, administrativa, administrativa, administrativa. Ta pro mě představuje odhadem třetinu "normální" pracovní doby. Za třetí, druhá či třetí a další působiště. Plat na veřejné VŠ (tedy na humanitních fakultách) neuživí ani toho, kdo jej vydělává, zvláště splácí-li například hypotéku. O uživení rodiny nemůže být řeč. 90 % hlavně mladých akademických pracovníků působí ještě na jiných institucích. Ve výsledku, věřte nebo ne, VŠ učitelé pracují 10-15 hodin denně. Na onu "vědu" se většinou skutečně dostává až v poslední řadě, jeví se totiž jako nejméně palčivá.
Podle mě by neuškodilo trochu respektu k vysokoškolským učitelům. Náš systém vysokoškolského vzdělávání má rozhodně své podstatné nedostatky a zaslouží si konstruktivní kritiku. Obsah článku, který nám autor nabídl, je ale spíše pokusem o dehonestaci práce vysokoškolských učitelů, což se mi ani trochu nelíbí.
- "Psát skripta se nenosí, je za ně málo peněz"... věru: napsat skripta dá poměrně dost práce (ve volném čase, o víkendech, o prázdninách), a mám-li vyjít z vlastní skušenosti, honorář činil za 220 s. cca 20.000.- Kč, za 350 s. v angličtině (oceněno cenou rektora) kolem 25.000 a za učebnici o 450 s. (6 let společné práce se studentem, posléze lékařem) 20.000 (plus cca 3.000 každoročně z obratu). Psaní učebních pomůcek nicméně není hodnoceno jako věda ani jako zásluha, takže jistě chápete, že nepatří mezi nejpopulárnější činnosti učitele. Přestože nemám ráda stížnosti na výši platu na (veřejnoprávních) VŠ a zvlášť v době krize a propouštění mi nepřipadají nejvkusnější, v zájmu narovnání Vaší představy o idyle VŠ učitelů zmiňuji ostudnou výši základní mzdy většinového typu VŠ pedagoga (medián, nikoli průměr) (po 20 letech na fakultě kolem 20.000.-).
- "Stát financuje VŠ" - zásadní omyl. Stát v tomto - dle mého názoru - silně selhává, přinejmenším v oblasti veřejnoprávních VŠ, jimž dává pouze dotaci na hlavu studenta. Výše tzv. normativu nutí tyto VŠ přijímat vyšší než ideální počty studentů (což představuje i větší zátěž pro učitele, kterých nepřibývá). Jestli myslíte, že VŠ jsou natolik masochistické, aby se dobrovolně zahlcovaly přemírou studentů, kteří z neodstatku invence chtějí rovněž VŠ diplom, pak nemám co dodat.
- PŘÍČINY (roz. bídné morálky pedagogů) vidíte v převisu poptávky nad nabídkou, což zřejmě vede k přezíravému postoji učitelů, a v neexistenci "biče". Ten si představujete (viz ŘEŠENÍ) značně nereálně: jak chcete např. "shora" kontrolovat, zda "se při výuce diskutuje"? Mimochodem, k tomu je třeba dvou partnerů a věřte, že přimět studenty k vyslovení vlastního názoru dá někdy dost práce... doufám, že to souvisí s nadsazenými počty přijímaných. Ano, z "VŠ se staly fabriky" (a v tom jediném se shodneme), ale "jejich hlavním cílem" NENÍ "mít co nejvíc studentů" (viz výše), rovněž proto, že na jednotlivce je logicky méně času.
- Na okraj: Jak si, pane Holdene Caulfielde (s nímž máte tak málo společného), představujete "jazyk, kterému rozumí běžný občan"? Chcete doopravdy VŠ s co možná tradiční kvalitou, nebo Vám připadá adekvátnější současná pokleslá čeština sdělovacích prostředků? Píšete cosi o "zpátečnictví" (některých?) VŠ učitelů. Tento Váš požadavek ve mně vyvolává asociaci k Škvoreckého Lvíčeti (kap. Večírek v podzemí, o Shakespearovi - velmi žertovné i poučné). (A nedá mi to: Pročpak jste Vy sám nesetrval déle v povolání učitele, kde byste mohl aspoň trochu přispět k obrodě tohoto zdemoralizovaného stavu?)
D. Svobodová
D. Svobodová:
Díky za zajímavý příspěvek, myslím, že se nelišíme tolik, jak se na první pohled může zdát. Určitě se shodneme, že současná honba za co nejvyšším počtem studentů (různé příčiny) není tím pravým receptem, jak zlepšit úroveň VŠ školství.
K Vašim otázkám:
1) Opravdu trvám na tom, že v komunikaci s laickou veřejností má akademická obec velké rezervy. Není třeba používat jazyk bulvárních médií, ale mluvit srozumitelně a jasně.
2) Ke zpátečnictví: Je-li aktuální legislativa v nějakém stavu, VŠ musí reagovat.
3) U učitelství jsem nesetrval proto, že jsem učil na soukromé střední škole, kde si vedení nakoupilo nové auta a pak nemělo na mzdy. V půlce listopadu se špatně hledalo kantorské místo a pak mě život zavál jinam.
Vážený pane, nemyslím, že by se naše stanoviska blížila - viz první část mé reakce, která zřejmě propadla sítem www. Zkusím tedy znovu (omlouvám se za obšírnost, která ovšem pramení ze složitosti tématu Vámi nadhozeného):
Udivuje mě, s jak lehkým srdcem si dovolujete hovořit tak kriticky (a v mnoha ohledech urážlivě) o problematice, k níž jste disponován absolutoriem nejmenované VŠ a nepatrnou učitelskou praxí (patrně tamtéž). Jak sám píšete, "chtěl byste se stát muškou" atd., "máte obavu" atd. - a tyto své hypotézy, založené na dojmech a předpojatosti, vnucujete čtenářům jako skutečnost. Neznám Vaši aprobaci, ale přestože jste se profesionálně našel ve sféře managmentu, očekávala bych aspoň trochu snahy o objektivnost přístupu. Vy zatím píšete do té míry bez znalosti problematiky, že pletete příčiny a následky a svými pseudoargumenty uvádíte neznalé čtenáře v omyl. To mě nutí zaujmout stanovisko (jistěže též omezené mojí osobní zkušeností, ale také dlouhodobým sledováním širšího rámce a trendů ve vysokém školství) k některým zvláště kulhajícím tezím:
- Je mnoho typů VŠ: s různým zaměřením a také s různým statutárním zakotvením (veřejnoprávní a soukromé) a ovšem (interindividuálně) s různým renomé, pramenícím z kvality absolventů.
- ad VĚDA na VŠ: Pěstování vědy na půdě VŠ je přirozeným, žádoucím i nutným komplementem bádání v Academii věd. Současná disproporce v oceňování VŠ vědy a výzkumu staví podle mého názoru vlastní výuku na vedlejší kolej a učitele nutí k výkonům, které nejsou tak zjevné jako např. opravené auto nebo postavený plot, nicméně představují další výkon a stres.
A k Vašim reakcím na druhou část si dovoluji několik faktických připomínek:
ad 1) Proč verbální nezpůsobilost ke komunikaci s veřejností připisujete pouze VŠ učitelům (na něž jste se ve svém dehonestujícím článku zaměřil)? Schopný komunikovat by měl být každý inteligentní člověk, tím spíše člověk vzdělaný. Otázka zní, kam až se má ubírat snaha o srozumitelnost v době, kdy se daří SMS pajazyku, pronikajícímu leckdy i do medií. Máte-li na mysli pouze "cizí slova", neměl by být (při živořící výuce latiny na gymnáziích) problém seriózně vyučovat (pragmaticky zjednodušuji)světovládnou angličtinu, jejíž lexikum, slovní zásoba, kotví z cca 60% v latině a je běžně používáno. Tento trend, který nemá nic společného s ochuzováním češtiny, příliš necítím; naopak chudnutí naší mateřštiny vnímám na každém kroku.
ad 2) Patrně jste to nezaznamenal, ale v letech 2002-3 proběhla vlna protestních akcí za změnu financování VŠ, iniciovaná nejprve UK Praha, pak Palackianou Olomouc. "Zpátečnictví" je zcela mimo: šlo o narovnání modelu zavedeného teprve několik let trvajícím školským zákonem. Veřejnost se nedozvěděla téměř nic (důvodů, proč toto téma není pro média zajímavé, je více). Samozřejmě byly předtím osloveny všechny státní instituce od prezidenta republiky přes obě komory parlamentu a ministerstvo školství). Pokud se jednalo (podle tehdejší hlavy Konference rektorů VŠ se s ním politici vůbec nechtěli bavit), nebylo argumentů dbáno. Nemyslím tedy, že by ze strany akademiků šlo o neochotu či neschopnost jednat.
ad 3) Dobrých učitelů bude za stávajících podmínek (a nejde jen o peníze!) stále méně. Pokud jste studoval pedagogickou fakultu, měl byste velkou příležitost kultivovat mladé mysli. Ale velmi prosím: předkládejte jim jen ověřená fakta a pěstujte v nich schopnost sebenáhledu a pokoru.
D. Svobodová
D. Svobodová:
Rozumím tomu, že se článkem mohou cítit VŠ učitelé, kteří nepatří k těm kritizovaným, dotčeni. Kdybych psal o nepoctivých taxikářích, byli by dotčeni ti poctiví, kdyby o nezaměstnanosti Romů, zase bych urazil pracující Romy.
Ale již v úvodu píši: "Určitě bych zahlédl i kvalitní, úctyhodné učitele, kteří dělají svou práci rádi, dobře a naplno." a jasně vymezuji, že budu psát o těch druhých.
Každá VŠ je jiná, každý učitel je jiný. Jsem v kontaktu s desítkami studujících lidí z různých VŠ a různých koutů ČR. Ač z toho žádnou radost nemám, lidé jako mnou popisované "kapacity" skutečně učí. A nejsou to bohužel výjimky. Ostatně i některé z komentářů u tohoto článku mi dávají za pravdu.
K bodu 2 u mě i u Vás
Jeden příklad z mnoha: RVP ZV byl schválen v roce 2004 a široce dostupný je od roku 2005. Absolutně nic neomlouvá pedagogické fakulty, které na tento fakt dlouhé roky kašlaly. Máte-li možnost, zeptejte se učitelů základních škol, kteří ukončili VŠ v minulých letech, co se tam dověděli o RVP ZV a tvorbě ŠVP ZV.
Trvám na tom, že je-li v nějakém zákoně (či jiném předpisu, který studenti ke své budoucí práci potřebují znát) napsáno "X" a VŠ učí "Y" či na změny legislativy vůbec nereagují, měl by přijít tvrdý postih. Ale od koho?
K Vašemu poslednímu bodu: neměli se v daném případě bouřit studenti? Jistě i Vaše fakulta má jisté procento křesel v Akademickém senátě obsazené studenty - u nás je to 50% a někdy o sobě dávají dost vědět.
Úhrnem: Je mi líto, ale zdá se mi, že pořád nechápete rozdíl mezi kondicionálem a reálem a neuvědomujete si, že generalizovat lze jen na základě bohaté zkušenosti a poznatků ("statisticky významných dat"), nikoli vycházeje (víceméně) pouze z osobní zkušenosti. A zde asi končím.
D.Svobodová
Tento článek byl napsán před velmi dlouhou dobou (v srpnu 2008), teď již není aktuální a proto je zde pouze malé množství čtenářů, kteří se mohou zapojit do diskuse.
Přesto, pokud jste sem zavítali, napište, jaké máte zkušenosti s učiteli na VŠ, jak jsou vstřícní, ochotní pomoci, kolik toho vědí. Nebo třeba připojte pár vět o akademickém senátu, ústních zkouškách a provázanosti VŠ vzdělávání s praxí.
Ano vyučující na VŠ si dělají téměř, co chtějí.
Filtrace studentů je potřeba, ale nemnělo by k ní docházet v posledních ročnících. Pracoviště dostane od státu prostředky podle počtu studentů, které pak před konečnou zkouškou vyhodí. Tím si připustí do svých řad jen vhodný počet adeptů.
Je jim v podstatě jedno co se zbylými bude.
Článek jsem se zájmem přečetl, neboť mě zaujal název, a skutečně mi neunikl tón, který se v celém dílku promítá - tón ublížený, subjektivní, vezoucí se na módní vlně kritizování stavu vzdělávání, přesně v souladu s celkovou náladou ve společnosti, která jaksi stále nestrávila, že máme prázdniny - ano, jsem učitel, ale ne VŠ. A víc než autorovi příspěvku tleskám D. Svobodové za jasně formulované názory a skvělou reakci na onen VŠ profesory pranýřující pamflet.
O módní vlně lze těžko hovořit, článek je starší než 3 roky. Bylo to napsáno dávno před plzeňskou aférou, která v plné nahotě ukázala, co se na některých vysokých školách děje. Otázkou je, zda tam šlo o ojedinělý exces nebo zda jen vytahali za uši náhodně vybraného hříšníka.
Nesouhlasím s článkem. Je to to slovo do diskuse, ale na to aby to byla konstruktivní kritika by muselo jít trošku více do hloubky. Je to povrchové a přijde mi to trošičku zaujaté, sorry. VŠ školství má dost nedostatků, ale tohle je hodně úzký pohled na problém. A co se týče regulace oborů, tak to by měl dělat trh a ne stát
Získat vysokoškolský titul (Mgr.) např. na Filozofické fakultě není vůbec nic jednoduchého, je to zasloužená práce! Prosím nás všechny, využijme konečně zkušenosti ze studia (sociologického výzkumu apod.)a pomožme naší společnosti, zaměřme se na praktické a přínosné oblasti a témata, udělejme např. výzkum o šikaně v zaměstnání v naší zemi, popisujme pravdivě všechny patologické jevy v naší společnosti a nabízejme řešení, tak bude věda, filozofie, vysoká škola jako taková sloužit naší společnosti, naší zemi. Já osobně si přeji ať vznikají dobré české firmy kde je člověk člověkem (ne robotem nebo otrokem) aby naši potomci mohli důstojně a slušně pracovat, pokud nepopíšeme co je v práci špatně, budou se dále šířit šílené manažerské praktiky lidí kteří nemají vzdělání ve vedení lidí (v psychologii apod.) přesto mohou šikanovat zaměstnance a brát jim odměny na kterých jsou závislí z důvodu jako např. "neumíte komunikovat", "nejste týmový hráč", "nejste odolný stresu", "berete si práci osobně" apod. Zastavme šikanu v práci, zastavme nevzdělené manažery, zastavme nelidské chování v zaměstnání a v naší společnosti, je důležité kde budou naše děti pracovat a žít!
Podstatné už bylo řečeno. Abych uvedla konkrétní fakta - mám doktorát a šest letech pracuju ve dvou nejmenovaných prestižních pražských institucích -v každé z nich bych za plný úvazek měla plat třináct tisíc čistého. Myslím, že je spíš zázrak, že na vysokých školách a ve vědeckých institucích jsou stále ještě kvalitní lidé, aspoň někteří.
Autor je kretén a zaslouží smrt.
Nesouhlas, to podle mě není dobrá analýza, pleteš se už v základu v příčině problému. Podle mě je to tím, že učitelé na VŠ u nás nepatří zrovna k elitě; lidi co jsou dobří nepůjdou učit na VŠ, půjdou vydělávat. Což jaksi s platem VŠ učitele moc nejde dohromady. Proto na VŠ málokdy narazím na dobře vedený předmět, většinou když už jo, tak jde vidět, že jeho garant je nějaká osobnost, člověk, co na to má.
Nebudu to nicméně nějak víc komentovat, plat učitelů je nízký, úroveň školství je taky nízká a lidi, kteří pracují pro vyšší dobro není moc.
Jen se podívej třeba na Nobelovky za fyziku, více než 2/3 jsou Američani. Tam ta úroveň školství za něco stojí, protože Amíci mají PRACHY! A podle toho to pak i vypadá.
Poslat komentář
<<< Zpět na titulní stránku