Babyboxy: Ano či ne?
Nejprve fakta o babyboxech První babybox u nás byl otevřen 1. června 2005 v soukromém zdravotnickém zařízení - Gyncentru v Praze Hloubětíně - a to z iniciativy Nadačního fondu pro odložené děti Statim a jeho sesterského občanského sdružení Babybox pro odložené děti — Statim. K dnešnímu dni u nás po celé republice bylo zřízeno celkem 25 těchto schránek. Odloženo do nich bylo zatím rovných 20 dětí. Z hlediska práva ale tyto schránky nemají žádnou oporu v našich předpisech. Stejně jako v sousedním Německu existují v jakémsi vzduchoprázdnu. Ministerstvo práce a sociálních věcí sice (na základě jejich reálné potřeby) vytvořilo metodické pokyny jak pro případ, kdy je nalezeno dítě bez známé totožnosti, tak pro případ nalezení se známou totožností (je-li např. přiložen rodný list), ale to je vše. Schránky do našeho právního řádu ani zavést nelze. Nejpodstatnějším problémem je to, že jejich existence je v rozporu s právy dítěte a to konkrétně právem dítěte znát svou totožnost, které je zakotveno v Úmluvě o právech dítěte, jejímž je Česká republika signatářem. A právních otazníků týkajících se babyboxů je více. Jsou velmi složité a jakožto laik na tomto poli se do jejich vypočítávání raději nebudu pouštět, abych se nedopustila nějaké nepřesnosti. Záleží prostě, stejně jako v mnoha jiných věcech, na výkladu existujících zákonů. A ten se u různých právníků liší. Proto ty dlouhotrvající a dalekosáhlé diskuse odborníků a možná také právě to vzduchoprázdno... A teď pro babyboxyPojďme se nyní podívat, jaké jsou argumenty pro vznik babyboxů. Částečně se týkají rodičů (zvláště matky) dítěte a částečně dítěte samotného. Matce babybox umožňuje "zbavit se" (to je v tomhle kontextu opravdu hrozné slovo) dítěte beze strachu z nějakého postihu (velmi se zdůrazňuje anonymita a dostatečný čas k opuštění místa odložení matkou). Z hlediska dítěte babybox umožňuje co možná nejvíce bezpečné odložení. Vzhledem k tomu, že babyboxy jsou umístěny výhradně ve zdravotnických zařízeních, je zde dostupná odborná lékařská péče a je maximalizována snaha poskytnout dítěti co nejlepší péči po jeho převzetí. Příznivci babyboxů hovoří také o tom, že je to cesta, jak zabránit vraždám novorozenců matkami. A nyní proti Jaké jsou tedy protiargumenty? Je jich několik. Asi největším problémem je již zmiňovaná neznalost totožnosti dítěte. A to hned z několika stran. Odborníkům zcela chybí potřebné informace o rodičích dítěte (hlavně ty týkající se zdravotního stavu, genetických zátěží, průběhu porodu apod.). Z tohoto důvodu je velmi těžké udělat prognózu dalšího vývoje dítěte. Nelze si totiž bohužel představovat, že všechny děti takto odložené budou zcela zdravé. Způsob života matky (braní drog a pití alkoholu v těhotenství, zanedbávání prenatálních vyšetření, třeba i porod mimo zdravotnické zařízení apod.) mohou pro zdravý vývoj dítěte představovat značné riziko. Proto nelze říci, že všechny děti vložené do babyboxu lze dát do adopce. Adoptivní rodiče povětšinou chtějí děti zdravé, s dobrou prognózou. Neznalost původu může být později komplikací i pro samotné dítě. Zvláště v dospívání hledáme své kořeny. Je to úplně přirozené. Co ale najdou takovéto děti? (Možnost lhát jim je ošemetná. Pravda často vypluje jako olej na vodu - a pak natropí ještě více škody než kdyby se s dítětem jednalo odpočátku fér.) Skutečně nemají právo znát své rodiče? Problémů a nedořešených otázek je zde ale více. Jak zabránit tomu, aby jeden z rodičů dítě do babyboxu vložil bez vědomí (a případně i přes odpor) druhého rodiče? Ostatně, poměrně nedávný případ otce, který si své dítě z babyboxu posléze vyzvedl, naznačuje, že se to skutečně může stát. (Přiznám se, že ale nevím, jak jejich příběh pokračuje.) A jak zabránit tomu, aby se do babyboxu dostalo např. dítě unesené? Odpůrci babyboxů konstatují, že existují jiné a pro dítě lepší možnosti, jak z hlediska matky legálně opustit dítě. Lze jej např. zanechat na novorozeneckém oddělení a poskytnout souhlas k adopci. V takovém případě má zdravotnický personál informace o specificích daného dítěte, existuje i možnost sociální anamnézy v rozhovoru s matkou. Hledání správné rodiny pro dítě je pak jednodušší a i pro rodinu je dobré, ví-li o přijímaném dítěti co nejvíce. Zavádění babyboxů lze také ve vyhroceném případě vnímat jako určité postrčení matek k tomu, aby rodily mimo porodnice. Navíc, zkušenosti z Německa ukazují, že existence babyboxů vraždám novorozenců nezabrání. Kdybych chtěla moralizovat, mohla bych ještě dodat, že z celospolečenského hlediska zavádění babyboxů není zrovna krokem, který by podporoval rozvoj odpovědnosti u lidí - jak u matek, tak otců. Ale to je věc, která mě osobně na tom celém bolí asi nejméně... Závěrem Na závěr článku si dovolím zadoufat, že jsem Vám přinesla alespoň trochu nových informací a rozšířila Vám v rámci tohoto tématu obzor. Jsem si vědoma toho, že jsem více prostoru věnovala nevýhodám oproti výhodám babyboxů. Je tomu tak proto, že právě rizika s babyboxy spjatá se mi v mainstreamu zdají být nedostatečně komunikovaná. Tak alespoň tady... Jinak, co se týká mého osobního názoru, pořád nad tím váhám. Nedovedu odhadnout, kde jinde by skončilo těch 20 dětí, kdyby babyboxy nebyly. Ačkoli tedy mám řadu (výše uvedených) výhrad, strach z toho, že by některé z nich mohlo dopadnout ještě hůře, mi brání říct babyboxům kategorické "ne". PS: U tohoto článku bych Vás ještě důrazněji než obvykle ;-) chtěla pozvat do diskuse. Ptám se tedy: "A jak to vidíte vy?" a moc se těším na Vaše příspěvky. Zdroje: referát JUDr. Věry Novotné Řešení situace dítěte odloženého do babyboxu a dítěte narozeného v režimu tzv. utajeného porodu, který přednesla na konferenci s Problémy současné rodiny a náhradní rodinná péče 25. 6. 2009 v Olomouci, http://cs.wikipedia.org/wiki/Babybox, http://www.babybox.cz/, www.praktickagynekologie.cz/pdf/pg_07_04_06.pdf Stránky komiksu Vesnička Štítky: Eseje, Politika a společnost |
Máme ho čerstvě u nás v nemocnici a už jsme díky němu byli i v televizi :). Ostatně najdi si aférku slečny Tokarčíkové, nebo jak se ta fetka jmenovala.
Osobně si neumím představit, co dovede člověka k takovému kroku.
Nechápu ani legislativu z té druhé strany: přeci někde je rodný list, kde je napsané, že Karel K. má dítě XY. Když se dítě XY vloží do babyboxu, nesmaže se tím přeci z rodného listu a dalších dokumentů. Co třeba povinné očkování? Podle evidence mám dítě, reálně ho ale nemám, protože jsem ho dal do babyboxu. Budou mě pak honit po soudechm, že jsem nedal dítě očkovat, neposílám ho do školy atd.? Babybox mi nedá potvrzení, že jsem dítě odevzdal.... Co pak?
Pravdou ale je, že kdybych se hypoteticky musel dítěte zbavit, aniž bych chtěl, aby se na mne někdo (kdokoli - třebas i jen zdravotní sestra) díval skrz prsty, nenapadlo by mě dříve nic. Teď vím, že pro takový případ tady je babybox, čili bych ho dal tam. Proto babyboxům říkám "ANO!"
I kdyby zachránily jen jedno dítě, mají smysl.
BTW: když u nás papalášstvo otevíralo babybox, chtěl jsem jim udělat překvapení a zavřít tam bochník chleba. Škoda, že to tehdy nevyšlo. By primátor čuměl :-D
Jde o to zabránit nalezení mrtvého novorozence někde v popelnici... a i kdyby tak dopadlo pouze jedno dítě z těch dvaceti tak to říká jednoznačně "ANO" pro babyboxy... Furt lepší možnost v budoucnu pro dítě hledat si kořeny... než to budoucno nemít...
Nejpodstatnějším problémem je to, že jejich existence je v rozporu s právy dítěte a to konkrétně právem dítěte znát svou totožnost, které je zakotveno v Úmluvě o právech dítěte, jejímž je Česká republika signatářem.
Tento důvod je k smíchu. Jak zaručíte dětem žijícím v rodinách, že budou znát svou totožnost? Nebo si myslíte, že všechny děti mají v RL uvedeny skutečného otce. Je dost běžné, že v RL je uvedena pouze matka. To neodporuje výše uvedenému právu dítěte.
Já si na rozdíl od autorky tohoto článku myslím, že ona absence argumentů proti boxům v našich médiích není zlovolná konspirace proti právům dítěte. Je to jen logické vyústění toho, že i novináři mají někdy rozum. Jestli musím volit mezi právem na život a právem na cokoli jiného volím první možnost. Všechny argumenty proti boxům nesahají záchraně života ani po kotníky.
Pak se chci ještě pozastavit nad tvrzením: "Navíc, zkušenosti z Německa ukazují, že existence babyboxů vraždám novorozenců nezabrání." S kolika ženami (muži), které daly (dali) děti do boxů, JUDr. Věra Novotná hovořila? Řekly jí, že nebýt boxů, dítě by určitě nezabily? Jakým způsobem pak ověřila pravdivost jejich tvrzení? Nebo je toto tvrzení schopna dokázat jinak? Jak?
Jediná reálná možnost jak podpořit toto tvrzení jsou statistiky zabitých dětí před a po zavedení boxů. Jak potom autorka článku ví, že zrovna v tomto období by byl jejich počet stejný? Hovořila o tom s bohem?
Naprosto souhlasim s prispevkem anonyma vlozenym 12:47.
Jsem naprosto presvedcena, ze pravo ditete na zivot, na stastne, laskyplne a bezstarostne detstvi je nesrovnatelne vice, nez jakakoli jina prava. Samozrejme, ze pravo ditete znat svou totoznost neni uplne zanedbatelne, ale v porovnani s pravem na zivot zcela nepodstatne. Takze ode mne naprosto jasne a nekompromisni ANO babyboxum.
Kdybych mohla vratit cas a bylo to fyzicky mozne, tak bych si sama velmi rada a dobrovolne do jednoho vlezla! Ano, ziju a znam svou totoznost, ale k cemu mi to je, kdyz jsem mela zkazene detstvi plne hruzy, strachu a bolesti?? Jednoduse se lidem, kteri meli prumerny zivot, hodnoti neco, o cem nemaji ani predstavu...
Poslat komentář
<<< Zpět na titulní stránku