Zelená politika jinak

Nápad na tento článek mi v hlavě uzrál ještě chvilku předtím, než veškeré naše zelené strany propadly ve volbách do evropského parlamentu. Chtěla bych se v něm zamyslet nad tím, jak dělat politiku přátelskou k životnímu prostředí trochu jinak. Méně hystericky, více racionálně a snad i méně ekonomicky bolestně.

1. Fungujme jako pivo!

Dnešnímu světu vládne globalizace. A prý by měl tento trend pokračovat. V praxi to znamená, že miliony kamionů převážejí zboží sem a tam - ne proto, že by v dané oblasti nebylo možné jej vyprodukovat - ale proto, že je to z nějakého důvodu pro někoho takto levnější. Tím, pro koho je to levnější, mnohdy bývá koncový spotřebitel - a mnohdy je to o pár korun, které by nikoho nezabily. A které by leckterý spotřebitel byl třeba i ochoten utratit navíc, pokud by byl zmasírován šikovnou reklamní kampaní. Představuji si to zhruba takto: v rámci celé EU masivní (ne jako teď) kampaň propagující regionální zboží. Nejde o podporu těch kterých národních států, nýbrž jednotlivých lokalit. Samozřejmě chápu, že by to nešlo u všeho. Olivy nebo fíky tu nevypěstujeme a tuňáky či chobotnice nepochytáme. Ale i tak je řada produktů, u nichž by se to tak řešit dalo (mléčné a masné výrobky, cukrovinky...). Protiargumentů je několik. Za prvé by ve všech oblastech nebyly ke koupi úplně stejné produkty. Proč se ale bránit diverzitě? Pokud by lokální výrobky byly kvalitní (resp. pokrývaly by škálu méně-více kvalitní a lidé by si mohli vybrat), osobně nemám co proti různorodosti mít. Další nevýhodou by mohlo být snížení tzv. mezinárodní konkurence, která tlačí na efektivitu jednotlivých podniků. Z jakého důvodu by ale nemohla být nahrazena konkurencí lokální? Více menších výrobců konkurujících si v rámci lokality by mohlo žádoucí efekt zajistit. Možná s o něco vyššími náklady na výrobu - ale zase s nižšími na převoz zboží. Výsledkem by byla také šetrnost k ovzduší, do kterého by neproudila spousta zbytečných výfukových plynů. Klíčem je jenom "ukecat lidi", aby se chovali rozumněji. Proč oplatek vyrobený 500 km ode mě, když můžu mít podobný vyrobený ode mě km 20?

2. Apologetica atomarum

Nikdy jsem nechápala, proč se naši zelení tak vehementně brání jaderné energii. Zvlášť, když už ji propaguje např. i bývalý člen organizace Greenpeace (a snad i jeden z jejích spoluzakladatelů) Patrick Moore. Z druhé strany je jasné, že lidé se k nějakému extrémnímu šetření energie (minimálně bez výrazného umělého navýšení její ceny) přinutit nedají. Je prostě daleko pohodlnější prát v automatické pračce nežli používat valchu (ač je historicky prokázáno, že určitá cesta k čistému prádlu je to také :D ). Energii tedy potřebujeme a potřebovat budeme, i když budeme dětem dávat hry typu Joulinka a sami zhasínat v těch místnostech v bytě, kde právě nejsme. Tzv. obnovitelné zdroje určitě mohou nějakou část spotřeby pokrýt, ale alespoň zatím prostě ne dost. Kdysi jsem v Reflexu zahlédla např. článek o efektivitě solárních panelů a fakt se mi nezdá, že by to bylo něco, co by nás spasilo. Navíc kupříkladu tzv. biopaliva taky celkově nejsou žádné "zlato", neb výsledky studie švýcarských vědců ukazují zdaleka ne všechna biopaliva přinášejí ve srovnání s fosilními palivy nižší ekologickou zátěž. Jádro má navíc tu zásadní výhodu, že neprodukuje CO2. To má ten dopad, že např. ve Francii, která jaderné elektrárny hojně využívá, se vyprodukuje o třetinu méně CO2 na hlavu než v Rakousku, které je vehementně proti nim. Navíc se mluví o vzniku daleko efektivnějších reaktorů, než jsou ty současné a také o těch, které by samy využívaly část produkovaného odpadu. Takže co? Ještě někdo proti? :-)

PS: Strašit Černobylem je dneska jako strašit komunisty. Opakovat ho nikdo nechce a už jsme prostě na trochu jiné úrovni.

Inu, bylo by elegantnější mít tu ty protizelené body tři. Nicméně mě momentálně nic víc nenapadá, stejně jako v osobním životě tu eleganci odložím na jindy. Tak mě prosím omluvte. :D

Zdroje: www.aktualne.cz, www.agris.cz.

Přečtěte si také článek Hříchy našich politiků.


Stránky komiksu Vesnička