Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím vyjadřujete souhlas. Další informace
Zrcadlo - Pro lidi, kteří myslí vlastní hlavou.

Konference: Rodina a náhradní rodinná péče, 1.díl

Mikroblog
Rodina a náhradní rodinná péče aneb je systém péče o ohrožené děti u nás skutečně tak špatný?

Ve dnech 24. - 25. června letošního roku proběhla v Olomouci konference s názvem Problémy současné rodiny a náhradní rodinná péče. Vzhledem k tomu, že jsem měla možnost se zúčastnit a rodina je téma, které se nějakým způsobem týká asi každého z nás, ráda bych se s vámi v pár bodech podělila o to, co mi tam připadalo zajímavé, nové nebo zaznamenáníhodné. Mým cílem není shrnout nějaké "celkové vyznění" konference, spíše nabídnout pár podnětů k zamyšlení či případně diskusi.

Dětské domovy jako vězení?

V první řadě bych chtěla upozornit na referát doc. Ireny Sobotkové, který se zabýval jednostrannou prezentací dětských domovů v našich médiích. Autorka referátu hovořila především o pořadu ČT Děti bez dětství (odvysíláno v rámci cyklu Ta naše povaha česká 16.1. 2009). Zde se na uvedený pořad můžete podívat a sami zhodnotit, nakolik je prezentace tématu vyvážená. Všímejte si hlavně hudebního podkresu a používaných grafických prvků, které jsou v prvním z uvedených pořadů uměle dávány do spojitosti s dětskými domovy. Asi nejhorším prohřeškem ze strany ČT je poskytnutí prostoru pouze jedné straně odborné komunity. Názory Petry Vrtbovské rozhodně nejsou sdílené všemi odborníky zabývajícími se danou oblastí. Navíc jsou některé její výroky diskutabilní a skutečně by mě zajímalo, odkud dané informace čerpala. Pro příklad - mluví např. o tom, že 91% ústavních dětí končí špatně. Ptám se, kde to vzala? A proč mluví o tom, že "poškození" dětí je nevratné? Vždyť české výzkumy zabývající se náhradní rodinnou péčí potvrdily reparabilitu, tzn. napravitelnost psychické deprivace po tom, co je dítě přijato do rodiny! (blíže o tématu např. v našem článku Deprivace a subdeprivace) A takových věcí je tam víc...
Za sebe musím říci, že jsem moc ráda, že se paní docentka daným tématem zabývá, neb dezinformování veřejnosti nemůže vést k ničemu dobrému...

Čarování s čísly

Dalším příspěvkem, který rozhodně stojí za zmínku, je vystoupení MUDr. Františka Schneiberga, který se zabýval rozkrytím statistik, které nám někdy, ovšem bez dostatečného komentáře, nabízejí mainstreamová média. Ta říkají, že u nás je v přepočtu na 100 tisíc obyvatel nejvíce dětí v dětských domovech v rámci celé Evropské unie. Pracují s číslem 22 tisíc dětí. Nemluví se už ale o tom, že 12 tisíc z nich je umístěno v ústavech sociální péče, jedná se o děti vážně zdravotně postižené a jsou tam (v 96% případů) se souhlasem rodičů. Zhruba 1800 dětí je v kojeneckých ústavech - z nich ale 50% postupně odchází zpět do vlastní rodiny a dalších 35% do náhradní rodiny. 8 tisíc dětí skutečně je v dětských domovech. Řada těchto dětí má ale závažné poruchy chování a, jak konstatují ředitelé dětských domovů, mnohé z nich už ani do rodin nechtějí. Jsou ta čísla i teď tak hrůzostrašná? A to je ještě třeba dodat, že v zahraničí je jiná metodika tvorby statistik, takže např. děti, které jsou u nás v kojeneckých ústavech, tam spadají pod jinou kolonku...

Skutečně vše podle práv dítěte?

O referátu JUDr. Věry Novotné jsem se zmiňovala už ve svém předchozím článku Babyboxy ano či ne. Nebyl v něm ale prostor věnovat se také dalšímu legislativnímu oříšku našeho právního řádu. Tak alespoň krátce zde. Pokud o tom nevíte, existuje u nás možnost tzv. porodu s utajenou totožností matky. Problém s tím je dvojí. Stejně jako u babyboxů, dítěti je upřeno právo znát svou totožnost zakotvené v Úmluvě o právech dítěte, jejímž je ČR signatářem. Nikdo také neví, jak by se soudil spor, kdy by takové dítě přesto, že matka žádala svou totožnost utajit, ji znát po svém 18tém roku věku chtělo. Dokumentace se totiž vede a neskartuje. Druhý problém je v tom, že dochází k nerovnosti mezi dětmi narozenými v manželství a mimo ně. O porod s utajenou totožností může totiž požádat pouze žena, která nežije v manželském svazku (kvůli otcovským právům). Pak dochází k paradoxní situaci, kdy děti nemanželské mají v podstatě méně práv než děti manželské, což samozřejmě není trend, který by náš systém chtěl otevřeně podporovat... prostě chybička se vloudila...

Toť první část mého lehce zpravodajsky laděného článku. Ve druhém díle mám v plánu se věnovat problematice profesionální pěstounské péče, situaci u našich slovenských kolegů a otázce, zda a nakolik by se ve výchově dětí v pěstounské péči měli angažovat jejich biologičtí rodiče.

Zdroje:
konference Problémy současné rodiny a náhradní rodinné péče
- vystoupení doc. Sobotkové s názvem Mediální obraz náhradní rodinné péče a ústavní výchovy
- vystoupení MUDr. Schneiberga s názvem Několik poznámek k současným trendům v náhradní rodinné péči (pohled pediatra)
- vystoupení JUDr. Novotné Řešení situace dítěte odloženého do baby boxu a dítěte narozeného v režimu tzv. utajeného porodu


Komiks Vesnička - Marika stále žije v pohádkách.
Stránky komiksu Vesnička

Štítky: ,

 Místo pro Vaše hodnocení:
Zrcadlo aktuálně: Ortel nad Slavíkem

Diskuse o článku Konference: Rodina a náhradní rodinná péče, 1.díl


Tady může být Váš názor.

Poslat komentář




<<<  Zpět na titulní stránku