Jan Kraus nebo Karel Šíp: Kdo je lepší?

Od podzimku zuří vždy v pátek večer válka mezi talk show Jana Krause a Karla Šípa. Nepatříme mezi cílovou skupinu, v tuto dobu obvykle nevysedáváme u televize. Nemáme oblíbence, proto můžeme zhodnotit oba pořady bez toho, abychom se nechali ovlivnit svými sympatiemi.

Přerostlý fracek Jan Kraus

Jan Kraus v souboji se Šípem prohrává možná kvůli tomu, že začíná svým neustálým opakováním toho, jak se krade, všichni jsou úplatní a vůbec celá ČR stojí za prd, lidi srát.

Jeho obliba souvisí se vzhledem seriózního padesátníka a chováním pubescenta. Takového, jakým byl v dobách filmové slávy. Sebevědomý drsňák, který nenechá na nikom nit suchou. Poslední dobou pozoruji, že Janu Krausovi přibývá vlasů. Snad je to jen optický klam. Bylo by smutné, kdyby si nechal člověk mající všechny na háku nastřílet či transplantovat vlasy.

Show Jana Krause je neoriginální. Převzatý model ze zahraničí. To by nebylo na škodu, kdyby se nevytratila lehkost a radost. S Krause jde cítit, jak moc chce uspět, je v křeči. Glosy aktuálních událostí by měl raději vynechat, u těch je prkenný až běda.

Agape dodává své postřehy:

- Krausův styl je drsnější, méně přívětivý, možná více konfrontační, vyžadující,
- působí moderněji (využívá video...),
- zvukové efekty, které se ne vždy shodují s právě řečeným, někdy mohou podtrhnout legrační prvek, jindy to může být na škodu (znervóznění hosta).

Já doplním: Důvod angažmá Krause mladšího je zřejmý.

Česky nevýrazný Karel Šíp

Všechnopárty Karla Šípa působí nostalgicky, neagresivně, připomíná mi Hovory H po 20 letech a další podobné pořady, ze kterých zářilo něco jiného než jen povinnost vyzpovídat od asistentů dodané hosty. Zatímco u Krause jsou často obskurní hned 2 hosté, Šíp drží laťku alespoň dvou +- seriózních.

Šíp nejde do konfrontace, neuráží, vyhýbá se politice, je v kontaktu s publikem. Je vidět praxe starého televizního mazáka. Z lidí, kteří se ještě v TV pohybují, se snad jen Přemek Podlaha drží na obrazovce déle.

Šípovi přesun proti Krausovi prospěl. Zatímco Kraus je nervózní, Šíp si užívá výchozí pozici toho, kdo nemůže ztratit a poslední dobou i opojný pocit vítězství.

Agape o Všechnopárty:

- vtipnější, uvolněnější atmosféra,
- více postaveno na osobních známostech a společných zážitcích,
- společné téma, provázanější konverzace – hosté se baví i mezi sebou (ač málo),
- jiné rozestavení studia, pohovka u Krause nutí k bližšímu osobnímu kontaktu, v čemž může být hostům nepříjemně, je otázka, má-li to nějaký pozitivní efekt.

Kdo je lepší

Kraus není špatný, ale Šíp víc pobaví a navodí pocit pohody.

Jan Kraus by se měl zamyslet nad svým dalším směřováním. Kdyby nebyl tak sebestředný, možná by viděl, že hvězdičky jako on z před 10 let už dávno nezáří a třeba by dospěl k alespoň elementární míře pokory. Třeba by pak začal být zase vtipný.

Karel Šíp si musí dát pozor, aby nezabřednul do rutiny. Onehdy jsme s ním viděli Krásný ztráty, kde mluvil o tom, že zatímco dříve psal scénáře a vše se učil zpaměti, nyní improvizuje. Možná proto je Šíp právě teď v životní formě.