Kdy nám konečně přestanou vládnout věci?

Včera jsme viděli zajímavý dokument s názvem Nakupuj, dokud nepadneš. Velice pěkně tam popisovali, jak mazaně nám výrobci vnucují spoustu nepotřebných věcí. Zasaženi jsou všichni, ti vnímavější o tom ví, ti tupější ne.

Utrácíme více za nezbytnosti nebo za zbytečnosti?

Smutné na dnešní době je to, že se řada lidí stala otroky zbytných věcí. Což Vám ani sobě nikdy nepřiznají, natolik jsou zblblí reklamami a údajným očekáváním okolí.

V práci se stále ještě odměňuje doba tam strávená, nikoli reálně podané výkony (nestíhající neschopa bývá za hrdinu, protože nezvládá svou práci a má moc hodin). Chcete-li si opatřit všechno, co je Vám vnucováno, není jiná cesta než vyhandlovat čas za peníze. Jsou to jednoduché počty, vyděláváte-li 100,- Kč čistá ruka na hodinu, pak např.:
- auto za 240 000,- stojí 2 400 hodin Vašeho života (100 dnů natvrdo),
- nová sedačka do obýváku za 24 000,- stojí 240 hodin Vašeho života (10 dnů natvrdo)...

Narazil jsem na 2 zajímavé grafy. Je z nich hezky patrné, za co utrácíme a za co bychom chtěli utrácet víc. Na prvním z nich zaujme, že vydáváme za bydlení i potraviny méně, než je součet rekreace + vybavení bytu + alkohol s tabákem + odívání a obuv. Šokující jsou výdaje za dopravu - bude hůř. Na druhém si všimněte nechuti utrácet více za kvalitnější jídlo a touhy rozhazovat za kraviny.
Graf 1

Graf 2


Kdy nám přestanou vládnout věci?

Onehdy jsem zaslechl od ing. K., který nechce publikovat, zajímavý názor, jehož gró je to, že vládne závist a chuť se předvádět. Přijde-li návštěva, je důstojně pohoštěna. Nevidí, jak rodinka žere každý den odpadky. Ale vidí novou kuchyň, co má kdo na sobě, fotky z dovolené...

Pomocí nařízení shora to změnit nepůjde. Z historie víme, že vždy zaniklo vše, co bylo špatné. Iluze štěstí z vlastnictví pitomin stále ještě mocně přebíjí negativa. Ne na věky. Logicky musí nastat okamžik, kdy i ten největší trouba zaregistruje následky vlády věcí: Zlikvidované vztahy, podlomené zdraví a poničená příroda.

Co pak?

Je třeba zodpovědět klíčovou otázku: Co by lidé dělali, nebylo-li by třeba produkovat velké množství zbytečností? Málokdo v dnešní době využívá volný čas k něčemu jinému než k té čí oné formě utrácení. Pracovní doba je bariérou, zaměstnanec 8 a více hodin za den utrácet jednoduše nemůže. U velké většiny populace by způsobilo zkrácení pracovní doby při zachování současné výše měsíční mzdy obrovské finanční problémy. Lidé by bohužel odmítali trávit nově získaný čas hraním s dětmi, čtením knížek, procházkami nebo jinou činností, která téměř nic nestojí.

Výroba kvalitního jídla pomocí technologií šetrných k životnímu prostředí (nemám přímo na mysli profláklé Bio potraviny) zabere mnohonásobně víc času než dnes používané metody. Dodavatelsko-odběratelské vztahy a doprava v rámci menších celků rovněž nemohou fungovat tak efektivně jako velkovýroba s distribucí po celém kontinentu.

Vzniká zde obrovský prostor pro nová pracovní místa přímo tam, kde lidé žijí. Běžný občan dojíždějící 30 kilometrů vyrábět zbytečnosti tak může být zaměstnán kousek od domova. Navíc může dělat něco smysluplného. Peníze ušetřené za cestování a nepotřebné věci bude utrácet za dobré potraviny z regionu. Tím zajistí dlouhodobé fungování tohoto systému, za který jistě dostanu Nobelovu cenu :)

I když nevím, nevím. Komunismus by také mohl fungovat, kdyby lidé nebyli chamtivé a tupé prasata.

Kam dál?
Náš přístup k pracovní době: Jedna z příčin krize