Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím vyjadřujete souhlas. Další informace
Poutač

Čtenářský deník: L. N. Tolstoj - Sevastopolské povídky

Mikroblog
Několik slov o autorovi

Viz Čtenářský deník - L. N. Tolstoj: Vojna a mír.


Vydání

Nakladatelství Moravská Bastei MOBA, 2010 v překladu Ludmily Duškové.

Kompozice

Knížka má celkem 3 části: Sevastopol v prosinci (21 stran; vznikla v dubnu 1855), Sevastopol v máji (66 stran, napsána v červnu 1855) a Sevastopol v srpnu (95 stran, dokončena v prosinci 1856).

Děj

V každé z povídek sledujeme jiné hlavní postavy. V první z nich zaujme způsob vyprávění, který čtenáře intenzivně vtahuje do děje (autor přímo oslovuje čtenáře: např. "a teď, máte-li pevné nervy, vejděte do dveří vlevo, kde se dělají převazy..."). V dalších dvou příbězích datovaných později můžeme sledovat vývoj ozbrojeného konfliktu mezi Rusy a Francouzi, který je pro ruskou stranu stále horší a horší. Zatímco v prosinci v Sevastopoli najdeme sály, v kterých se tančí a jedná podle takřka dvorské etikety a přitom se "někde na bastionech" střílí, v máji pozorujeme narůstající nebezpečí a zvyšující se počty mrtvých. V srpnu pak téměř úplnou zkázu. Přitom můžeme vnímat také změnu hlavní nálady mezi jednotlivými povídkami. V prosinci autor končí pochopením pro hesla jako "Sevastopol nevydáme, umřeme, hurá" a pojímá je jako hrdinská, v máji začíná tím, kolik lidských životů už bylo zmařeno za 6 měsíců bojů a připomíná, že "z bastionů se ozývá stále stejné dunění - s bezděčným mrazením a pověrečným strachem". V srpnu sledujeme mladého hlavního hrdinu Kozelcova, který se přihlásil do bojů kdesi od teplého místa u psacího stolu dobrovolně, jak začíná chápat, co je válka zač, a nedlouho po svém příjezdu na místo, stejně jako mnoho dalších (i jako jeho zkušený bratr), umírá. Podrobně líčené vojenské akce probíhají na pozadí vyjadřování běžných lidských starostí a, chtělo by se říct, přirozeného protinásilnického smýšlení lidí, kteří jsou do bojů přímo vtaženi. Zajímavá je např. scéna, kdy si vojáci znepřátelených stran během příměří povídají o tabáku a vyměňují předměty denní potřeby.

Postavy

Tentokrát nebudu vypisovat, nejeví se mi až tak podstatné. Zásadní je zde - alespoň pro mě - spíše celkové sdělení, myšlenky.

Místo

Přístavní město Sevastopol.

Čas

Rok 1855.

Citáty

"Vyberte si: buď je válka šílenství nebo lidi, kteří tomu šílenství propadají, vůbec nelze považovat za myslící tvory, jak to máme bohužel ve zvyku" (s. 28).

"Proč tito lidé, křesťané vyznávající jeden a týž velkolepý zákon lásky a sebeobětování, když vidí, co provedli, neklesnou v pokání na kolena před tím, kdo jim dal život a vložil do duše každého z nich kromě strachu před smrtí také lásku k dobru a kráse? Proč si tito lidé nepadnou se slzami radosti a štěstí do náruče jako bratři? Ne! Bílé hadříky se schovají a dál tu budou svištět nástroje smrti a utrpení, dál se bude prolévat poctivá a nevinná krev, dál se tu bude ozývat sténání a kletby." (s. 92-93)

"Kde hledat v této povídce zosobnění zla, jehož se máme vyvarovat? Kde je tu zosobnění dobra, z něhož si máme brát příklad? Kdo je tu padouch a kdo hrdina? Všichni jsou dobří a všichni jsou špatní." (s. 93)

"Zabijí mě, budu se trápit, budu trpět - a nikdo pro mě ani slzu neuroní. To se mi nabízí místo života hrdiny, plného činorodé práce s ušlechtilých skutků o němž jsem tak krásně snil!" (s. 136)

Vlastní názor

Popisné, citlivé, bolestné, při čtení jsem cítila leckdy smutek. Jeví se vystižné. Krom toho můžeme spatřit také kritiku společnosti, konkrétně nerealistického důrazu na na formální vztahy místo na lidskost. Celkově z toho na mne dýchá deziluze podobná té z 1. světové války. Kdyby se tak lidé dokázali poučit rychleji, zavčas. Ale my musíme válčit znovu a znovu... :-( Krátce shrnuto: tato kniha je válka v pár slovech. Kdo si přeje krátký exkurz do ní a její bezesmyslnosti a krutosti, nechť si přečte tento text. Zároveň je třeba počítat s tím, že někdy zde narazíte na dlouhá souvětí, místy až trochu kostrbatá (občas pak může dělat potíže se soustředit), ale rozhodně to stojí za to. A dnes, v době tolika válek v různých koutech světa má text specifickou příchuť... Chtělo by se zároveň říct, že nestárne. I když naprosto třaskavý musel být, když popisované bylo aktuální.

Kam dál?
Čtenářský deník - F. M. Dostojevskij: Zápisky z mrtvého domu

Štítky:

 Místo pro Vaše hodnocení:
Blog Zrcadlo aktuálně: Všichni jste líní a neschopní idioti!

Diskuse o článku Čtenářský deník: L. N. Tolstoj - Sevastopolské povídky


Tady může být Váš názor.

Poslat komentář




<<<  Zpět na titulní stránku