Nedaleko Žítkové - Bojkovice a Luhačovice
Bojkovice - Příjemně ospalá atmosféra Bojkovice leží 11 km od Žítkové. Obce propojuje autobusová linka i turistická stezka. O Bojkovicích (jako o zdejším nadřazeném správním útvaru) najdeme zmínku i v Tučkové Žítkovských bohyních. Mohlo by být zajímavé zapátrat, nakolik složité by bylo dostat se k tzv. Krevní knize městečka Bojkovice, v níž se píše o dávných čarodějnických procesech. Já na to bohužel neměla čas (třeba někdy příště). V městečku doporučuji návštěvu muzea, kde Vás jeho milá zaměstnankyně /která se rovněž stará o turistické informační centrum, kde se můžete vybavit třeba mapami/ ochotně provede a popovídá o tom, co vás bude nejvíce zajímat. Expozice mapuje život ve městě a regionu se širokým záběrem (začíná už od pravěkých nástrojů, ale soustředí se zejména na období 18. a 19. století). Jsou zde k dispozici např. upomínky na cechy, které v místě fungovaly, plně vybavená světnice zdejší chalupy nebo školy. Zajímavé (a od muzea asi do budoucna prozíravé) je založení sbírky mobilních telefonů. V obci si můžete prohlédnout rovněž zámek nebo vystoupat nahoru ke kostelu, který obyvatelům poskytoval ochranu v dobách nájezdů různých vojsk a údajně nebyl nikdy dobyt. Celkový dojem z Bojkovic: příjemný (i když nikterak oslňující) výlet. Luhačovice - Malé lázně s velkým jménem Luhačovice se rozkládají asi 15 km od Bojkovic směrem na sever. Jedná se o oblíbené letovisko a lákadlo pro lázeňské hosty. Proslavily se svými prameny - nejvíce bezpochyby Vincentkou. Celkem jich mají víc než 15, na mapce městečka (k dostání v TIC) jsou všechny vyznačeny - a poradí vám i v jakém pořadí je nejlépe obejít. Přiznám se, že mě ta pouť příliš nenadchla. Upřímně lituji lidi, jejichž zdravotní stav si žádá tuto pitnou kůru, neboť hovořit o nějakém potěšení s tím souvisejícím by mi připadalo velmi troufalé. Evidentně ale existuje i řada příznivců, lidé si tuto vodu leckdy natáčejí po litrech. Specifikem Luhačovic po stránce architektury jsou zvláštní stavby architekta Jurkoviče (nepletu-li se, jde o lidovou secesi), z nichž ne všechny byly nakonec realizovány. Řadu z nich uvidíte po cestě okolo pramenů. Přiznám se, že mě osobně tento styl příliš nepoutá, zdá se mi to přeplácané. Zájemce o celou jejich koncepci lze odkázat na Muzeum Luhačovického zálesí, kde k tématu naleznete video. Stejně jako v bojkovickém muzeu se vám zde nabízejí i informace o životě běžných lidí v regionu. Nadto se dozvíte více o šlechticích ze zámku (nyní v něm sídlí DDM) a výstavbě lázní. Cestou na kolonádu nebo zpět se můžete zastavit u nedávno vystavěného Kostela Svaté rodiny. Kostel sv. Václava v Břeclavi (také stavba z posledních let) se nám sice líbil více, ale i tato stavba září elegancí. Pro věřící doporučuji možnost zapálit si svíčku v malé kapličce v lázeňském areálu. Má jakousi svébytnou poetiku. Osobně se mi hodně líbila vládní vila, která je vidět v závěru procházky. Celkový dojem: malé lázně s velkým jménem. Na jeden den dobré, ale více trávit tu víc času neláká. Rozhodně si ale domů dovezte oplatky, za pár korun dostanete hodně muziky. Jo, a velmi milý mi připadal starší pár, jenž v okénku na kolonádě prodává minerály :-) Kam dál? Lednicko-valtický areál 1: Lednice a Břeclav Štítky: Naše příhody, Zážitky z cest |
Poslat komentář
<<< Zpět na titulní stránku