Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím vyjadřujete souhlas. Další informace
Zrcadlo - Pro lidi, kteří myslí vlastní hlavou.

Čtenářský deník - O. Wilde: Zločin lorda Artura Savila

Mikroblog
V rámci svého léta s literární klasikou jsem neodolala a vypůjčila si také jednu knížku povídek mého oblíbeného autora.

Oscar Wilde

Britský spisovatel irského původu (narozen 16. 10. 1894 v Dublinu, zemřel 30. 11. 1900 v Paříži). Představitel anglické dekadence a estetismu. Kontroverzní postava umělecké scény, oženil se, měl dva syny, ale byl rovněž vězněn za homosexualitu. Znám břitkým smyslem pro humor, trefným vyjadřováním a schopností hodiny bavit společenskou smetánku.

Vydání: Nakladatelství Dokořán, Praha, 2009.

Kompozice: Knížka o celkem 102 stranách obsahuje celkem čtyři povídky různého rozsahu. Začíná titulním Zločinem lorda Artura Savila, pokračuje krátkými texty Sfinga bez záhady a Neobyčejný model, uzavřena pak je Cantervillským strašidlem.

Zločin lorda Artura Savila

Londýn, setkání šlechty u lady Windermerové a zápletka s chiromantem panem Podgersem, který hádá z ruky mimo jiné i přítomnému na ženění se chystajícímu lvu salónů lordu Arturu Savilovi. Zatímco u ostatních objektů jeho zájmu jde o roztomile rozverné představení, ruka tohoto pána chiromanta vyděsí. Lord sám je velmi zvědav, co mu ve své jen obecné řeči tají, a posléze, když zacinká zlaťáky, dozví se od něho, že má spáchat vraždu.

Tragikomický je následný Savilův přístup k této věci. Zjevený osud začne považovat za věc cti a svou povinnost a je přesvědčen, že je nezbytné splnit ji ještě před svatbou. Poté, co mu podvakrát nevyjde plánovaná vražda vzdálených příbuzných, náhodně v noci potkává na mostě nešťastného pane Podgerse. Příběh končí tím, že jej shodí přes zábradlí. Čtenář se ještě dozvídá, že posléze šťastně, spokojeně a s čistým svědomím žije lord Artur v uzavřeném manželství.

Sfinga bez záhady

Rozhovor dvou přátel o tragicky dopadnuvší lásce jednoho z nich, která by ani tak smutný konec mít nemusela, nebýt jeho podezíravosti a žárlivosti. Hlavní postavou je krásná tajuplná žena, do níž se náš hrdina zamiluje a dvoří se jí. Stává se, že ji potkává na netypických místech města - vždy inkognito - a nedaří se mu od ní obdržet smysluplné vysvětlení. V návalu vzteku po poslední takové epizodě odjíždí ze země. Při návratu se dozvídá o její smrti zaviněné zprvu banálním nachlazením z opery. Nedá mu to, pátrá a dochází k poznání, že ona půvabná žena prostě jen měla ráda tajemství a literaturu. Její podivné procházky a další zmizení, jež on považoval za zálety, byly ve skutečnosti pouze příjemné osamělé chvíle s knihou.

Neobyčejný model

Jednoduchý příběh popisující situaci nemajetného mladíka, který se zastaví na návštěvu u přítele malíře. Žebráka, jehož podobiznu přítel ztvárňuje, obdaruje zlatou mincí, neboť se mu jeho stavu v hadrech velice zželí. Jaké je však jeho překvapení, když u něho druhý den zazvoní sluha, že si jej přeje vidět movitý baron - a když pozná, že jde o stejného člověka. Baron se v hadrech dal malovat pro zábavu, mladíkovi pro jeho dobré srdce však věnuje tolik přesně tolik peněz, kolik potřebuje mít před sňatkem se svou vyvolenou. :-)

Cantervillské strašidlo

Zde si Wilde na paškál bere vztahy a rozdíly mezi anglickou a americkou mentalitou. Americký vyslanec v Británii kupuje od starého šlechtice zámek v Cantervillu. Při prodeji se dozvídá, že v něm léta straší, což je mu však je k smíchu. Autor nás baví humorným líčením příhod, kterak dvojčata - synové vyslance, jeho starší syn i další členové rodiny ducha žijícího na zámku ničí svým materialistickým a ničeho se neobávajícím přístupem. Je vskutku zábavné představit si situaci, kdy duch chrastí po chodbě řetězy, načež pán domu otevře dveře a nabídne mu Mazadlo s vycházejícím sluncem, aby řetězy nedělaly tolik hluku. A další obdobné. V závěru povídky ducha od jeho osudu nekonečného bloudění po zámku zachrání vyslancova dcera, která jako dítě s čistou duší provede na jeho žádost tajemný obřad, duch zemře a může být v klidu pochován.

Můj názor

Nejvíc mě bavila povídka poslední, vyzdvihnout chci hlavně kouzlo, s nímž autor vypráví příběh jak z pohledu stovky let strašícího, zprvu sebevědomého a posléze čím dál tím více zlomeného ducha a na druhou stranu z hlediska povedené americké rodinky. Titulní práce mi místy připadala trochu potrhlá, ba i nudná, ale musím říct, že mi ten textík přece jen pár dní v hlavě ležel. Asi nejvíc mě na něm zaujala zjevně záměrná absurdita líčené situace, kterou považuji ze strany autora za určité střílení do vlastních řad někdy znuděné a podivně se chovající šlechty. Neobyčejný model mě překvapil svou přímočarostí a hřejivostí, Sfinga bez záhady zase vyústěním, které jsem nečekala.

Kam dál?
Čtenářský deník - O. Wilde: Jak je důležité míti Filipa
Čtenářský deník - O. Wilde: Obraz Doriana Graye

Štítky: ,

 Místo pro Vaše hodnocení:
Zrcadlo aktuálně: Vystoupit z EU? To může chtít jen blázen nebo blb

Diskuse o článku Čtenářský deník - O. Wilde: Zločin lorda Artura Savila


Tady může být Váš názor.

Poslat komentář




<<<  Zpět na titulní stránku