Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím vyjadřujete souhlas. Další informace
Poutač - Psycholog v Pardubicích

Roční bilancování

Mikroblog
Dneska je to přesně rok, co jsem se přestěhovala z města na vesnici. Před rokem a dvanácti dny jsem odešla z práce na mateřskou. A příští úterý bude mít první narozeniny naše sluníčko. Dost důvodů k zastavení a přemýšlení, hm?

Bezpochyby jde o nejpestřejší a nejplnější rok mého života.

Co jsem se během něj naučila? Či spíš by byla případnější otázka - jaké schopnosti a dovednosti mě tento rok přiměl trénovat? Následující řádky mi umožnil napsat náš hodný usměvavý chlapeček.

Trpělivost

Tu každopádně v první řadě. Všechno mnohokrát. Pomalu, ale jistě. Dokolečka dokola. Nespěchat. Počkat na tempo svého dítěte. Užívat si, co je teď, a těšit se na to další, aniž aby to člověk popoháněl silou. Do hloubky respektovat individuální vývoj. Nechat se jím vést. A občas nabídnout něco dalšího k učení pamětliva k Vygotského teorii zóny nejbližšího vývoje :-)

Něha

S dítětem prostě věci nejdou urvat. Nechcete si ho přece při přendávání do postýlky vzbudit, když jste ho akorát uhoupali na balonu. Takže je nutné jemňoulinké zacházení. Ještě víc než při řízení auta :D Náročné zejména pro nemotory jako já ;) Druhá výhoda něhy je ta, že (alespoň u našeho dítěte) je autentická něha spojená s výše zmíněnou trpělivostí spolehlivou cestou, jak ho uklidnit ;-)

Babysteps

Tenhle termín se leckdy užívá při hodnocení vlastního rozvoje nebo osvojování nové dovednosti, už jste ho určitě slyšeli. Ale teprve, když naživo vidíte, kolikrát se dítě snaží, kolikrát mu to nevyjde a ono přesto neúnavně pokračuje ve zkoušení, teprve tehdy můžete sami k sobě, v momentu, kdy se něco nového učíte, přistoupit s opravdovou laskavostí a zároveň pevností a výdrží. Když mi něco nepůjde, vím, který obraz si přivolám. Naše zlato, co se chtělo naučit lézt, pérující na kolínkách ;)

Čerpání energie od druhých

Říct si o pomoc (partnerovi či dalším blízkým) je na mateřské (z mého úhlu pohledu) nutnost. Druhá věc je nechat dítě, aby vás (aspoň někdy) samo nabíjelo. Dívejte se na tu lidskou bytost, kterou máte vedle sebe, s radostí. Nechte ji, ať vás ohromí svou energií a vitalitou. To, co zažíváte, už nikdy nebude. Nikdo krom vás tohle konkrétní neprožije. A ne každý má takové štěstí, že dostane takový dar jako mít možnost být a žít s malým dítětem. (I když ta energie a vitalita zpřevrací byt vzhůru nohama :D )

Radost z maličkostí

Beru si příklad z jeho očí. Když něco nového vidí, zaujme ho to, když to zkoumá. Kdybych se tak dokázala na svět dívat také tak nepředpojatě (bez naučených negativních očekávání) a užívat si všech zkušeností s jeho zaujatostí, neměla bych tolik prostoru pro úzkost a zlost. Jestli je někdo fakt tady a teď, je to malé dítě.

Ustálený hodnotový žebříček

Myslím, že už se nikterak výrazně nepohne. S malým dítětem dosyta procítíte důležitost zdraví na jeho vrcholku (zvlášť když to třeba chvíli vypadá, že by nemuselo být plné).
Chci vám říct - buďme šťastní, že máme děti. V životě s nimi máme příležitost pochopit, komu to vlastně náleží ono království nebeské...

Inu, razím za naším milým Kníkem a jsem zvědavá, co mě zase bude učit :D

PS: Jo, a kdyby to náhodou vypadalo, že jsem na jakémsi růžovém obláčku, nenechte se mýlit. Někdy mě taky pěkně nakrkne ;)

Štítky: ,

 Místo pro Vaše hodnocení:
Zrcadlo aktuálně: Vyšší mzdy = vyšší ceny. Čemu na tom nerozumíte?

Diskuse o článku Roční bilancování


Tady může být Váš názor.

Poslat komentář




<<<  Zpět na titulní stránku