Vystoupit z EU? To může chtít jen blázen nebo blb

Je hořce komické sledovat špičky české žurnalistiky, jak seriózně diskutují se zástupci euroskeptických stran o našem vystoupení z unie.

Když probíhalo referendum o vstupu, byl jsem proti. Nesouhlasil jsem s podmínkami, byl jsem proti závazku k přijetí eura. Česká republika měla být při vyjednávání ostřejší. Důsledky? Třeba zánik cukrovarnictví a rozmach řepky.

Byli jsme z Bruselu posraní, přistoupili bychom na cokoli.

Později vzali taky Rumunsko. Laťka nebyla nastavena nijak vysoko.

Nicméně co se týká nutnosti být členem EU, tu jsem nikdy nezpochybňoval.

Ne že bych byl příznivcem mnohonárodnostních soustátí.

Třeba rozdělení Československa jsem vítal. Říkal jsem si, že až Rusáci naberou dech do plic, možná jim budou stačit bratia a vždy k Slovanům přirozeně lnuvší Maďaři. No a my s Polákama zůstaneme západu.

Dost humoru.

Hlavním přínosem Evropské unie je volný pohyb zboží a služeb.

Příslušností k EU dáváme světu najevo, kam patříme.

Miluju Dostojevského, protože v jeho postavách poznávám sebe a lidi z okolí. V každém z nás je kus Rusa. A nemyslím si, že by to byla ta lepší část.

Příklon k západu je pro Českou republiku klíčový.

Češi totiž mají rádi pohodlíčko. A jak říkal onehdá Vladimír, za pohodlí se tvrdě platí. Těžko se budeme mít dobře, když nebude ekonomika šlapat.

A euroskeptici jako Václav Klaus, ml. sami přiznávají, že můžeme o třetinu zchudnout.

Pro něj a čerstvě zbohatlé šéfy SPD to nic moc neznamená. Pro naši rodinu by znamenaly dlouhodobě o třetinu nižší příjmy pád do naprosté chudoby.

Už teď je 834 000 lidí v exekuci. Po vystoupení z EU 2 miliony? 3 miliony?

I kdyby nás Rusko nechalo na pokoji a vládli bychom si sami, nebyla by to žádná hitparáda. Ostatně před vstupem jsme si víc než 10 let dělali, co chceme. Byl to snad nějaký zázrak? Více než bilion v prdeli, například jen za televizi Nova 10 miliard.

Buďme rádi, že jsme rádi. Soustřeďme svou energii na řešení reálných problémů. Netřepme zbytečně hubou o takové fantasmagorii jako je prosperující ČR mimo EU. Začátkem devadesátých let, kdy se tvořil nový svět, jsme se možná mohli udělat pro sebe. Ale ten vůz už jel.

Vzkaz politikům: Chovejte se při jednání se zástupci Bruselu a politiky ostatních členských států slušně. Tím myslím celkové dekórum, ne jen nemlaskat, jíst příborem, nevyhrožovat, netrucovat, nechytračit, používat deodorant...

K nadpisu:
Když někdo prosazuje odchod z EU, musí být nutně bláznem nebo blbem? Ne, také může být dobrým hercem a lhářem.