Řízení lidských zdrojů - problémy

Jedním z největších současných problémů je podceňování personální práce ze strany vedoucích pracovníků. Často se zapomíná, že nejdůležitějším a zároveň nejslabším prvkem systému je člověk. Někteří vedoucí pracovníci nepokládají za důležité(s přihlédnutím k situaci na trhu práce) investovat do svých zaměstnanců. Když se musí šetřit, jsou pracovníci vždy první na řadě. Jisté ovšem je: spokojení zaměstnanci lépe pracují, mají menší absence a v neposlední řadě také vytvářejí pozitivní obraz firmy na veřejnosti. Nestarat se o zaměstnance se prostě a jednoduše nevyplatí.

Dalším problémem je přetrvávání starých stereotypů. Řada lidí u nás je velmi konzervativní. Já osobně také nejsem příznivcem „hurá změn“. Ale nemám nic proti vybalancovávání systému personální práce ve firmě v závislosti na měnící se struktuře či prioritách zaměstnanců. Stereotypem zažitým v mnoha firmách je například jistá „odlidštěnost“ vedení. Zaměstnanec například slaví významné životní jubileum a nikdo z vedení mu nepopřeje. Přání a předání drobného dárku skoro nic nestojí a efekt je veskrze kladný, pracovník má pocit, že na něm vedení záleží. Proč to tedy není v řadě firem běžné? Na to si nedovedu odpovědět.

Problémem je rovněž nesoulad strategických a operativních cílů. Některé podniky nemají personální strategii žádnou, jiné ji mají jen jako jeden z mnoha dokumentů, do kterých se od vypracování nikdo nepodíval. Dle mého názoru je nutné mít stanovený nějaký dlouhodobější cíl a cesty k němu. To umožňuje usměrňování aktivit, snižuje neurčitost a zmatenost ve vedení firmy.

Posledním problémem, o kterém se zmíním, je ignorování změn, jimiž naše společnost prochází a to jak na úrovni technologické, tak na úrovni společenské.

Čerpáno z těchto zdrojů.