Poutač

Dilema s funkcemi...

Mikroblog
...aneb když se lidský pohled míjí s pohledem právníků.

Ač to tak v před a povolebním šílenství může vypadat, volby nejsou jen o radosti, slavení a zklamání celých partají. Jsou a měly by být hlavně o tom, jak všelijaké naše státní, krajské a jiné orgány budou uspořádány po dalších několik let. S čímž souvisí jednak osud nás občanů jako, řekněme, masy, ale také životní osudy jednotlivých politiků. A právě jednomu takovému příběhu bych se chtěla věnovat v dnešním článku. Nechť si na popisovanou situaci každý z čtenářů vytvoří názor sám. A ať ho klidně připíše do diskuze k tomuto článku.

ŠkolaByla jednou jedna sídlištní základní škola. Její ředitel po mnohaletém působení odcházel a vyvstala otázka, kdo ho v jeho funkci nahradí. Konkurzu se zúčastnilo několik lidí, nejvážnějšími kandidáty však byl zástupce ředitele na této škole a ředitelka jedné vesnické základní školy. Ta konkurz nakonec vyhrála a do školy nastoupila. Pedagogický sbor ji přijal a spolupráce začala fungovat. Jenže pak nastaly krajské volby 2004. Daná dáma jakožto kandidátka ODS v nich uspěla a stala se krajskou radní. Svůj post ve škole opustila již po třech nebo čtyřech měsících. Inu, proč jí takovou úspěšnou sérii nepřát? Vyhrát konkurz na ředitele, uspět ve volbách... skvělé!

Nicméně nastal rok 2008. A dobře víme, jak dopadla ODS. A milá dáma svůj politický post ztratila. Dle zákona má po oněch 4 letech „mimo“ právo vrátit se do školy a převzít ředitelování. Nahradit ve funkci stávajícího ředitele (bývalého zástupce), jemuž byla škola svěřena po jejím odchodu. Toho odsunout zase o příčku zpátky a nynější zástupkyni shodit na místo řadové učitelky. Tak by to legálně mělo být.

Ale jak to má být lidsky? Co se má stát, když učitelský sbor nechce být veden ředitelkou, která školu už jednou zradila a šla raději dělat něco jiného? Proč má být v kariérním postupu trestán člověk, který školu v mnoha věcech posunul vpřed, který vytvořil fungující tým a který má důvěru učitelů i rodičů?

Školní třídaA dá se se situací něco dělat? Bohužel nic moc. Přesto se lidé svázaní s danou školou něco dělat pokusili. A pozor – iniciováno to nebylo učiteli ani ředitelem, nýbrž rodiči – rodiči, kteří nechtějí změnu, neb jsou se současným vedením školy spokojeni. Byl tedy napsán otevřený dopis. Proběhlo podepisování petice. Vše bylo odesláno MF Dnes, která zveřejnila tento otevřený dopis i odpověď na něj ve svém sobotním vydání (8.11.) v rámci své regionální mutace.

Ve svém dopise vyjadřují zaměstnanci školy nesouhlas s návratem ředitelky a také ho zdůvodňují. „Jestliže toužila po politické kariéře, nechápeme, proč se paní Smetanová vůbec hlásila do konkurzu na ředitele školy. Tato funkce je zodpovědná a vyžaduje člověka, který se jí věnuje na více než 100 %, nikoliv člověka, kterému tato funkce plní „zadní vrátka“ v případě neúspěchu na politické scéně“.

Jen krátce k zamyšlení – co byste dělali v takové situaci, kdybyste zcela jasně viděli, že vás ve škole prostě nechtějí? Že celý pedagogický sbor je proti vám? A že k tomu snad má i důvod...?

"18. listopadu nastoupím a žádná petice mi v tom nezabrání..."

Co je na celém příběhu snad nejhorší, je odpověď „milé“ dámy učitelům. „Přesto věřím, že po mém nástupu se situace stabilizuje a budeme schopni korektně spolupracovat. Pokud i potom zvážíte, že spolupráce se mnou pro vás není možná, jistě se dohodneme na způsobu, jak VÁŠ OSOBNÍ PROBLÉM vyřešit.“
Tak jestli toto není vyhrožování vyhazovem, tak co už to je?

No, není to smutné, jakým způsobem je vynucována poslušnost v naší zemi? Drž hubu a krok nebo přijdeš o místo... to mi něco připomíná... a není to nic hezkého, milá dámo z ODS.... je fakt škoda, že vám nic neříká sebereflexe a přijímání zodpovědnosti za svá rozhodnutí...

(pokud vás zajímají reálie: daná neúspěšná politička používající zastrašující rétoriku se celým jménem jmenuje Jana Smetanová; škola, o niž se jedná, je pardubická ZŠ Polabiny II)

Pozn.: zdroj fotek: www.zsprodlouzenapce.cz

Štítky: ,

 Místo pro Vaše hodnocení
Blog Zrcadlo aktuálně: <div style="background-color: FFFFFF;"><a href="http://www.rsspump.com" rel="nofollow" title="rss widget">web widgets</a></div>

Diskuse o článku Dilema s funkcemi...

Blogger Holden Caulfield:

Já bych k tomuto článku doplnil: Je smutné, že jedním z hlavních rysů naší národní povahy je NAPROSTÁ neschopnost dát se dohromady a táhnout za jeden provaz. Jsme absolutními mistry světa v umění nechat si "srát na hlavu".
Co by se asi stalo, kdyby VŠICHNI učitelé pohrozili výpovědí? Samozřejmě by nová ředitelka nemohla nastoupit.
Zkuste si doplnit příklady ze svého okolí, kdy by k řešení situace stačila jediná věc: Aby lidé jako jeden vstali a řekli, tohle chceme nebo nechceme. Bohužel raději pomlouváme a nadáváme. V jednotě je síla. Pokud si to neuvědomíme, vždycky s námi mocní zametou.

 
Blogger Agape:

Nezlob se na mě, ale tomu, že lidi, kteří mají doma rodiny a jsou zodpovědní, výpovědí vyhrožovat nebudou, se fakt nedivím. Přijít během školního roku jako učitel o místo není dle mého názoru sranda. (a stát by se to podle mě mohlo, ne že ne; vždycky je někdo aktivnější než někdo druhý... a ne na každého je bohužel úplné spolehnutí...a tak je to IMHO univerzálně, ne jen u nás).

Chyba není v tom, že by dost jasně neřekli, že ji nechtějí (otevřený dopis a petice jsou snad jasnou proklamací)... ale v tom, že se tam tlačí i přesto, že o tom velmi dobře ví...

 
Anonymous Anonymní:

Předem upozorňuji že mé právní povědomí v této oblasti je limitně blízké nule,ale platí pro pracovní poměry vzniklé jmenováním (což funkce ředitele na škole je) po výběru osoby na základě výběrového řízení stejná pravidla, jako pro zaměstnance jejiž pracovní poměr vznikl klasicky?

 
Anonymous Anonymní:

pro Agape: Pak ovšem platí stejná omluva i pro ředitelku. Třeba má také doma rodinu a víš jak, přijít o práci není žádná sranda. Tak se cpe na post ředitelky i přes odpor druhých. Jak sama říkáš. Prachy omlouvají zbabělost, ne?

 
Anonymous Anonymní:

A za další čtyři roky budete psát třeba článek na podobné téma, ovšem tentokrát to bude milý pán, či milá paní z ČSSD.

 
Blogger Agape:

Zdravím všechny diskutující a děkuji za příspěvky.
Pokusím se na všechny reagovat
Ad. 1 - moje právní povědomí v této oblasti taky není moc dobré, ale myslím, že ty podmínky jsou stejné. Každopádně jmenovaná funkce tento nárok má.
Ad. 2 - myslím si, že cpát se někam, i když mě tam nechtějí je prostě drzost a blbost; (+ navíc by měla mít nějakou zodpovědnost a nesnažit se narušovat fungující systém). Jestli prachy omlouvají zbabělost nevím - ale myslím, že bývalá krajská zastupitelka s x kontakty z minula je na tom se svými možnostmi jaksi jinak než řadový učitel sídlištní ZŠ.
ad. 3 - možná by bylo na místě zamyslet se nad tím, jestli ta pravidla jsou správná; možná by neškodilo zapřemýšlet nad nějakou jejich úpravou. Být někde tři měsíce, pak odejít a nárokovat si ten post zpátky mi nepřijde OK. A jak je vidět, autoregulace zde jaksi selhává... politická příslušnost je v tomto uvažování irelevantní... (aneb kdyby byla z ČSSD nepřišlo by mi to od ní nic hezčí)

 
Anonymous Anonymní:

Dobrý den, na úvod bych chtěl zdůraznit, že o této kauze jsem se dozvěděl až z náhodné návštěvy Vašeho blogu a ani nikdo z jejích aktéru mi do té doby znám nebyl. Nemohu zásadně souhlasit s tím, že by paní magistra Smetanová "zradila" školu, v níž se na základě výběrového řízení v roce 2004 stala ředitelkou. V srpnu 2004 nemohla paní magistra Smetanová tušit, že zastupitelstvo Pardubického kraje ji v prosinci téhož roku zvolí do krajské rady a pro výkon funkce ji uvolní. Považuji za naprosto přirozené, že se paní magistra Smetanová nyní, po skončení výkonu veřejné funkce, vrací do svého původního zaměstnání. Zmiňujete-li se o jejích "kontaktech z minula", předpokládám, že takové kontakty z výkonu funkce radní pro rozvoj lidských zdrojů, celoživotní vzdělávání a zaměstnanost mohou být ku prospěchu právě škole, kde se vrátí do funkce ředitelky. Paní magistra Smetanová je navíc, stejně jako v roce 2004, členkou zastupitelstva města Pardubice; i to může být škole ku prospěchu. Výhodou je samozřejmě i její vysokoškolské vzdělání v oboru školského managementu, které získala v roce 2004 (nevím, zda tato skutečnost už byla vztata v úvahu ve výběrovém řízení na funkci ředitelky školy). Učitelé jsou zaměstnanci školy, nevolí si "svého" ředitele, jako si volí předsedu občanské sdružení nebo politická strana. Je to skutečně tak, že ředitel je jejich nadřízeným, reprezentatem jejich zaměstnavatele. Pokud se svým nadřízeným nebudou moci vycházet, nebudou sdílet jeho koncepci vedení školy, je to skutečně jejich "osobní problém", jak správně uvádí paní magistra Smetanová. Nejde o žádné vyhrožování: její vyjádření chápu naopak tak, že jim vyjde vstříc třeba tím, že při ukončení jejich pracovního poměru z jejich strany nebude trvat na dodržení zákonné tříměsíční výpovědní doby a bude přístupna k uzavření dohody o rozvázání pracovního poměru. Stručně a shrnuto: Paní magistra Smetanová se vrací po skončení výkonu veřejné funkce (pro zajímavost - v letošních krajských volbách obdržela více preferenčních hlasů než ve volbách v roce 2004, takže za neúspěšnou političku ji šmahem označit nelze; ale i kdyby ano, na věci to nic nemění) a vrací se - stejně přirozeně jako onen rodič po rodičovské dovolené - na své původní pracovní místo. Výkon veřejné funkce - stejně jako rodičovská dovolená - není zradou. Učitelé jsou zaměstnanci a jsou povinni se řídit příkazy ředitele jakožto svého nadřízeného (samozřejmě jsou-li v souladu se zákonem a podzákonnými předpisy).

 
Blogger Agape:

Dobrý den,

děkuji za vyčerpávající informace o kariéře paní Mgr. Bc. Smetanové. Jsem ráda, že máme čtenáře, kteří jdou tak do hloubky, obzvláště i v situaci, kdy se jich problém osobně nedotýká.

Jinak, co se týče té věci, zákonnost dané procedury jsem nezpochybňovala - vím, že podle našeho práva na to má nárok. Otázkou pro mě je, jestli je správné, aby tento nárok měla.
Evidentně se totiž našla věc, která ji zajímala více než řízení školy. A podle mě je to podobné jako když jednoduše změníte místo. Ten "výkon veřejné funkce" jí v danou dobu prostě přišel zajímavější a výhodnější, proto se ho zhostila (ono totiž pokud vím, tak se u nás lidi k účasti na politickém životě nenutí:) ). Nevím proto, proč by měla mít garantován návrat na původní pozici. (odlišnost od rodičovské je v tom, že u rodičovské nejde o zaměstnání/kariéru, je to prostě další rozměr života člověka, kterému je třeba vyjít vstříc, neb nejsme na světě jen od toho, abychom pracovali).

A druhá věc je, jak už jsem psala někde výše, že se mi zdá, že tu jaksi selhává autoregulace - když mě někde nechtějí, tak tam přece nepolezu... (když už kvůli ničemu jinému, tak snad už jen kvůli tomu, že mám svou hrdost)... ale jsou holt lidé, kteří to vidí jinak...

 
Blogger Kateřina:

Hmm, zajímavý článek a ještě zajímavější názory. Nicméně se taky přikláním k myšlence, že je to podobné jako s rodičovskou dovolenou. A názor, že "když mě někde nechtějí, tak tam přece nepolezu" je podle mě úplně mimo. Takhle to u nás prostě nefunguje, ani psaním petic se ještě ničeho kloudného nedosáhlo. Takže jí jen schvaluju, že danou věc označila za osobní problém druhé strany a jako takový ho po svém nástupu do funkce chtěla řešit. Jak, to už by bylo na ní.
Jinak - nezastávám se nějak její osoby, přišlo mi totiž pěkně pitomé, když měla na agitačních plakátech oba tituly - už tím mi byla pěkně nesympatická.

 

Tady může být Váš názor.

Poslat komentář




<<<  Zpět na titulní stránku