Láska a erotika: Co je normální?

Hned na začátek avizuji, že dnešní díl našeho miniseriálu o lásce je jubilejní: desátý. A zároveň také poslední. Ne že by už neexistovala témata spjatá s láskou, to nehrozí, neb láska v některé ze svých podob vstupuje snad do všech oblastí lidského snažení, ale přiznám se, že momentálně mě toho příliš oduševnělého či snad publikovatelného k tomuto tématu nenapadá. Nicméně, má-li milý čtenář v tomto nějaký nápad, přání nebo požadavek, nechť nám jej sdělí... milerádi se na něj podíváme, téma zpracujeme a třebas i na základě takového podnětu vznikne i nějaký ten článek... ;)

Ale teď již vzhůru k předmětu dnešního (a mírně odlehčeného) příspěvku.

"Láska, sex a něžnosti"

...tak zní název leckteré rubriky v leckterém časopise pro mládež. Ženské časopisy rovnou prezentují podobná témata nejen uvnitř, ale i na obálkách. A když si otevřete server zpovednice.cz, vypadne na vás (mezi jiným, ovšem téměř v menší míře zastoupeným) podobný obsah, akorát že tady (ač méně často) i z pohledu chlapů. A na co je asi zaměřený server sexus.cz uhodne každý.... Když to tak zhodnotím a přidám si k tomu léta trvající popularitu dr. Uzla, zdá se, že v oblasti fyzické lásky narážíme docela často na problémy, u kterých nevíme, jak je řešit, nebo si alespoň nejsme tak úplně jistí... Výborné jsou také otázky "co je normální?", případně „jsem normální, když...? (doplňte si cokoli od "mám tak a tak velké stydké pysky" po "toužím po sexu v autobuse").

Jo, ten čas a posuny normality...

Občas mě napadá, jaké to asi bylo před 100 nebo 150 lety. Když se v roce 1856 narodil Freud, bylo normální, že dáma, která odhalila svůj kotník, byla málem promiskuitní. A že když bylo ve společnosti zmíněno něco, co se jen vzdáleně dotýkalo výše zmíněných intimních témat, upadalo se do mdlob. Veselé a dozajista nadsazené, avšak pro vytvoření obrázku velmi užitečné a názorné, doporučení pro novomanželky z této doby koluje na Internetu v mnoha formách, a tak ho zde nebudu podrobně rozebírat (ale kdo chce, máte ho třeba tady). /Čímž ovšem nechci říct, že by všechny ženy té doby byly takto puritánské či se takto chovaly, určitě existovaly i přívětivější "exempláře";)/

Jak je vidět už jen z těchto několika náznaků, praktikování sexuality a hlavně náhled společnosti na ni se vyvíjí stejně jako všechno ostatní (a logicky v součinnosti s tím). Vězte proto, že uvažování o normalitě nemá smysl. (I když někteří lidi si myslí, že ten dnešní pohled je zdravější, neb se soudí, že dnešní volnější přístup k sexu má na svědomí úbytek hysterií;) ) (Jo, a kdo by byl jako fakt vystresovaný: jako nemoc, resp. porucha osobnosti se medicínsky bere až to, když někdo něco provádí bez souhlasu toho druhého... takže sado-maso klidně můžete, ale laskavě respektujte domluvená zastavovací slova;)) )

A na závěr si dovolím vlastní názor na to, co je nikoli normální, ale správné: buďme rádi, že máme někoho, koho máme rádi. A kdo má rád nás. A dělejme spolu, co nás oba baví, neb jedině to, co přináší radost oběma, může upevňovat vzájemný vztah. Howgh, domluvila jsem.:)

Jo, a na úplný závěr a na rozlučku si dovolím citovat jeden z podařených kousků pánů Svěráka a Smoljaka – a samozřejmě také našeho českého génia Járy da Cimrmana /ze hry Akt/.

Erotika
Erotika, erotika,
proč se nás tak mocně týká?
Oč by bylo méně bolu,
kolem kamen, kolem stolu,
oč by bylo více síly
pro sekyry, dláta, pily,
pro lopaty, pro motyky
nebýti té erotiky.

...tak to vidíte - a kde jsme mohli být??! Co více dodat?:)

Kam dál?
Láska, mýty a pohádky