Školní psycholog - k čemu je?

Nevím, jak je tomu v rámci široké veřejnosti dnes, ale pamatuji si, že před nějakou dobou se debatovalo o tom, že se na našich školách mají začít objevovat školní psychologové. V tomto článku bych se Vám chtěla pokusit přiblížit, jak to dnes s psychology na školách vypadá a také k čemu tam mohou být dobří.

Funkce školního psychologa na našich školách oficiálně existuje od roku 2004 (konkretizována byla vyhláškou MŠMT 72 z roku 2005). Zaměstnávat psychologa (a nebo také speciálního pedagoga) škola může v rámci tzv. rozšířené varianty školního poradenského pracoviště. Jako u řady jiných věcí bohužel ale často chybí peníze, takže velká většina škol se - alespoň zatím - spokojuje s variantou levnější; ta znamená přítomnost týmu, který tvoří výchovný poradce a školní metodik prevence (speciálně proškolení učitelé), kteří spolupracují s třídními učiteli.

Mohlo by se zdát, že školní psycholog je nějakým výstřelkem doby a plodem "americké" tendence, která velí, že skoro každý má mít svého psychologa. Není tomu ale tak. Školní psycholog může škole nabídnout mnoho pozitivních věcí a to i přesto, že v naší zemi máme kvalitní síť pedagogicko-psychologických poraden.

Jaké jsou tedy výhody "rozšířené varianty" školního poradenského pracoviště?

1. Ve škole existuje odborně vzdělaný profesionál, který koordinuje aktivity celého poradenského týmu. Jeho ostatním členům může poskytovat rady, případně vzdělávání týkající se celé řady témat. Učitelé se mají na koho obrátit, když potřebují něco konzultovat.

2. Škola se školním psychologem může zvládnout celou řadu situací bez toho, aby se obracela na (často přetížené) pedagogicko-psychologické poradny.

3. Školní psycholog není členem učitelského sboru, má určité „nezávislé postavení“, z čehož vyplývá celá řada výhod:
a) pro žáky – mohou se mu svěřit s věcmi, s kterými by za výchovným poradcem nepřišli např. proto, že je zároveň učí a známkuje;
b) pro pedagogický sbor včetně ředitele: může pomoci s komunikací, když se v ní objeví problémy.

4. Školní psycholog je profesionál, který se psychologické činnosti věnuje ve škole takříkajíc „na plný úvazek“ (i když ho reálně ve škole nemusí mít). Tím, že nemá učitelské povinnosti, má možnost dívat se na situace ve škole jinou, méně výkonově zaměřenou optikou a přinést určitý nový pohled, který v dalším kroku může vést k objevení zatím neviděného řešení problémové situace.

5. Školní psycholog může vnášet do školy podněty, které zlepší klima - "atmosféru" ve škole (např. zaměření na psychohygienu, lepší přizpůsobení organizace času/prostoru žákům/učitelům apod.).

O tom, co konkrétně může psycholog ve škole nabídnout jednotlivým klientským skupinám (žákům, rodičům, třídám, učitelskému sboru i učitelům jako jednotlivcům) by se dalo napsat ještě mnoho a myslím, že společně s objasněním toho, jaké jsou rozdíly mezi funkcí školního psychologa a tím, co mohou svým klientům poskytnout pedagogicko-psychologické poradny, by to vydalo na další článek, který se tu určitě časem objeví. :)

Podívejte se na pokračování Školní psycholog 2 – proč nám nestačí poradny.

Kam dál?
Psycholog a psychoterapie v Pardubicích


Stránky komiksu Vesnička