Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím vyjadřujete souhlas. Další informace
Poutač

Betty MacDonaldová - O autorce knížky Vejce a já

Mikroblog
Ve svém minulém článku jsem upozorňovala na knihu Betty MacDonaldové Vejce a já. A taky jsem slíbila, že se k Bettyině tvorbě a jejímu zajímavému životu ještě na blogu vrátím. Dnes tak tedy činím.

Životopis Betty MacDonaldové


Betty MacDonaldová se narodila 26. 3. 1908 (ve znamení berana :) ) v Boulderu v Coloradu jako druhá nejstarší z pěti sourozenců. Její otec byl důlní inženýr, což zapřičinilo časté stěhování velké rodiny, která se nakonec usadila v Seattlu. Podle toho, co Betty píše, zemřel v jejích dvanácti letech, což rodinu emočně i finančně silně zasáhlo. Betty se poprvé vdala v roce 1927 za Roberta E. Hesketta. Období svého prvního manželství popisuje v románu Vejce a já vydaném v roce 1945. Po zhruba čtyřech letech života na venkovské slepičí farmě se vrátila i s dvěma malými dcerami Anne a Joan (v českých překladech Ankou a Jankou) do Seattlu k matce a sourozencům.

To se odehrálo v době hospodářské krize, a tak se pro Betty samozřejmě horkým tématem stalo hledání práce. Za přispění své starší sestry Mary ji vždycky nakonec nějak sehnala. Zážitky z řady kanceláří, večerní školy a firemních večírků líčí ve své druhé knize s názvem Kdokoli může dělat cokoli (1948). Její další kniha Morová rána (1950) se věnuje času, který strávila v sanatoriu s diagnózou plicní tuberkulózy. A na rozdíl od jiných spisovatelských počinů nešlo o žádnou proslulou alpskou kliniku, nýbrž o americké sanatorium Firland, které poskytovalo pacientům léčbu zdarma. Poslední román Dusím se ve vlastní šťávě vydala MacDonaldová v roce 1955. Týkal se jejího života s dospívajícími dcerami a druhým manželem Donem na ostrově Vashon nedaleko od města Seattle. Věnovala se také tvorbě pro děti. Hrdinkou jejích čtyř knih povídek je Mrs. Piggle Wiggle - paní Láryfáry, která s humorem léčí dětské neduhy. Roku 1958 v nedožitých padesáti letech její život v Seattlu ukončila rakovina.

Čím mě Betty MacDonaldová zaujala


Za prvé: MacDonaldová je člověk. Zná sebe, zná lidi a píše o nich s laskavým nadhledem. Nepranýřuje nikoho nějak extrémně pro jeho nectnosti a přistupuje k ostatním s pochopením. Což ovšem neznamená, že by si z někoho nemohla udělat tak trochu legraci nebo nebo že by jí byl cizí kritický pohled na sebe sama či nějaká ta ironie.

Za druhé: MacDonaldová je žena. Žena s velkým Ž. Snad nejpřesněji to vyjádřila ona sama, když napsala: "Jsem skrznaskrz domácká ženská, schopná bojovat jako tygr za svoje děti, za svého muže nebo za poslední skopovou kýtu u řezníka. Moje oblíbená píseň je ´Jakpak je dnes u nás doma´." Je to žena, která mně jakožto dnešní ženě připomíná, o čem vlastně ženství je. Ukazuje sama na sobě a na svém plném životním příběhu, jak fungovat a jít životem s hlavou vztyčenou, s humorem, s nadhledem a láskou ke svým blízkým, ať se kolem děje cokoliv.

Za třetí: MacDonaldová může být kamarádka. Betty je upovídaná a vtipná. A přečtete-li si všechny její romány jako jsem to udělala já, máte pocit, že ji tak trochu znáte. Soucítíte s ní. Máte ji rádi. Inspiruje vás. A řekla vám spoustu věcí, na které si třeba někdy časem vzpomenete. Pro mě tou, která mi nejvíc leží v hlavě, jsou věty hned ze začátku jejího prvního románu: "půjdu, kam ty půjdeš - budu dělat, co ty budeš dělat - a budu tím, čím budeš ty, a tvoje štěstí bude mé štěstí". Což Betty označuje jako filosofii své maminky, která v ní v rámci života s jejím tatínkem byla šťastná. Velmi krásné a následováníhodné. Dlužno ale uznat, že samotný příklad spisovatelky ukazuje, že asi ne úplně vždy to může fungovat...

A na závěr pár zajímavostí

Spisovatelskou kariéru MacDonaldové nastartovala její sestra Mary Bardová (která se později také stala spisovatelkou). Ta na některém večírku potkala vydavatele hledajícího nové autory. Nabídla mu spolupráci s Betty, která v té době neměla napsanou ze svého románu ani stránku. Pustila se ale do díla a výsledkem byl bestseller Vejce a já, jež z ní a její rodiny udělal během krátké doby celebrity. Humoristicky laděná kniha o strastech a slastech života na farmě s předpotopním vybavením byla totiž zřejmě právě tím, co bezprostředně po skončení druhé světové války čtenáři v různých koutech světa potřebovali.

Věřte nebo ne, ale román Vejce a já je dle literárního vědce a vysokoškolského profesora Jiřího Trávníčka nejpopulárnější knihou v Česku. Překonala v jeho výzkumu konaném pod patronací Národní knihovny a Ústavu pro českou literaturu Akademie věd dokonce Švejka nebo Harry Pottera. Je ovšem pravda, že výzkumu se účastnilo jen 1500 lidí. A alespoň pro mě jako velmi špatného statistika je otázkou, nakolik bylo šetření reprezentativní. Každopádně pro MacDonaldovou celkově dopadlo velmi dobře, neboť hned na sedmé příčce se umístila její kniha Co život dal a vzal, která obsahuje její romány Kdokoli může dělat cokoli, Morová rána a Dusím se ve vlastní šťávě.

Kniha Vejce a já byla také zfilmována (1947, režisér Chester Erskine) a na jejím základě vznikl také komediální seriál (1951, režisér Jack Gage). U nás se ale ani jeden z těchto počinů neobjevil.

Zdroje:
Betty MacDonaldová: Vejce a já, Betty MacDonaldová: Co život dal a vzal,
Betty MacDonaldová na Historylink.org a Wikipedia.org
Rozhovor s Jiřím Trávníčkem
Fim Vejce a já a seriál Vejce a já na IMDb.com

Štítky:

 Místo pro Vaše hodnocení:
Blog Zrcadlo aktuálně: Všichni jste líní a neschopní idioti!

Diskuse o článku Betty MacDonaldová - O autorce knížky Vejce a já


Tady může být Váš názor.

Poslat komentář




<<<  Zpět na titulní stránku