Proč Kalousek škrtá? Aby si mohl víc půjčit
Názor je jako otvor do prdele, každý má nějaký. Proto se dnes zaměřím na fakta. Vláda boří naději na lepší budoucnost Pokud odfiltrujete ze zpravodajství nepodstatný balast, uvidíte skutečné dopady politiky vlády a zhrozíte se. Vybírám několik novinek z tohoto týdne: - V prvním pololetí letošního roku prudce klesl oproti stejnému období roku 2010 počet narozených dětí (o 4 400, což je téměř 10%). (zdroj: Mediafax.cz) - Oproti roku 2009 je dvaapůlkrát více lidí (celkem 5 milionů), kteří žijí v oblastech se zhoršeným ovzduším. (zdroj: Tyden.cz) - Loni bylo uzavřeno nejméně manželství od roku 1918. Celkem 46 746, což je o 10 000 méně než před 3 lety. (zdroj: Lidovky.cz) Ve smutném výčtu bych mohl pokračovat. To, co se dařilo mravenčím úsilím v naší republice zlepšovat, bylo za krátkou dobu rozmetáno na prach. Už zase dýcháme hnusný vzduch, protože se navzdory rozsáhlé plynofikaci topí pevnými palivy. Nejistota a strach z budoucnosti už zase neumožňují zakládat rodiny. Zadlužování České republiky pořád roste Státní dluh se od ledna do konce června 2011 zvýšil o 69 miliard korun. Mezi lety 1993 a 2006 narostl ze 159 miliard na 803 miliard (rozdíl 644 miliard). Od roku 2007, kdy se stará o státní kasu Miroslav Kalousek (u Fischera ho vystřídal jeho kamarád Eduard Janota), zadlužení vzrostlo na 1 413 miliard (rozdíl 610 miliard). (zdroj: financninoviny.cz) Stejnou sumu, jako předchozí vlády probendily za 13 let, stihnul rozpočtově odpovědný Kalousek prošustrovat za necelých 5 let. Proč? Tupé škrty a zvyšování daní jdou ruku v ruce s neustálým plýtváním tam, kde se z toho dá vydyndat prospěch pro spřátelené organizace. Namátkou jmenujme třeba církevní restituce (katolická církev totiž přišla k většině majetku za časů, kdy se mohl každý svobodně rozhodnout, v co bude věřit a zda jí něco daruje). Zpět do středověku Souvisí to s pomýleným viděním světa. Lakota je charakterová vada. Hlavně, ať nikdo (kromě mě) nic nemá. Ideologicky pevným skrblíkům nevysvětlíte, že rozpočtu nejvíce pomůže, budou-li se mít lidé lépe. Zaplatí pak více na daních (i když se nezvýší procentní sazby) a nebudou potřebovat dávky od státu. Ideál zřejmě představuje pro ministra financí středověk. Všichni žijí skromně, chodí do kostela, rodina drží při sobě, lesbičky hoří na hranici, zneužívaní ministranti nekafrají v televizi... Proč to všechno Když dostane malé dítě skvělý nápad pohladit kamna, popálí se a příště to nezkouší. Mnozí dospělí nejsou tak chytří. Opakují pořád stejné chyby, nechtějí ztratit tvář. Škrty nefungují, proto si musíme pořád víc půjčovat. Věřitelé a ratingové agentury požadují úspory, aby bylo z čeho splácet. Škrtáme tedy dál, kvůli tomu potřebujeme půjčit... Nekonečný příběh. Má slova potvrzuje sám Miroslav Kalousek: "Kdo nám půjčí? Za kolik? Úvěry budou čím dál dražší. Přijde čas, kdy nám nemusí půjčit vůbec. Proto potřebujeme fiskální disciplínu." (zdroj: Aktualne.cz) Kam dál? EXKLUZIVNĚ: Rozumná koncepce důchodové reformy Štítky: Ekonomika a management |
je to hnus, tímto tempem dopadneme jak amerika, tam uz ty penize ani nestihaji tisknout, dolar ztratil za poslednich 50 let 95% hodnoty, nechapu hlavne cinu, ze od nich ty bezcenne dluhopisy jeste kupuji
Je smutné, že s vámi musím souhlasit. Dle mého názoru stát přestal pracovat pro lidi a začal dělat pro sebe. Přesto naivně věřím v lepší budoucnost. Je tu stále jistá naděje, že dnešní škrty se pozitivně projeví v budoucnu.
Im.BecyL:
Jak se mohou škrty pozitivně projevit v budoucnu?
Co dobrého přinese méně dětí, rozbitější silnice, zkaženější ovzduší...?
Víte podle mě jsme si na méně dětí, rozbitější silnice a zkaženější ovzduší bohužel už dávno zadělali. Navíc jsme přestali vyrábět a suma sumárum jsme prostě chudší. Nemáme na to aby v každém městě byla zámková dlažba, aby každým městem vedla dálnice, nebo aby dálnice měla sjezd do každé druhé vesnice. Pokud si budeme stále lhát a říkat, že na tohle všechno peníze máme, povede to jen do řitních otvorů. Věřím že jedinou správnou cestou jsou škrty tam kde výdaje nic nepřináší (nebo toho přináší málo) a naopak investice do něčeho co přinese zisk (nejen peněžní). Je ale samozřejmně těžké odhadnout co je dobrá investice a co správný škrt.
Poslat komentář
<<< Zpět na titulní stránku