Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím vyjadřujete souhlas. Další informace
Blog Zrcadlo: Pro lidi, kteří myslí vlastní hlavou.

Knížky z letošní dovolené: Irving Stone a Forrest Carter

Mikroblog
Za dobu existence těchto stránek jsem se s Vámi už několikrát podělila o různé tipy na čtení. Dovolím si udělat to i tentokrát. Věnovat se přitom budu dvěma knihám (věřte, že rozsahem díky druhé zmíněné dají minimálně za tři ;) ).

Forrest Carter - Škola malého stromuForrest Carter - Škola malého stromu

Na tuhle knížku jsem narazila už před několika lety na portálu bibliohelp.cz. Tehdy mě tam zaujala, její čas ale pro mě nastal až letos na jedné z kamínkových pláží Chorvatska. Byla mi tam velmi příjemným společníkem.

Forrest Carter, vl. jménem Asa Carter (1925 - 1979) je autorem celkem tří knih, všechny napsal až ke konci svého života. Jeho poměrně zvláštní životopis naleznete třeba na Wikipedii. Musím přiznat, že jsem si ho našla až ex post (tedy po přečtení knihy) a popravdě mi jeho politická příslušnost a celkově prezentovaé postoje nejdou s tím, jak na mě působila kniha, vůbec do hlavy. Dočtete se, že právě před napsáním Školy malého stromu se autor od svého dosavadního života i rodiny zcela distancoval. To jediné leccos vysvětluje.

Pojďme se ale nyní podívat na knížku samu. Jde o stošedesátistránkový román (moje vydání připravilo nakladatelství Kalich). Hlavní postavou knihy je pětiletý chlapec, sirotek, kterého vychovávají prarodiče. Vzhledem k jejich indiánskému původu říkají hochovi "Malý strom". Celý děj knihy se nese právě v duchu představení indiánského způsobu myšlení a života. Spolu s hlavním hrdinou poznáváme horská úbočí a louky, sledujeme dědečka při vykonávání řemesla - nelegálním pálení whiskey, posloucháme a snažíme se vstřebat odlišné pojetí světa. V tom popisovaném hraje hlavní roli příroda. V souladu s ní, jejím Zákonem se Malý strom učí žít. Osvojuje si také filozofii, v rámci níž lidé, kteří se mají rádi, "jsou sví", což znamená, že mezi nimi existují pouta, která nelze ničím zlomit. Malý strom vyrůstá v atmosféře přijetí, skromnosti, vzájemné náklonnosti. O to drsnější pro něho je výnos úřadů, které požadují, aby po více než roce takového života nastoupil do sirotčince, neboť prarodiče z jejich hlediska nejsou schopni adekvátně zabezpečit jeho - zejména vzdělávací - potřeby. Co myslíte, jak to dopadne? Odjede? Shledají se?

Ze svého pohledu musím říct, že nejvíce ze všeho mě v knížce zaujalo pojetí smrti. Je tu nejen víra, že milovaní se jednou spolu shledají. Je tu navíc smíření a naprosté přijetí faktu smrti a s tím i ztráty drahé osoby spojené s hlubokým přesvědčením o správnosti řádu věcí.

Knížka je poutavá, umí ve čtenáři rozehrát hluboké emoce (fakt dlouho už se mi nestalo, že bych si u románu poplakala, Forrest Carter mě k tomu citlivě a umně přiměl). Ať už byl život jejího autora jakkoli kontroverzní, v každém případě je dle mě škoda, že už nestihl napsat její započaté pokračování a plánovaný filmový scénář. Ten mi během čtení přicházel na mysl opakovaně. V případě šikovného zpracování by z této knihy mohl být vskutku nádherný film.

Irving Stone - Vášně mysli

Irving Stone - Vášně mysliNa spisovatele Irvinga Stonea jsem zde na blogu poukazovala už jednou, v souvislosti s jeho románem Žízeň po životě, v němž se zabýval životem slavného malíře Vincenta van Gogha. Vzhledem k tomu, že má na kontě i román o životě Sigmunda Freuda Vášně mysli, doslova jsem se musela vzhledem k oboru svého vzdělání na toto jeho dílo zaměřit. Jedná se o publikaci o téměř tisíci stranách. Stone román vytvořil již v roce 1971, českého překladu se mu dostalo ale až v roce 2010, kdy jej u nás vydalo nakladatelství Jota.

Kniha zachycuje Freudův život od jeho seznámení s pozdější manželkou Marthou Bernaysovou po jeho válkou zapříčiněný odchod z Vídně v roce 1938, kdy už mu bylo třiaosmdesát let. Asi jako nejcennější přínos románu vnímám možnost sledovat krůček po krůčku vývoj úvah tohoto jedinečného myslitele. Procházíme spolu s ním jednotlivými etapami jeho tvůrčí práce. Seznamujeme se s jeho pády i vzlety na akademické půdě, odhalujeme obtíže a překážky, které musel překonávat na cestě k vydobytí si cti v roli uznávaného profesora. Zblízka nahlížíme do jeho vztahů s rodiči, manželkou, sestrami i třemi syny a třemi dcerami. Stejně tak máme příležitost poznávat jeho spolupráci nejprve s jeho učiteli, posléze také kolegy a žáky. Nakoukneme také pod pokličku známého rozkolu s Alfredem Adlerem a Carlem Gustavem Jungem.

Já sama jsem díky přečtení románu získala trochu jiný vztah k profesoru Freudovi, který stál na začátku ve vědě tehdy zcela nového psychologického a psychoterapeutického uvažování. Netušila jsem, jak moc složitou činností zakládání psychoanalytického hnutí bylo a kolika výpadům musel jeho „otec“ čelit, než se mu – na konci celoživotní práce – podařilo je ustavit a dát mu dostatečně pevné kořeny, které se nenechají vytrhnout s – literárně řečeno – prvním poryvem silnějšího větru. Freudův odkaz je obrovský a prakticky nedocenitelný. Smekám před ním pomyslně klobouk a na závěr tohoto recenzního střípku konstatuji, že pro studenty sociálních a obdobných věd, stejně jako medicíny, by mělo v případě Stoneova obsáhlého a pečlivě sepsaného románu jít o povinnou litaraturu. ;)

A ještě PS: velkou výhodou celé publikace je jmenný rejstřík a také slovník psychoanalytických a psychiatrických pojmů.

Kam dál?
Tipy na čtení: M. S. Peck, Květa Legátová a Irving Stone

Štítky: ,

 Místo pro Vaše hodnocení:
Blog Zrcadlo aktuálně: CLOUD - Máte všechno on-line? Zítra nemusíte mít nic

Diskuse o článku Knížky z letošní dovolené: Irving Stone a Forrest Carter


Tady může být Váš názor.

Poslat komentář




<<<  Zpět na titulní stránku