Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím vyjadřujete souhlas. Další informace
Zrcadlo - Pro lidi, kteří myslí vlastní hlavou.

Zrcadlo: 09/2013 - Stránka z Archívu

Romský koordinátor: Tady mi pšenka nepokvete

Kolik lidského neštěstí ještě musí nastat, aby se konečně začalo efektivně pomáhat sociálně vyloučeným Romům?

Tuto otázku jsem si kladl, když mě Pardubický kraj nepozval k přijímacímu pohovoru na pozici Koordinátor romských poradců.

Uznávám, v motivačním dopise, který jsem jim poslal jako přílohu k životopisu, jsem hodně provokoval.

Posuďte sami, zda byl ostřejší tón oprávněný.

Dopis Pardubickému kraji

Ukončete čtení, pokud se chcete dál kamarádsky plácat po ramenou a chválit, jak děláte práci se sociálně vyloučenými Romy dobře.

Neděláte ji (stejně jako další kraje) dobře.

Jediné, co se v posledních letech beze sporu "podařilo", bylo, že jste proti Romům ještě více poštvali většinovou společnost.

V roce 1999 nebyl zákon o sociálních službách a jen velmi málo lidí mělo vysokoškolské vzdělání v sociální práci. Soužití s Romy pokládalo za špatné 66 % obyvatel ČR.

V roce 2013, kdy se problematice věnují tisíce vzdělaných specialistů, pokládá soužití s Romy za špatné 87 % lidí. (zdroj čísel: CVVM)

Asi nemusím vyjmenovávat oblasti, ve kterých nedošlo k žádnému posunu.

Co s tím?

Je potřeba jasně říci, že primárním cílem všech služeb zaměřených na Romy musí být změna chování.

Jak toho dosáhnout?

Především je naprosto nezbytné zapojit lidi přímo z romské komunity. Když jsem pracoval v brněnském DROMu, vedl jsem 12 pracovnic, které poskytovaly sociální služby přímo v terénu. 9 z nich bylo romské národnosti, pocházely ze sociálně vyloučených lokalit.

Nároky na vzdělávání a vedení tohoto týmu byly samozřejmě oproti práci s vysokoškoláky extrémní.

Ale měli jsme jasně kvantifikovatelné výsledky, pomáhali jsme konkrétním lidem.

Problematikou sociálně vyloučených Romů se dlouhodobě zabývám také ve svém volném čase. Přikládám 2 texty, které jsem na toto téma v minulosti publikoval:
Jak pomoci Romům? Individuálním přístupem
Proč pobírají někteří Romové vysoké sociální dávky

Chcete-li udělat kus poctivé práce, těším se na setkání u přijímacího pohovoru.

Chcete-li si dál užívat přátelskou atmosféru s lidmi, kteří se znají a jsou na jedné vlně, nezvěte mě.

Štítky: , , ,

Test másla a test párků - Proč vítězí neznačkové produkty?

Zákazník předpokládá, že vyšší cena znamená lepší kvalitu. Když si chce udělat občas radost, utratí o pár korun navíc a doufá v nadstandardní produkt.

Bohužel si praktiky renomovaných obchodníků téměř nic nezadají se šmejdy, kteří vychvalují předražený šunt na předváděcích akcích.

Proč taková silná slova?

Ilustrujme si na nezávislých testech tří obyčejných potravin reálnou souvislost kvality s cenou.

Test pomazánkového másla
(Zdroj: VŠCHT, MF Dnes)

Na stupních vítězů se umístila neznačková pomazánková másla (Lidl, Interspar, Albert). Některá z nich stojí jenom polovinu toho než hůře hodnocená konkurence.

Jednu z posledních příček okupuje BIO Amálka Pomazánkové máslo, za kterou dáte téměř 2,5 násobek ceny vítěze.

Test obyčejného másla
(Zdroj: iDNES.cz)

Slavně vítězí cenově silně podprůměrný Doktor Halíř - chuť lahodná, výrazně máslová.

Absolutně nejhůř dopadlo Milko BIO máslo. Dle ochutnávačů si za trojnásobek ceny Halíře užijete lojovitou chuť na hranici poživatelnosti.

Test párků
(Zdroj: tn.cz)

Tady dopadly nejlépe neznačkové Delikatesní vídeňské párky z Lidlu. Zkoušeli jsme je, jsou dobré, jen by mohly být šťavnatější.

Konkurenti na bedně stojí skoro dvojnásobek.

Poslední skončily párky od českého výrobce MP Krásno. Krom nepříjemného zápachu zdobí tento zázrak také nejmenší podíl masa.

BIO postřehy

Možná jste si někdy všimli, že lidé, kteří se snaží jíst podle současných trendů a konzumují údajně zdravou stravu, obvykle nejsou právě velcí gurmáni.

Potvrzují to výše zmiňovaná BIO másla, která ač předražená a hnusná (dle testu nejhorší na trhu) úspěšně konkurují neBIO produktům.

Když si představím skvělou výchozí surovinu, mám cukání výrobcům za její zkažení nafackovat. Zatím jim holt k zisku stačí jen nápis BIO, kvalitu neřeší.

Proč vítězí neznačkové produkty

Kdybych byl paranoidní, psal bych o souvislosti s vědomým matením lidí. Jak z mediálního ohňostroje zblbnutí občané neumí ani rámcově odhadnout férovou cenu a jak jsou oškubáváni.

Místo toho skončím pozitivně.

Třeba je důvodem úspěchu neznačkových potravin prostě to, že jsou majitelé obchodních řetězců hodnější než majitelé našich tradičních výrobců.

Kam dál?
Škrob: Potravináři milovaná vysokokalorická náhražka

Štítky:

Andrej Babiš dopadne stejně jako Vít Bárta

Blíží se volby do Poslanecké sněmovny. Mediální vody čeří strana, kterou založil bohatý podnikatel. Kandidátky povedou známé osobnosti, na billboardech se krom jiných vyskytuje jeden z nejpopulárnejších novinářů. Hlavním sdělením kampaně je opovrhování současnými politiky a sliby, že oni to budou dělat jinak a lépe.

Preference se pohybují kolem 10 procent, je tedy reálné, že zástupci této partaje skutečně zasednou do parlamentních lavic.

Ne, nepíše se rok 2010. Ne, výše zmiňované se netýká Věcí veřejných Víta Bárty.

Máme podzim 2013 a Českou republiku se chystá spasit hnutí ANO Andreje Babiše.

Babiš není jako Bárta pouhým multimilionářem. Vlastní mediální impérium, odhady jeho majetku kalkulují s deseti nulami. V tomto nápadně připomíná jistého kdysi velmi úspěšného politika z jižní Evropy, který je v současné době rád, že netráví své stáří ve vězeňské cele.

Jak Babiš dopadne?

Malá ostuda

Nepřekročí-li ANO hranici nutnou pro vstup do Poslanecké sněmovny, může si Babiš gratulovat.

Všichni mu neúspěch odpustí. Projekt byl totiž dimenzován na řádný termín voleb a čas citelně schází.

Pokud to Andrej Babiš myslí upřímně, otřepe se z porážky. Začne budovat standardní členskou základnu, třeba i uspěje v místní politice či v Senátu a za 4 roky ho máme zpět tentokrát již se stabilizovaným politickým uskupením.

Velká ostuda

Slepenec populárů projde.

Názorová roztříštěnost se začne projevovat už při prvních hlasování.

Vstoupí-li ANO se skřípěním zubů do vládní koalice, nebude tam mít hlavní slovo. Pokud chytí otěže do svých rukou buldozer typu Miroslava Kalouska, nezbude z Babišových předvolebních slibů nic.

Dojde ke štěpení partaje a k praní špinavého prádla na veřejnosti.

Andrej Babiš zvyklý sám rychle rozhodovat bude frustrovaný z neakceschopnosti zákonodárců. Bude litovat, že ho kdy napadlo se na tenký led české politiky pouštět. Možná uteče před skončením mandátu.

Pokud chce Babiš něco opravdu změnit, ať to udělá

Předpokládáme-li, že chce Andrej Babiš opravdu pomoci České republice, musíme si položit otázku, proč tak nečiní za použití obřích finančních zdrojů, kterém má k dispozici.

Pokud by například začal s výstavbou rodinných domků a bytových domů s nulovou marží (ceny přibližně o třetinu nižší než u stavebního kartelu by garantovaly obří poptávku), snadno by dosáhl mnohého ze svých priorit:

- dal by lidem práci a šanci na úspěch,
- naplnil by státní pokladnu,
- pomohl by sociálně slabým.

Nic takového se svými miliardami nedělá. Místo toho startuje dobrodružství, které nemůže skončit jinak než ostudou a zklamanými nadějemi.

Kam dál?
Absurdní ceny bydlení ruinují veřejné rozpočty. Co s tím?

Štítky:

Jak vybudovat cyklostezku? Stačí kus plechu, štětka a kýbl barvy

Když jsem byl malý, měli jsme v ulici souseda, který sloužil u Veřejné bezpečnosti. Často jsem kolem jeho domu drandil na kole. Mé první střety se zákonem na sebe nenechaly dlouho čekat. "Ještě jednou Tě uvidím jezdit po chodníku a dostaneš pokutu," říkával zlehka podměrečný strážce pořádku. K naplnění výhružek naštěstí nikdy nedošlo.

Nastala nová doba, přehouplo se milénium.

Cyklisté přestali být obtížným hmyzem a stali se neomezenými vládci chodníků.

I když...

Chodníky nejsou, čím se zdají být.

Šířka zůstala většinou stejná jako dřív, ale přibyly svislé modré dopravní značky s velocipédem v dolní polovině a pánem s holčičkou v polovině horní.

Povrch chodníků pak zkrášlily nejrůznější varianty vodorovného značení. Podle toho nejzdařilejšího ani jasnovidec nepozná, kdo se má kde pohybovat:
Cyklostezka - Vodorovné dopravní značení
Ilustrační foto, zdroj: Wikipedia.org

Starý dobrý chodník se nám jako mávnutím kouzelného proutku přeměnil ve stezku pro cyklisty a chodce.

Zvonky na kolech jsou stejně in jako tesilové kalhoty. Divím se, že mě ještě žádný milovník zdravého pohybu nesrazil. Když si těsně kolem mě tiše prosviští například svěží padesátník v elasťácích, hodně se mi rozbuší srdéčko, ač jsem kovaný heterosexuál.

Jak to v českých luzích a hájích bývá, řešení se začne hledat teprve, až bude první mrtvý nebo zmrzačený.

Přeháním?

Na důchodce může mít střet, jehož výsledkem je třeba zlomená noha, fatální dopad.

Městští politici se rádi kasají, kolik stovek kilometrů cyklostezek vybudovali. Pro postmoderní dobu je příznačné, že budováním často míní pouhé čmárání po chodníku.

Související text:
Konec hromadné dopravy v ČR

Štítky: ,

Zrcadlo - přehled textů