Uherské Hradiště

Královské město Uherské Hradiště bylo založeno Přemyslem Otakarem II. v roce 1257 s cílem zabezpečit jihovýchodní hranici českého království proti zhoubným nájezdům. Od poloviny 14. Století bylo opevňováno kamennou hradbou, která byla v následujících stoletích stále zdokonalována. Ve středověku patřilo Uherské Hradiště k významným moravským městům. Nejvyššího rozmachu dosáhlo na přelomu 15. a 16. století, především za vlády Jiřího z Poděbrad. Za věrnost, kterou město prokázalo českému panovníkovi v době válek s Uhrami, udělil Matyáš Korvín Uherskému Hradišti nový městský znak a právo pečetit listiny červeným voskem.

Následující staletí přinesla řadu nepřátelských vpádů a vojenských střetů, k válečným útrapám se přidružily i časté požáry a epidemie. To vše se odrazilo nejen v životě obyvatel města, ale i v jeho architektonickém vzhledu. Svou strategickou úlohu si město zachovalo až do zrušení pevnosti v roce 1782. V průběhu 19. století, kdy se město stalo sídlem řady úřadů, došlo k dalšímu rozvoji města, které se rozšířilo vně původních hradeb a postupně získalo svou dnešní polohu. Lávka pro pěší u soutoku Moravy a Baťova kanálu Údolní niva řeky Moravy, na západě ohraničená Chřiby jejichž dominantu dnes tvoří hrad Buchlov, na východě posledními výběžky Vizovské vrchoviny byla již od dávné minulosti příhodným místem k osídlení. V období Velkomoravské říše zde vzniklo jedno z center tohoto prvního státního útvaru Slovanů. Dávnou slávu nám dnes již připomínají jen archeologická naleziště, z nichž jedno se nachází v těsné blízkosti soutoku Moravy a Baťova kanálu. Uprostřed staroměstského hřbitova stojí kostel sv Michala, který má románské základy a v jeho těsné blízkosti byly objeveny pozůstatky velmožského paláce. Na katastru Starého Města byly objeveny základy dvou velkomoravských kostelů s rozsáhlými pohřebišti. Řeka Morava tvořila v minulosti i přirozenou hranici, rozlévala se ze svých břehů, vytvářela četné meandry slepá ramena i ostrovy Jeden z těchto ostrovů byl v polovině 13. století vybrán jako příhodné místo pro založení Uherského Hradiště. Řeka neskýtala jen ochranu, ale také obživu, na jejím břehu vznikaly osady rybářů. Byla však i živlem ničivým, v době povodní zalévala svými vodami celou údolní nivu. Již od 16. století se datují snahy o podporu plavby na řece Moravě, v 17. století vznikly první projekty na propojení Moravy s Odrou a Labem, od 18. století byly stavěny první plavební komory. K vybudování skutečné vodní cesty došlo teprve ve 20. Století vybudováním Baťova kanálu. Galerie Slováckého muzea - pevnost na řece Moravě Uherské Hradiště bylo založeno v polovině 13. století Přemyslem Otakarem II. na ostrově v řece Moravě s cílem chránit východní hranici českého království. Aby město mohlo plnit tento úkol, muselo být opevněno. Nejstarší hradby byly dřevěné, od poloviny 14. Století byly budovány hradby kamenné. Hradební systém tvořily dvě hradební zdi - vnitřní a vnější, mezi nimi byl vodní příkop napájený vodou z řeky Moravy. Vnitřní hradební zeď úzce obepínala střed města, její součástí bylo 7 věží (3 válcové, 4 hranaté). Hradební zeď dosahovala šíře až 150 cm, výška byla rozdílná podle úrovně terénu. Součástí vnější hradební zdi bylo i 11 bastionů, které sloužily k lepší obraně města.

Po celou dobu trvání hradištské pevnosti (do roku 1782) byly hradby neustále zdokonalovány, o jejich kvalitě svědčí i ta skutečnosti, že město nebylo nepřáteli nikdy dobyto. Po zrušení pevnosti se město rozrůstalo i za hradby které byly postupně bourány. Do dnešních dob se dochovaly již jen jejich pozůstatky na několika místech ve městě - jedním z nich je i prostor před Galerií Slováckého muzea. Budova Galerie Slováckého muzea byla postavena v letech 1721 - 1723 jako císařská vojenská zbrojnice podle projektů vojenských inženýrů Leandra Anquisoly a Jacoba Albla. Původně zde stávala tzv Červená věž, která sloužila jako skladiště střelného prachu. Po zrušení pevnosti byla budova využívána jako skladiště, vojenský lazaret i pošta (odtud lidové pojmenování "stará pošta"). V letech 1960 - 1962 byla rekonstruována pro galerii výtvamých umění. Barokní stavba je nejen významnou historickou, ale i technickou památkou, dochovala se zde originální vazba krovů tzv ondřejské kříže. Galerie Slováckého muzea nabízí návštěvníkům stálou expozici Umění jihovýchodní Moravy a ve třech výstavních sálech výstavy výtvarných umění našich i zahraničních umělců. V těsné blízkosti městských hradeb u jedné ze dvou hlavních bran vedoucích do města byla v 15. století postavena kaple sv Alžběty. Jádro budovy je gotické, průčelí bylo přestavěno v 17. století ve slohu barokním. Kaple byla v první polovině 90. let opravena a dnes je v ní umístěna lékárna. Ve středověku stával u kaple městský špitál a byl zde i nejstarší městský hřbitov. V místech někdejšího špitálu dnes stojí budova, v níž jsou umístěny lékařské ordinace. Nedaleko kaple stojí barokní objekt někdejšího františkánského kláštera. Zakladatelem kláštera byl na sklonku 15. století kancléř krále Matyáše Korvína Jan Filipec, který je pohřben v klášterním kostele. Osudy hradištských františkánů byly pohnuté, v polovině 16. století byli donuceni město opustit, počátkem 17. století se však vrátili a započali znovu s budováním kostela a kláštera. I přes některé nepříznivé události (přírodní pohromy požáry atd.) byla jejich snaha dovršena na počátku 18. století dobudováním kláštera, v němž nejkrásnější místností je barokní refektář, zdobený štukami z dílny Baltazara Fontany.

Naproti klášteru stojí budova někdejší sokolovny dnes sídlo Slováckého divadla, v blízkosti je i budova gymnázia postavená v letech 1884 - 1885 pro první českou střední školu na Slovácku. Naproti gymnáziu je budova synagogy, postavená v roce 1875, dnes v ní sídlí Knihovna Bedřicha Beneše Buchlovana. Mariánské náměstí je jedním ze dvou historicky nejstarších náměstí ve městě. Zachovalo si svůj původní středověký obdélníkový půdorys, po jeho obvodě stály původně gotické domy, které byly po požáru v roce 1681 nahrazeny domy barokními. K nejkrásnějším patří dům č. 45, 46 a 61, jehož portál je zdoben latinským nápisem s chronogramem 1711. Náměstí dominuje morový sloup zasvěcený P.Marii, postavený v letech 1718 - 1721 brněnským sochařem Antonínem Rigou jako výraz díků města za odvrácení morové epidemie v roce 1715. Na nárožích sloupu jsou plastiky světců, ochránců před morem, také v grottě je plastika sv. Rozálie, která je morovou patronkou. V místě, kde dnes stojí sloup, stávala původně kašna, která byla před stavbou sloupu posunuta na dnešní stanoviště. Pochází z konce 17. století, je zdobena maskarony a jejím tvůrcem byl Karel Josef Rossi. Třetí
významnou památkou uprostřed náměstí je sloup se sochou sv Floriána, postavený v polovině 18. století.

Budova Staré radnice stojí uprostřed města mezi oběma náměstími- její poloha je více než symbolická. V roce 1257 vydal Přemysl Otakar II. tzv zakládací listinu města, v níž stanovil, aby se do nově budovaného města přestěhovali obyvatelé královské trhové vsi Kunovice a klášterní vsi Veligrad (dnešní Staré Město). Noví osídlenci, v závislosti na své poddanské příslušnosti, vybudovali dvě náměstí - Kunovičtí dnešní Masarykovo náměstí a staroměstští dnešní Mariánské. Budova radnice, odkud bylo město spravováno, však byla postavena uprostřed ulice, která obě náměstí spojovala. Jádro radnice je pozdně gotické, budova prošla mnohými přestavbami v pozdějších stoletích. Ulice, která obě náměstí spojuje, se nazývá Prostřední. Odnepaměti byla živou obchodní tepnou, v níž sídlili řemeslníci a obchodníci, dodnes jsou zde některé obchůdky, v nichž na vás dýchne doba dávno minulá. Druhému ze dvou historických náměstí vévodí komplex jezuitských budov na západní straně. Tvoří jej někdejší jezuitská kolej, kostel sv. Františka Xaverského a budova někdejšího gymnázia, zvaná Reduta, s divadelním sálem. Celý komplex byl postaven v 17. a na počátku 18. století ve slohu barokním, na jeho stavbě i výzdobě se podílela řada významných umělců, za všechny jmenujme malíře Ignáce Raaba a sochaře Ondřeje Schweigla. V rohu náměstí, v sousedství Reduty stojí budova nové radnice, postavená na sklonku 19. století. V její obřadní síni jsou nástěnné malby zachycující výjevy z dějin města, které vytvořil známý malíř Joža Uprka. Na východní straně náměstí stojí dvě nejkrásnější budovy ve městě - renesanční dům hotelu Fojta, postavený v roce 1578 a barokní lékárna U Zlaté koruny. Uvnitř lékárny se v jedné místnosti dochovala původní barokní výzdoba - nástropní malby Josefa Ignáce Sadlera zpodobňující slavné antické lékaře a lékárníky.

Podívejte se s námi také do Muzea Jana Amose Komenského v Uherském Brodě.

Zdroj: www.hradiste.cz