Velehrad

Velehradská tradice sahá až do 9. století, kdy na Moravě působili verozvěstové Konstantin (Cyril) a Metoděj. Současný chrám měl významného předchůdce v bazilice, dokončené roku 1250. Cisterciánský klášter s kostelem, který svou délkou 100 metrů patřil k největším v Evropě, zažil i těžké časy.

V husitské době byl chrám poničen a cisterciánci natolik ochuzení, že mohli začít s většími opravami až koncem 16. století. Další pohromu přinesla třicetiletá válka. Bazilika byla poté plně obnovena až v letech 1684 - 1735. V roce 1784 pilný rušitel klášterů, císař Josef II., zrušil i cisterciánský klášter ve Velehradě, jmění zkonfiskoval a úředně přeměnil slavnou baziliku ve venkovský kostel. Ve druhé polovině 19. století však došlo k novému rozmachu cyrilo-metodějské úcty a před oslavou tisíciletého příchodu obou bratří na Moravu (1863), situovaných především na Velehrad, došlo k jeho opravě.

Další navázala v letech 1935 - 39. Na konání Josefa II. navázali ještě záludnějšími praktikami komunisté roku 1950, ale ani v tomto případě nezvítězilo zlo nad lidským duchem, vírou a pokorou. V dubnu 1990 sloužil papež Jan Pavel II. před touto bazilikou v přítomnosti půl milionu poutníků bohoslužbu.

Podívejte se s námi také do Uherského Hradiště.

Čerpáno z těchto zdrojů.