Co je dnes potřeba? Zařadit se a mít postoj
Pryč je doba odsudků za odlišnou sexuální orientaci, politickou příslušnost nebo nesprávnou délku vlasů. Jistě, pořád se vyskytují zamindrákovaní jedinci. Občas se dokonce sdružují do malých ostrůvků nenávisti. Jde o excesy, nikoli o masový jev. Abychom nepodléhali zbytečné euforii, je třeba dodat smutnou skutečnost, že stále neklesá počet lidí, kteří prudce odsuzují konkrétní jednotlivce. Nikoli za jejich práci nebo tvorbu (v případě umělců). Nenávist směřuje přímo k člověku. Pár příkladů: Někdo bytostně nesnáší Václava Klause. Klaus totiž vědomě zavinil rozkradení republiky. Nejedná se zde o věcnou kritiku konkrétních kroků opřenou o fakta. Jde o (diplomaticky řečeno) hluboké iracionální antipatie k lidské bytosti jménem Václav Klaus. Někdo nenávidí Lou Fanánka Hagena. Fanánek je totiž ožralé smradlavé prase, které chodilo na začátku 90. let v bomberu. Opět zde nejde o kritiku tvorby, ale o naprosto neobjektivní hodnocení osobního života, které vyúsťuje v záporné emoce směřované k lidské bytosti jménem František Moravec. Já ničím podobným netrpím. Ani takového satana, jakým je David Rath, jsem nezatratil (což asi není nejvhodnější slovo). Má u mě stejný kredit jako ostatní politici. Nemůžu objektivně hodnotit občasné náhodné přichycení někoho, nevidím do zákulisí. Můžu pouze souhlasit či nesouhlasit s kroky, které byly prosazeny do života. Podobně vnímám umělce. Některý chlastá, jiný brojí proti cizincům, další je promiskuitní... Nevyberu si. Ovšem vyberu si na základě jejich tvorby, koho budu poslouchat a na koho se budu dívat. Jsem prostě nezařazený. Na nikoho neplivám. Každého respektuju stejně. Jsem ochotný otevřeně diskutovat o komkoli. Bezpečnější by bylo, kdybych se někam přidal. Pak bych byl součástí skupiny stejně smýšlejících tupounů. A společně se v dnešní době skvěle prosazují různorodé zájmy... Kam dál? Odpuštění Štítky: Kecy od piva, Psychologie a život |
Poslat komentář
<<< Zpět na titulní stránku