Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím vyjadřujete souhlas. Další informace
Zrcadlo - Pro lidi, kteří myslí vlastní hlavou.

Zrcadlo: 10/2009 - Stránka z Archívu

Antidepresivní křeček

Antidepresivního křečka jsme náhodou objevili na stránkách Help24.cz. Zabývají se duševním zdravím, psychoterapií a psychoanalýzou. Když křečka doporučují takové kapacity, je jasné, že zaručeně funguje :)

Po kliknutí spadne křečkovi něco dobrého na zub, můžete si s ním pomocí kurzoru hrát, nechat ho běhat, pít nebo ho třeba poslat spát.

Kdyby se antidepresivní křeček náhodou porouchal a Vy jste viděli jen prázdný obdélník, napište nám to do diskuse, kterou najdete dole. Také uvítáme veselé historky s křečkem.

Štítky:

Kontroverzní zamyšlení aneb Jeden Bůh?

Pod vlivem knížky Evangelium podle svatého lotra (autorem Guy Gilbert) jsem se dostala k otázce, v čem se vlastně liší hlavní tři světová monoteistická náboženství, tedy židovství, křesťanství a islám. Na začátek předesílám, že nejsem žádný znalec teologie. V dalším textu Vám nabízím spíše nahlédnutí do toho, jak jsem si to já uspořádala v hlavě. (Předem upozorňuji, že vám to možná bude připadat lehce šílené). A vzhledem k tomu, že mě toto téma momentálně zajímá, uvítám vaše názory a připomínky v diskusi.:)

První rozdíl mezi výše jmenovanými náboženstvími, který nás napadne, je zřejmě doba vzniku. Zatímco judaismus vznikl zhruba už v druhém tisíciletí před naším letopočtem, křesťanství s Ježíšem okolo roku nula (původně jako židovská apokalyptická sekta), islám je záležitost zrodivší se zhruba v 6. - 7. století našeho letopočtu.

Nyní se pojďme podívat, jaké jsou základní texty daných náboženství. Judaismus staví na Tóře, což je boží zákon daný lidem Bohem skrze Mojžíše, a dále na Mišně a Talmudu, které jsou pramenem veškeré původně ústně předávané právní tradice judaismu a které do této podoby zkompilovali rabíni po roce 70.

U nám kulturně nejbližšího křesťanství je jasné, že hlavním opěrným bodem je Bible tvořená Starým a Novým zákonem. Vzhledem k tomu, že křesťanství vznikalo jako určitý "potomek" judaismu, nelze se divit, že starý zákon mají společný (ačkoli se k němu každé z náboženství staví trochu jinak). Křesťanská víra přidává zcela zásadní části, a to evangelia, tedy zprávy o působení Ježíše na zemi zapsané jeho učedníky. Příchod mesiáše v podobě Ježíše je zcela základním motivem křesťanství. Zatímco židovský Bůh je trestající, Bůh křesťanský je slitovný, milosrdný a milující. Zjednodušeně lze říci, že smrtí Ježíše na kříži jsou vykoupeny vinny všech, kdo v něho věří.

Hlavní knihou Islámu je, jak známo, Korán. V dnešní době poznamenané řadou teroristických útoků je to kniha, která je vnímána minimálně jako kontroverzní. Proto jsem vděčná autorům stránek Studentf.jazzport.eu a autorům hesla islám na Wikipedii za to, že mi umožnili více nahlédnout na to, jaký islám ve skutečnosti je. Mainstreamová média jsou totiž v tomto ohledu dle mého názoru dosti zrádná. Slovo Islám znamená podrobení se Bohu. Muslimové věří, že Bůh proroku Muhammadovi zjevil Korán, který společně se Sunnou (Muhammadovy činy a slova) považují za základní prameny islámu. Muslimové nepovažují Muhammada za zakladatele nového náboženství, ale za obnovitele původní monoteistické víry Abraháma, Mojžíše, Ježíše i dalších proroků islámu. Podle islámské tradice Židé a křesťané zkreslili zjevení daná Bohem skrze proroky, a to buď změnou textu, nesprávnou interpretací nebo obojím.

Posledními několika řádky se dostávám k hlavnímu sdělení tohoto textu. Jak je jenom možné, že tři náboženská vyznání, které ve své podstatě mají stejnou hlavní myšlenku - tedy jednoho boha - otce - a jsou sama o sobě nenásilná - si jdou (během dějin) tak "po krku"? Na mysli mám teď hlavně prakticky neustávající války Izraele a okolních států, teroristické útoky, násilné evangelizace a podobné "veselosti". Odpověď na mou otázku pravděpodobně leží někde v dosti divné lidské povaze. Je to stejné jako s naprosto nesmyslnými válkami mezi protestanty a katolíky, jejichž svědkem byla středověká a novověká Evropa, stejné jako s křížovými výpravami, které pod vlajkou "osvěty" znamenaly ničení a plenění (jejich skutečným motivem byla ziskuchtivost).

Osobně zastávám názor, že jestli skutečně je Bůh, pak z toho musí být nešťastný. Proč by vlastně Bůh těchto tří náboženství nemohl být jedním a tím samým Bohem? Bohem, který stvořil svět a občas k nám mluví skrze proroky, které my nějakým způsobem zařadíme, (dez)interpretujeme a pak o nich tradujeme různé příběhy, které se právě díky naší interpretaci spíše vylučují než sbíhají? Proč jen máme potřebu pořád se vůči sobě vymezovat a nehledáme spíše to společné?

Já vím, že se dá proti tomuto nápadu namítnout celá řada věcí (odlišnými zvyky jednotlivých náboženství počínaje a některými ustanoveními konče), ale zkuste se nad tím alespoň chvilku zamyslet. Co když jsou všichni ti uznávaní mužové jako Eliáš, Abrahám, Ježíš i Mohamed prostředkem, jak s námi komunikuje jeden a týž stvořitel? A my to prostě jen neumíme dobře rozklíčovat. Pak vedeme války týkající se detailů a pro stromy nevidíme les.

Poselství, které lze vnímat jako zastřešující je Láska. Bůh, připustíme-li jeho existenci, nás miluje a my máme milovat jeho, sebe a také ostatní lidi. To je ten základní princip, který na tom já v tento moment vnímám. Měli bychom být tolerantní. Měli bychom sledovat hlavní a základní myšlenky a ne ceremoniálové drobnosti. Zabíjení nikdy nemůže jít ruku v ruce s láskou. Ať už je ten druhý muslim, křesťan, žid, ateista, buddhista nebo třeba šintoista.

Díky Ti, Guy Gilberte, za to, žes mě "donutil" nad tímhle přemýšlet. Ještě to ve mně bude dlouho rezonovat, ačkoli to asi určitě není zrovna ta myšlenka, kterou jsi chtěl předat.

Chcete-li problematiku podrobněji prostudovat, podívejte se na přehled zdrojů informací o světových náboženstvích.

Komiks Vesnička - Kachní zamyšlení na dvorku.
Stránky komiksu Vesnička

Štítky: ,

Vzpomínka na SVAZARM

Svazarm - logo, zdroj: mototechna.netDnešní příspěvek do rubriky Retro je výjimečný, netýká se devadesátých let a nejde o povídku. Chtěl bych krátce zavzpomínat na své zkušenosti s jednou organizací, která fungovala za minulého režimu a která byla (narozdíl od Pionýra) jen pro opravdové drsňáky. Jmenovala se Svaz pro spolupráci s armádou neboli SVAZARM.

SVAZARM na Wikipedii

SVAZARM byla československá branná organizace ustavená 4. listopadu 1951 po vzoru sovětského DOSAAF. SVAZARM sdružoval zájemce o některé odbornosti, kteří tak byli pod kontrolou. Pouze pod hlavičkou SVAZARMu mohli pracovat například kynologové, střelci, radioamatéři či sportovní letci. Spadaly pod něj také autoškoly.

Přes svou proklamovanou vazbu na armádu zastřešoval SVAZARM i řadu aktivit, které neměly mnoho společného s brannou činností. Kromě sportovních klubů nebo kurzů her na vojáky sdružoval SVAZARM např. klub přátel divadla Semafor nebo HI-FI klub.


SVAZARM na vesnici


Popravdě si nevzpomínám, jestli měl náš vesnický SVAZARM nějaký další název nebo zda se jednalo o svébytnou organizaci, která fungovala pod jeho křídly. Zato si dobře pamatuju, co nás do SVAZARMu koncem osmdesátých let táhlo: akce. Pionýr byl nudný, vedoucími byly často nerudné Mařeny, kterým mnohdy šlo více o získání kladných bodů než o prospěch dětí (NEZOBECŇUJI), aktivity byly více zaměřené na politiku, různá nudná výročí, vědomostní soutěže o odznáčky a jiné pitominy. Navíc ten příšerný mundůr se šátkem, který jsem si samozřejmě nebyl schopný uvázat.

To SVAZARM byl jiné kafčo, pod palcem to měli chlapi, děti měli možnost přičichnout k počítačům, zbraním, vysílačkám a dalším technickým vymoženostem, které byly jinak zapovězeny.

Dřina na PMD 85, odměna na Sinclair ZX Spectrum

Důvodem, proč jsem do SVAZARMu lezl, byly počítače, konkrétně počítačové hry. Pravda, vybavení v tomto směru nebylo zrovna hi-fi. Mašiny PMD 85 s monitorem o 2 barvách jsem si brzy (jako většina osazenstva) značně znelíbil, Robota Karla jsem nenáviděl. Ovšem kdo byl hodný, poslušný a náležitě lezl do prdele soudruhu vedoucímu, byl připuštěn k vysněnému stroji Sinclair ZX Spectrum. Ten zde byl jen jeden, protože pocházel z kapitalistické ciziny a ač ve SVAZARMu nebyla nouze o peníze, zahraniční měny chyběly.

Bojovky, vysílačky, legendy a AK-47

Kromě pravidelného počítačového kroužku jsem se účastnil i jednorázových akcí. Jak jsem zmínil výše, zdroje byly, vše připraveno profesionálně, ale narozdíl od porevolučních dob ve Skautu (kde zas nebyly love) tak trochu chladně.

Zaujalo mě například hledání pokladu. Jednalo se o bojovou hru, jejímž cílem bylo najít vysílač ukrytý v lese. Takže jsme pobíhali mezi stromy se sluchátky na uších a snažili se lokalizovat za pomoci různých hejblátek zdroj signálu.

Vzpomínám také na několikadenní akci, kde se pobývalo v hnusných chatkách plných hlodavců a růžového jedu na ně. Po večerech nám vyprávěli u ohně starší soudruzi vedoucí dobrodružné historky z dob zakládání SVAZARMu (padesátá léta), přes den jsme se věnovali branným aktivitám jako např. střelbě se vzduchovky nebo lanům. Zde se také odehrála největší a nejbrutálnější bojovka, které jsem se účastnil, odhaduji kolem sto lidí, samí kluci, klasický boj o vlajku + bonusy v podobě malých modelů lebek.

Nedílnou součástí fungování SVAZARMu byly návštěvy vojáků a milicionářů. Pro mladší ročníky: milicionáři byli postarší přitloustlí strejdové odulí od časté konzumace levného alkoholu, tzv. ozbrojená pěst dělnické třídy. V hlavě mi utkvělo jedno takové setkání, kdy jsme si měli možnost vyzkoušet legendární útočnou pušku AK-47. Aktualizováno: Onehdy jsem se dočetl, že je AK-47 často zaměňován s velmi podobným a u nás o mnoho rozšířenějším Samopalem vzor 58. S největší pravděpodobností jsem Kalašnikova v ruce neměl. Vecpal jsem se dopředu a protože to přizvaní milicionáři zřejmě trochu přepískli s popíjením, zbraň nebyla nastavena na jednotlivé výstřely. Inspirován pirátskými videokazetami s Rambem II jsem se s tím nesral. Pěkně to se mnou zacvičilo, nevěřili byste, jak rychle byla půlka zásobníku pryč. Bohužel soudruzi milicionáři měli jen 2 pro všechny, nebyl jsem oblíben mezi těmi, na které už slepé patrony nezbyly.

Neslavný konec SVAZARMu


Dle Wikipedie se SVAZARM přetransformoval v STSČ (Sdružení technických sportů a činností) s tím, že ve vedoucích funkcích zůstali bývalí funkcionáři Svazarmu a kteří si ve větší míře ponechali i majetek. Po nějakém čase sdružení změnilo název na Sdružení sportovních svazů České republiky - ČSTV.

Pokud mě neklame paměť, naše vesnická buňka SVAZARMu se přeměnila na organizaci s názvem Zálesák, která se netěšila právě nejlepší pověsti a neměla dlouhého trvání. Co se stalo s majetkem, nevím.

Kam dál?
Sega emulátor: Legendární hry na Vašem PC (Pac-Man, Mortal Kombat, Contra4)
Jen počkej zajíci! 100% věrná replika legendární sovětské hry

Komiks Vesnička - Emil a dědeček milicionář.
Stránky komiksu Vesnička

Štítky: ,

Využití RSS: Feedburner, widgety a novinky na web

RSS zdroj slouží primárně k používání ve čtečkách. Kromě toho s ním jde pomocí různých služeb dělat i spousta jiných věcí. Můžete jej publikovat na stránkách souhrnů, vytvářet poutače, widgety nebo třeba proužky s novinkami. Pojďme se podívat, jak na to.

Feedburner.com - Manažer Vašich RSS zdrojů


Feedburner umožňuje využívat široké spektrum služeb. Jedinou nevýhodou je absence češtiny, ale když jsem to zvládnul já, určitě se poperete s angličtinou i Vy. Nutností je (nemáte-li účet u Googlu) krátká registrace, pak už jen do políčka "Burn a feed right this instant" vložíte adresu svého RSS zdroje a je to. Klepněte na "Edit Feed Details" k nastavení adresy a kolik článků má od Vás Feedburner brát. Zde POZOR: Omezení neumožňují publikovat nekonečné množství textů, např. u našich stránek mě to nepustí na víc než 55. Řešeno takto: http://zrcadlo.blogspot.com/feeds/posts/default?max-results=55

Co Feedburner v základu (mimo jiné) umí?

- Vede podrobné statistiky o Vašich odběratelích a o používaných čtečkách,
- vytvoří stránku s nabídkou čteček dle Vašich požadavků,
- dokáže se postarat o maximální kompatibilitu (RSS i Atom),
- umožňuje zkrátit či doplnit výstup Vašeho zdroje.

Feedburner: Nadstavba v menu "Publicize"

Pokud v tomto menu kliknete na "Headline Animator" můžete si velice snadno vytvořit banner s aktualitami, který se dá umístit na spřátelené stránky.
Ukázka:
Zrcadlo.blogspot.com
Adresu, kam odkazuje, si můžete zvolit, já ponechal na ukázku původní, tj. na náš Feedburner.

Zajímavá možnost se skrývá pod nabídkou "BuzzBoost". Zde máte možnost znovu publikovat svůj RSS zdroj na kterékoli stránce. Nastavit lze téměř vše, co si jen dokážete představit, vzhled se automaticky přizpůsobí webu, kam vložíte kód. Na ukázku dílo, jež nezapře, že jsem na ZŠ neměl vyznamenání kvůli trojce z výtvarné výchovy :)

Blastcasta.com - Aktuality, widgety a nejen to


Stránka Blastcasta.com nabízí v současné době 10 zajímavých možností pro publikování Vašeho zdroje (tzv. feed url, u nás ve tvaru http://feeds.feedburner.com/zrcadlo). Mimo jiné umí vygenerovat kód, pomocí kterého si můžete vložit na web nejen aktuality ze svých stránek, ale i zpravodajských serverů či spřátelených webů. Samozřejmostí jsou široké možnosti nastavení. Dále dokáže např. vytvořit dle Vašich požadavků widget či tlačítko k odběru novinek.

Rsspump.com - Dokonale jednoduchý proužek s novinkami


Proužek s novinkami umí i Blastcasta, ale Rsspump v tomto vítězí. Podívejte se sami a uvidíte jednoduchou stránku, kde si lze snadno tento proužek nastylovat. Vzniklý kód vložíte na svůj web a hotovo. Na co si dát pozor:

- nastavíte-li malou šířku a výšku, může se stát, že na některých monitorech bude text mimo rám, radu nemám, zkoušejte,
- automaticky je zaškrtnuto tlačítko "Support!", dle mého názoru jeho aktivace umožňuje náhodné zobrazování reklam v proužku, zrušte tedy pro jistotu faječku.

Závěrem

Tento text nemá být vyčerpávajícím popisem všech možností, cílem bylo představit pár zajímavých tipů. Na případné dotazy se budu snažit odpovědět. Pro experty: nepérujte mě, radši přidejte do diskuse své vychytávky :)
Komiks Vesnička - Sparťan Hugo a jeho čtečka.
Stránky komiksu Vesnička

Štítky: ,

Povinné ručení a ztracená složenka

Nevím jak bych začal, ale asi by byl vhodný nějaký pozdrav jako dobrý den, dobré odpoledne či dobrý večer.

Povinné pojištění

Stejně jako miliony lidí jsem si musel pořídit povinné ručení na auto. Chtěl bych předeslat, že nesouhlasím s povinným pojištěním a myslím, že by tato část našeho státního zřízení šla udělat jinak. Třeba tak, že by si člověk mohl ze zákona pojistit auto, aby ho využil jenom v období, na které ho skutečně potřebuje a ne, aby si za vybrané peníze vozili vyžraní papaláši prdele v luxusních vozech předních světových automobilových značek!

Argumenty opozice

Argumenty oponentů předchozích řádků budou zřejmě takové, že tímhle způsobem povinné ručení zřídit lze. No, jde zřídit na určitou dobu, ale pak následuje šílená byrokratická perzekuce, takže se na to každý, kdo se o to alespoň trošku zajímal, většinou vykašle a dál tupě platí celoročně.

Příklady perzekuce

Osoba, která se chce vymanit ze spárů povinného pojištění musí dočasně odhlásit vozidlo z provozu a dát malý technický průkaz + SPZ do tzv. depozita na městský úřad, odbor dopravní inspektorát. S tím jsou pochopitelně spojeny jisté náklady, navíc po dobu, kdy máte věci v depozitu (tím pádem neprovozujete nebo neužíváte dříve pojištěné vozidlo), Vám nejsou připisovány bonusy od pojišťovny. Ve finále je skutečně třeba propočítat, jestli má cenu takovou pytlohru absolvovat.

Náš zákazník náš pán?

Je třeba jít do důsledků, jako je denní pojištění. Každopádně jsem na to nikdy nedbal a nechtěl jsem do těchto věcí šťourat. Ale když mě pojišťovna, které jsem posledních deset let platil peníze včas (ani ne včas, spíš předčasně), kdykoliv přišel ten jejich debilní dopis se složenkou s určitou splatností, pošle v podstatně výhružný dopis, tak to už je to minimálně na zamyšlení!

Výhružný dopis?

Beru jednu věc, v podstatě měl ten člověk pravdu. Nezaplatil jsem včas (jedinou složenku za deset let). Ale upřímně Vám tady přiznávám, že to nebylo úmyslné. Já to nějak moc nehlídám, vždycky čekám, až přijde složenka a jak říká jeden kamarád, ty jsou přesné jak ministr drah.

Na to ty kurvy nezapomenů!

Tak říkával můj děda. Ale tentokrát buď složenku zapomněli poslat nebo se připletla mezi změť úžasných reklamních letáků, které hážu rovnou do kontejneru.

Soudní proces po deseti šťastných letech vzájemné spolupráce

Ve smyslu tohoto podnadpisu zazněly poslední řádky dopisu od pana XY z mé bývalé pojišťovny. Pokud nezaplatíte tuto částku do 35 dnů, jak hlásal onen trapný dopis, bude po Vás dlužná částka vymáhána soudně. Nezbývá dodat, že tohle je skutečně vrchol!

Ukončení spolupráce

Po tomto pro mě exotickém tahu ze strany pojištovny jsem složenku zaplatil na přepážce a ukončil s nimi spolupráci. Otázkou je, jak by postupovaly jiné společnosti.
Komiks Vesnička - Chudíkův superkšeft.
Stránky komiksu Vesnička

Štítky:

Zpověď lamy aneb Antiajťák v akci

Na úvod jest třeba poučit ještě větší lamy než jsem já, co tento výraz znamená. Dle Wikipedie je lama český termín používaný na Internetu a v počítačích, vychází z anglického slova lamer (lame = chromý). Výraz je pejorativní až hanlivý, označuje neschopného nešikovného uživatele, který neumí aspoň všeobecně pracovat s počítačem (popř. s nainstalovanými programy), a ještě s tím obtěžuje a zdržuje ostatní uživatele.

Proč jsem lama

Kolem výpočetní techniky se motám přes 20 let. Již za vlády osvíceného generálního tajemníka KSČ soudruha Milouše Jakeše jsem chodil do SVAZARMu, kde byly k dispozici naprosto skvělé mašiny PMD 85. Krátce po pádu režimu jsem se stal hrdým Ataristou a od roku 1996 křepčím na Netu.

Počítače mě v průběhu života nikdy neopustily, je tedy s podivem, že jsem se nestal alespoň běžně znalým uživatelem. Jaké jsou příčiny?

1) Ze zásady nečtu návody, nápovědy, odpovědi na časté otázky atp. Výrobce softwaru či zařízení, který není schopen svůj produkt udělat tak, aby fungoval bez předchozího studia, si zaslouží pouze slova pohrdání a nadávky.

2) Jsem konzervativní. Jakmile něco funguje, neměním to. Jakmile něco nepracuje, jak má, je mi putna z jakého důvodu. Nepátrám, neřeším, měním.

3) Jsem líný. Tím nejcennějším, co člověk na světě má, je čas. Nechci ho ztrácet získáváním znalostí, které použiji jen párkrát a pak zastarají. Nechci se něco učit jen proto, abych před lidmi, kteří to vědí (a mohou mi to sdělit), nevypadal jako pitomec.

Strasti lamího života

Pro běžného člověka je těžko představitelné, kolik toho musí lama v dnešní době vytrpět. Frustrace a strádání jsou naším denním chlebem. S čím se potýkáme?

1) Prohlížeče

Naprosto nerozumím sporům o prohlížečích. Ať zapnu stránku v jakémkoli z hlavní čtyřky, vypadá stejně a načítá se zhruba stejně rychle (daleko větší vliv má rychlost PC a připojení). Na první pohled patrné rozdíly jsou jen v doplňkových serepetičkám, které lama nevyužívá, protože jim nerozumí.

Kecům o bezpečnosti samozřejmě nedávám žádnou důležitost, už jste slyšeli o někom, komu by vybrali účet, protože používal špatný prohlížeč?

Pořád přibývá stránek, které odmítají starší prohlížeče. Například na Youtube v současné době píší, že již brzy přestanou podporovat IE6. Kdybyste věděli, jak já se těším, až ten den nastane, až budou moci na Youtube využít veškeré možnosti, které kvůli IE6 nyní využít nemohou, na úžasné grafické prvky, miliony nových funkcí...

Rozepisovat se o zkušenostech lamy s tvorbou stránek, které se líbí všem prohlížečů, je asi zbytečné.

Svět by byl o mnoho lepším místem, kdyby se kapacity obětované na oltář válce prohlížečů využily k tvorbě něčeho užitečného.

2) Rozlišení

Dalším punktem, pro který bych si oči vyplakal, je rozlišení. Nevím, jak to řeší zkušení uživatelé, já se přiznám, že nijak. Při používání monitoru s vysokým rozlišením mám obrovské okraje, u nízkého se mi zase nevleze stránka na obrazovku.

Jako lama se ptám: To je opravdu takový problém stanovit, že standard je např. 1024px a pomocí prohlížeče stránku zemulovat, aby byla všude OK?

3) Windows a další software

Zuřivé aktualizace softwaru mě dohánějí k šílenství. Jistě, chápu nutnost inovací. Ale proč zbytečně trápit uživatele? Proč postupy, které fungovaly, nefungují? Proč je snaha za každou cenu měnit grafická menu?

Představte si, že by fabriky v rámci zlepšování a vývoje aut začaly vyrábět vozy, které mají prohozené pedály. Hrozná pitomost, že?

Kdyby si výrobci programů alespoň trochu vážili zákazníků, byla by naprostou samozřejmostí možnost volby staršího vzhledu. Toto využívám v XPčkách (vypadají jako Windows 95) a líbilo by se mi to všude.

Jěštěže mi lidi poradí

Jediným důvodem, proč lze jako lama existovat, je ochota spousty lidí nezištně poradit. Stránky jako Webtrh.cz, Jaknaweb.cz, Czilla.cz nebo Jakpsatweb.cz jsou spolehlivým zdrojem poučených uživatelů. Zeptejte se na cokoli, dostanete většinou symbolický lepanec za lamovitost a správnou odpověď.
Komiks Vesnička - Ajťák Králík.
Stránky komiksu Vesnička

Štítky: ,

Pozvánka: Komorní soubor Nebia na Karlštejně

Aktualizováno 15. 10. 2009: Koncert zrušen pro zdravotní indispozici jedné z účinkujících. O případném náhradním termínu budeme informovat.

Pro uměnímilovné čtenáře tu máme pozvánku na 17. října 2009, kdy vystoupí od 18:00 v Rytířském sále hradu Karlštejn komorní soubor Nebia. Při této příležitosti jsme udělali rozhovor s hlavním manažerem koncertu Vladimírem Lachoutem.

Vladimíre, jak ses dostal k organizování koncertů a kulturních akcí?

K hudbě jsem měl vždy velice blízko. Sám jsem hrál v několika skupinách a prošel jsem různé žánry – od klasického rocku, přes punk a metal až do popu. Kvůli pracovnímu vypětí jsem nemohl zvládat cvičit a když se nedělá něco pořádně, pak je lepší to raděj opustit. Během této doby jsem se seznámil s různými hudebníky a jelikož mě nejvíce ohromila folk rocková Tichá domácnost a vážně nevážný komorní soubor Nebia, rozhodl jsem se jít cestou organizátora a producenta. S Tichou domácností jsme udělali několik koncertů, z nichž rozhodně nejprestižnější byl společný koncert obou mnou zastupovaných hudebních těles v létě 2009 na hradě Karlštejně. Protože mám k památkám blízký vztah a hudba zapadá do tohoto prostředí, objevili jsme se s Tichou domácností třeba i na zámku v Hořovicích či na hradě Křivoklátě. Právě teď dokončuji poslední projekt letošního roku, a to sólový koncert komorního souboru Nebia v Rytířském sále hradu Karlštejn.

Co je potřeba k realizaci koncertu?

Mám štěstí na profesionální umělce, kteří mi spoustu práce ubírají. Nejprve se musí stanovit téma dané kulturní akce, vybrat vhodné místo, vymyslet dramaturgii a oslovit hudebníky. Po vytvoření playlistu probíhají většinou standartní zkoušky a minimálně na tu poslední se do zkušebny musím dostavit i já a odsouhlasit program, případně jej doplnit. Dále se musí připravit scéna pro akci, tzn. pódium, osvětlení, hlediště, zázemí pro posluchače a patřičný komfort pro umělce. Největší úsilí se ovšem vynakládá na propagaci. Skupiny zastupuji i mediálně, takže narozdíl od umělců, kteří mají v rukou hudební nástroje, mou pracovní pomůckou je jen mobil a notebook s Internetem.

A pak si koncert užíváš jako divák?

Tak to v žádném případě. Většinou své akce sleduji až dodatečně na videozáznamu. V průběhu koncertu se musí neustále dohlížet na hladký průběh celé akce a člověk musí být okamžitě připraven reagovat na cokoliv.

Chodí na koncerty hodně lidí?

Vezmeme-li v úvahu, že většinou spolupracuji s méně známými umělci a že celkově návštěvnost kulturních akcí klesá, pak si myslím, že návštěvnost je únosná. Snažíme se všemožným způsobem lidi nalákat. Například při koncertě Tiché domácnosti s Nebií jsme díky kastelánovi hradu J. Kubů mohli svým posluchačům ukázat prohlídkovou trasu Karlštejna pod rouškou noci.

Spolupracuješ i s českými celebritami?

Spolupracuji, ale v souvislosti s úplně jiným projektem. Už dva roky vytvářím pro oficiální webové stránky hradu Karlštejn tzv. Karlštejnské videoreportáže. Natáčeli jsme třeba s Karlem Rodenem, Ondřejem Vetchým, Hanou Maciuchovou, Pepou Vojtkem z Kabátu, Kateřinou Brožovou, režisérem Zdeňkem Troškou, Mahulenou Bočanovou, Alešem Cibulkou, Pavlem Zedníčkem, Janou Paulovou a s dalšími předními umělci. V současné době si troufnu říct, že jsme prvním a jediným památkovým objektem, který takovým způsobem prezentuje své kulturní programy. Nedávno dosáhla celková sledovanost 11 000 diváků.

Výčet Tvých aktivit vydal na delší rozhovor, zkus ještě krátce přestavit další projekty.

No právě proto, že je toho celkem dost, vytvořili jsme internetovou prezentaci projektů www.LaChout.com, kde je všechno pohromadě. Pro pár svých blízkých podnikatelských přátel jsme vytvořili stránky a já je spravuji. Dříve jsem měl takto rozjetých asi 10 webů, ale aby se to v klidu stíhalo ponechal jsem si jich už jen pár. Rozhodně nejnavštěvovanější jsou oficiální prezentace www.LaChout.com a Tichá domácnost.

Jsi autorem seriálu "LaChout o Landovi", který byl v roce 2008 nejčtenějším na portálu Colour Planet, objevil se i na iDNES a jiných stránkách. Proč zrovna seriál o Landovi?

Daniel Landa patří dle mého názoru mezi českou uměleckou elitu. Netvrdím, že jako zpěvák, ale rozhodně jako hudební skladatel a osobnost, která fascinuje, provokuje a oslovuje obrovské davy lidí. Sleduji jeho tvorbu od jeho začátku a v 15ti dílném seriálu se snažím vžít do role fanouška, který je současně i kritikem. Určitě nečekejte jen samou chválu. Dokonce samotný hrdina tento projekt zná. Seriál jsme v ucelené formě zveřejnili na portálu Centrum Daniela Landy, který vlastním.

Co je cílem těchto všech Tvých činností, čeho bys chtěl dosáhnout?

Cílem toho všeho je nesedět a dělat něco. Pokud mé projekty někoho zaujmou, pak je to má největší odměna. Čeho bych chtěl dosáhnout? Absolutní volnosti + mít radost z toho, že se něco povedlo. A pokud to nevyjde, můžu aspoň všem říct – "No a co, aspoň jsem to zkusil".

Původní nezkrácená verze rozhovoru

Štítky:

Kariéra: Co může pomoci při výběru

...aneb ozvěny konference Poradenské dny 2009.

V jednom z předchozích článků o volbě povolání jsem nastínila některé věci, které mohou člověku opouštějícímu základní, příp. střední školu pomoci při rozhodování o tom, kterým směrem se profesně vydá. Dnes bych tento článek ráda doplnila o to, co jsem se dozvěděla na mezinárodní konferenci Poradenské dny, která proběhla 23.-25.9. 2009 ve Žďáru nad Sázavou.

www.infoabsolvent.cz

Tím hlavním, co bych chtěla zmínit, je portál www.infoabsolvent.cz, který je financován ze státních a také evropských peněz. Na konferenci o něm hovořila ředitelka NÚOV PhDr. Helena Úlovcová. A musím říct, že před tímto projektem je třeba smeknout. Integruje snad všechny informace, které hledající může potřebovat. Abych Vás trochu nalákala, pokusím se jej stručně popsat. Stránky jsou členěny do několika sekcí: 1. Volba škol a oboru vzdělání, 2. Absolventi škol a trh práce, 3. Průvodce volbou povolání, 4. Problémy při studiu.

V sekci Volba škol a oboru vzdělání máte přístup k základním informacím o všech školách v ČR a oborům, které nabízejí. Vyhledávat můžete podle různých kritérií - podle oboru, podle zvoleného povolání, podle školy. Zadat můžete také formu studia (denní, večerní, dálkové, distanční) či omezit výběr podle zdravotního postižení nebo typu školy (veřejná, soukromá, církevní, vojenská...). Tzv. Karta oboru Vám poskytne důležité informace, které byste při rozhodování měli znát a brát v úvahu. Zjistíte, kde daný obor můžete studovat a dostat se můžete např. i k učebním plánům oboru nebo k informacím o nezaměstnanosti absolventů oboru. Podobně Karta školy přináší cenné a konkrétní údaje - kromě kontaktů na školu např. také to, jaké se na škole vyučují jazyky, zda je dostupné ubytování či stravování, zda organizuje výměnné studijní pobyty, jak je na škole dostupný Internet apod. . Samozřejmě nechybí ani plán počtu přijímaných uchazečů nebo informace o přijímacích zkouškách či možnosti integrace studentů se specifickými vzdělávacími potřebami. Skvělá je také aktualizovanost stránek: již teď jsou v databázi dostupné údaje pro rok 2010/2011!

Sekce Absolventi škol a trh práce poskytuje různé statistiky a další věci týkající se uplatnění absolventů. Zjistíte zde např. také, jakých kompetencí si zaměstnavatelé cení, jaké jsou jejich požadavky na nové pracovníky nebo jaké je finanční ohodnocení té které kvalifikace.

Sekce Průvodce světem povolání je nádherně interaktivní. Obsahuje set nahrávek z konkrétních pracovních prostředí, které popisují jednotlivé pracovní činnosti. Krátkými filmy provázejí diváka 2 teenageři: chlapec a dívka, kteří upozorňují na podstatné znaky profese a na to, co by měl hledající zvažovat. Po shlédnutí nahrávky se před Vámi objeví také několik otázek, které Vás vedou k zamyšlení nad tím, zda by pro vás daný směr byl skutečně vhodný.

Poslední sekce s názvem Problémy při studiu je zde především pro studenty, kteří si svůj obor vybrali špatně, hrozí jim vyloučení ze školy apod. . Naleznete zde příručku, která Vám může pomoci k efektivnějšímu učení a dále Vás opětovně navede na možnosti volby povolání.

A jakou má www.infoabsolvent.cz slabinu? Po malé anketce uskutečněné mezi mými přáteli se mi zdá být málo známý. Potřeboval by nějakou tu investici do své vlastní propagace. I proto se snažím alespoň svou malou troškou tady na blogu přispět do mlýna. :-)

Informační a poradenská střediska na úřadech práce (IPS)

Na základě toho, co jsem se dozvěděla, bych ráda krátce doplnila informace také o činnosti úřadů práce v této oblasti. Tzv. IPSky existují při všech úřadech práce v ČR. Vznikaly u nás v letech 1994 - 1996 a to hlavně podle německého vzoru s integrací některých britských nebo francouzských prvků. Disponují videoklipy povolání, profesiogramy, databází škol - a to všech ZŠ, SŠ, VŠ v ČR a i některých evropských. Skvělé je časté obnovování databáze, pracovníci tak mají přehled i o tom, kolik je kde aktuálně volných míst. IPS se zaměřují především na žáky ZŠ při tzv. "první volbě", kterým poskytují skupinové poradenství.

Spoluorganizují také různé trhy a veletrhy vzdělávacích příležitostí a některé z nich vydávají i bulletiny s informacemi o vývoji trhu práce v dané lokalitě. Spolupracují s výchovnými poradci, zaměstnavateli i personalisty. Jejich konkrétní činnosti se však úřad od úřadu liší a rozsah kariérového poradenství je závislý na řediteli zařízení, který rozhoduje, na které zákonem přesně nestanovené aktivity (a že těch stanovených je zřejmě mnoho) půjdou finanční i lidské zdroje.

Zdroje:
Konference Poradenské dny 2009:
vystoupení PhDr. Heleny Úlovcové a PhDr. Jiřího Krále.

Komiks Vesnička - Maričina smůla.
Stránky komiksu Vesnička

Štítky: ,

Zrcadlo - přehled textů