Čtenářský deník - A. J. Cronin: Klíče království nebeského

V dnešním článku se budu opětovně věnovat knížce od skotského spisovatele A. J. Cronina. Tentokrát jde o Klíče království nebeského (poprvé vydáno 1941). Zajímá-li Vás něco o jejím autorovi, podívejte se na Čtenářský deník - Archibald Joseph Cronin: Tři lásky.

Kompozice

Kniha Klíče království nebeského je rozdělena do šesti kapitol: Počátek konce, Podivné poslání, Neúspěšný kaplan, Čínské břemeno, Návrat a Konec počátku. Názvy těchto kapitol celkem věrně vystihují stavbu celého příběhu.

Vydání

Můj výtisk pochází z nakladatelství Josefa Šimona, které knihu vydalo v Praze v roce 1995.

Děj

První kapitola: Počátek konce
V první kapitole se pouze krátce seznamujeme s hlavním hrdinou celého díla. Jedná se o nyní již starého faráře Francise Chisholma, který žije s hospodyní a s malým osiřelým chlapcem na faře ve městě Tweedside. Na základě inspekce mu hrozí nedobrovolný odchod do penze a ztráta hocha Andrewa.

Druhá kapitola: Podivné poslání
Ve druhé kapitole se dostáváme na počátek celého příběhu života starého muže. Pozorujeme klidné vody Francisova dětství až do momentu tragické události, kdy zahynou oba jeho rodiče. Kapitola popisuje i jeho další osudy - přestěhování k příbuzným, kteří mu poskytnou vzdělání. Přáním jeho tety Polly je, aby se Francis stal knězem, ačkoli k tomuto poslání povahově ne zcela inklinuje. Vedlejší linkou je nešťastný příběh Francisovy dětské platonické lásky Nory, po jehož vyústění se Francis nechává vysvětit na kněze a odchází do semináře v San Morales.

Třetí kapitola: Neúspěšný kaplan
Vypráví o prvních zkušenostech Francise s kněžským životem na faře. Je pomocníkem starého a nepříliš příjemného kolegy. Kvůli zkostnatělým názorům tohoto kněze se Francisovi nedaří realizovat jeho představy o tom, jak by fara měla působit a čím by kněží pro lidi v městečku měli být. Svých ideálů se ale nevzdává. Po přeložení je plánuje uplatňovat na velké faře v Tynecastlu, kde je knězem také jeho známý ze studií Anselm Mealey. Ani tam však není oblíben, má problémy se svými bezprostředními nadřízenými. Francis je již od semináře oblíbencem kněze "zrzavého Maca", nyní biskupa. Má Francise rád, poněvadž z něj cítí opravdovost, spravedlnost a čest. Vzhledem k jeho potížím na stávající farnosti učiní Francisovi nabídku být prvním farářem vyslaným na vikariát do Číny. Francis přijímá.

Čtvrtá kapitola: Čínské břemeno
Poté, co zvládne jazyk, se Francis ocitá v Číně. Přes obtížné začátky se mu zdaří vybudovat farnost s pevnou vírou farníků. Získá také respekt a přátelství některých lokálních autorit. Buduje dobré vztahy i s místními protestantskými misionáři z Ameriky a s katolickými sestrami, jež mu byly poslány z Evropy jako pomocnice - vedou školu. Během doby zažije mnoho zajímavého a místy i nebezpečného - například když do města přijde mor nebo v rámci mnoha obtížných situacích s vojsky různých generálů, kteří vedou boje o nadvládu nad územím, kde se farnost nachází. V Číně zůstane mnoho let - až do svého stáří, kdy jej na farnosti střídají dva mladí američtí faráři. Čínský, na konfuciovské filosofii postavený přístup k životu, se mu dostane do krve. Rozloučení s ním je slavné. Dojemným momentem je, když se jeho čínský dlouholetý přítel dík Francisově příkladu chce stát katolíkem.

Pátá kapitola: Návrat
Francis se vrací do vlasti, kde měl již před svým odjezdem "zrzavým Macem" přislíbenou farnost. "Zrzavý Mac" je již ale po smrti. Roli biskupa zastává Anselm Mealey, Francisův kolega z koleje a farnosti z Tynecastlu. Francis nakonec farnost získá, ortodoxnímu vedení církve jsou však jeho názory ještě více proti mysli než dříve, neboť jeho čínskou zkušeností nabyly ještě dalších zvláštností zvláště ve smyslu pro ně až příliš velké náboženské snášenlivosti a tolerance. Nějakou dobu nicméně nechají Francise a jeho farnost na pokoji. Francis si k sobě bere sirotka, který je s ním složitě příbuzensky spřízněn. Příjemně spolu žijí až do dne inspekce, která má rozhodnout, zda Francis může faru dále vést či zda jej pošlou "na odpočinek". Ačkoli se zdá, že je vše ztraceno, nakonec Francis přece jen mladšího inspekčního kněze přesvědčí. Proto může dále šťastně na faře žít s chlapcem, jemuž předává to, co se v životě naučil od lovení ryb až po specifický přístup k náboženství.

Postavy

Francis Chisholm - nadaný a zvídavý chlapec s poměrně složitou povahou, který se, ač s ním jeho rodiče původně měli jiné plány, stává knězem. Jeho postava je v knize nádherně prokreslena. Je ušlechtilý, statečný a odvážný. Zároveň mu nechybí soucit a schopnost odpouštět. Sám stojí proti mocným a početným "nepřátelům", kteří nesouhlasí s jeho touhou po opravdovosti (například neocení pravou víru, naopak jako měřítko úspěchu vnímají formální údaj o počtu věřících ve farnosti). Stojí proti nim neochvějně a vytrvale, což mu nakonec přinese jejich respekt.

Anselm Mealey - chlapec, který se již od dětství touží stát knězem. Jeho víra je až mystická. Stoupá po žebříčku církevních hodností, ke stáru se stane biskupem, což mu dává pravomoc rozhodovat o svém známém z dětství - Francisovi.

"zrzavý Mac" - poměrně volnomyšlenkářský kněz, vedoucí koleje a následně biskup, který si cení Francise více než jiných mladých kněží proto, že jejich povahy jsou v některých směrech podobné.

Teta Polly - Francisem milovaná žena, která jej vychovává po smrti jeho rodičů. To ona je impulsem, aby se stal knězem, ona je také v jeho myšlenkách přístavem pokoje a klidu.

Nora - Francisova dětská láska, která neplánovaně otěhotní, což nešťastně poznamená její osud. Ačkoli Francis by byl ochoten kvůli ní i opustit kolej a zahodit své kněžské plány, ona končí sebevraždou.

Francisův strýc - majitel hostince, živitel rodiny.

Andrew - osmiletý chlapec, kterého Francis zachraňuje před chudobou, k stáru jej vychovává.

Místo

Několik skotských měst, Španělsko, Čína.

Čas

Přelom 19. a 20. století, román končí na podzim 1938.

Vlastní názor

Tuhle knížku rozhodně doporučuji. Stejně jako ostatní díla tohoto autora, která jsem četla (Příběhy z černého kufříku I a II, Labutí zámek, Tři lásky, momentálně Zelená léta), také tento román se velmi příjemně čte. Setkáváme se zde s překrásně psychologicky vystiženými postavami, mistrnými popisy krajiny, věcí i lidí. Postava faráře Chisholma je obdivuhodná a je těžké ji v článku popsat - chce si to knihu přečíst. Nebude to ztracený čas. Nebo alespoň pro mě nebyl.

Kam dál?
Čtenářský deník - A. J. Cronin: Labutí zámek