Drsná romantika Hobo
Šokující odhalení Domněnka o tom, že můj nadřízený je muž dvojí tváře, se potvrdila jednou nad ránem! Čekám na peróně na spoj, který mě měl odvézt přímo do postele snad z nějakého večírku. Nepřítomně se dívám opřený o kandelábr před sebe na nákladní vlak, který přibržďuje asi o dvě koleje před nástupištěm. Vtom zahlédnu, jak z dobytčáku vyskakuje chlap v prošoupaném koženém kabátu a celý uválený si na hlavu nasazuje zmačkaný stetson. Byl to pan Bedřich. Dopadl přímo naproti. Bylo mu jasné, že jsem ho poznal. Klobouk si posunul do čela a prošel kolem mě. Kdo jsou nebo byli Hobo? Snad přijel z Ameriky divokého západu nebo tím dojmem jenom působil, ale na sto procent měl starej západ vypálený do tváře a do svého myšlení. Později jsme se spřátelili, ale nikdy jsem o tom podivném setkání na perónu nemluvil. Bedřicha jsem takhle na různých nádražích přistihl ještě několikrát. Pátral jsem a od té doby mám základní pojem o tom, co jsou to Hobo. A to, že nemám dát na první dojem a být drzý. Hobo jsou zvláštní sorta lidí. Objevili se v USA a Americe celkově, když se budovala železnice. Dali by se označit za nádražní trampy. Jednalo se o jedince, kteří původně využívali železnici k cestování za prací na nákladních vlacích a zadarmo. Tímto způsobem se přemisťovali dle potřeby z místa na místo. Období jejich začátků se traduje od občanské války. Označení a název Hobo nebo Hoboes je v oblasti jazykovědy téměř nevysvětlitelná záležitost. Toto slovo neexistuje v žádném jazyce jako označení člověka. O názvu se dnes dohadují přední světové kapacity pracující v oblasti jazykovědy. Slovo Hobo se nejčastěji vyskytuje či používá v USA ve státě California. Spekuluje se o tom, že je to neidentifikované slovo z indiánského jazyka. Pocta Hobo Pár let po tom, co jsem odešel z továrny, a po tom, co jsem se vrátil domů po toulkách světem, otevřu místní tisk a v rubrice Vzpomínáme vidím fotku pana Bedřicha. Pamatuju se, že mě to tenkrát docela zamrzelo. Dozvěděl jsem se, že spáchal sebevraždu. Prej se nechal přejet vlakem. Našli ho na kusé koleji s ujetýma nohama. Strojvedoucí nikoho neviděl. Já o tom vím svoje. Miki Ryvola: Mrtvej vlakKam dál? Vzpomínky na autostop: Jak na to, ztráty a nálezy Štítky: Naše příhody |
Ten kdo neco ví o logistika musi byt seriozni clovek ;)
Poslat komentář
<<< Zpět na titulní stránku