Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím vyjadřujete souhlas. Další informace
Zrcadlo - Pro lidi, kteří myslí vlastní hlavou.

Zrcadlo: 09/2009 - Stránka z Archívu

Karel Gott a Honza Nedvěd: Kdo je lepší balič?

Karel Gott a Honza Nedvěd se určitě neurazí, když o nich napíši, že ani za mlada nebyli žádní krasavci. Stejně jako další esteticky nevyhovující populární umělci se dají oba zařadit do škatulky balič ukecávač. Jen místo líbivých slov a sáhodlouhého přesvědčování vše říkají písní.

Na úvod bych se chtěl krátce zamyslet nad praktickou stránkou věci. V době jejich největší slávy nebyla hormonální antikoncepce tak široce používána jako nyní, oba pánové museli být hodně opatrní, aby se nestali rekordmany v počtu dětí. Můžeme jen spekulovat, jaké metody používali. Dle jejich naturelu lze předpokládat, že Karel Gott zvládal v rámci romantické předehry nasadit kondom a milovník přírody Honza Nedvěd si zřejmě jen dával velmi dobrý pozor (ekologicky zlikvidovat použitý kondom někde v lesích nelze, vláčet ho x dní v torně je hnus).

Ale dost vtipkování. Abychom se dozvěděli stoprocentně správnou odpověď na otázku z nadpisu, museli bychom podrobit výslechu stovky žen nyní již pokročilého věku, což bohužel není v našich možnostech. Zkusíme tedy alespoň dovodit z tvorby obou umělců, jakpak na to šli a v jakých segmentech dívek byli úspěšní.

Karel Gott: Na nic si nehraju, jsem holkař.


To je sdělení spousty Mistrových hitů. Narozdíl od Honzy Nedvěda si slova k písním sám neskládal. Vznikaly přímo pro něho v dílnách renomovaných textařů, kteří jej velmi dobře znali a tvořili mu přímo na tělo (ostatně o tom, jaký Gott býval, něco vypovídá i jeho přezdívka "Čuňas"). Namátkou ukázka z Odnauč se říkat ne, kde dává jasně najevo, že není-li sex, nemá o dívku zájem:

...odnauč se říkat ne,
to jediné ti nesluší.
Odnauč se říkat ne,
mě vůbec bát se nemusíš.
Abys byla nejlepší,
stačí to jedno jediné,
jinak budu muset
ohlédnout se po jiné...


V songu Kávu si osladím zase upřímně sděluje, že přechod od jedné slečny k jiné mu nečiní sebemenší potíže:

Hlavu níž nesklopím,
nezmizím v hlubinách,
uvidíš, co udělám,
až pochopím, že chceš mi sbohem dát.

Kávu si osladím o trochu víc
svý bendžo naladím, a jinak nic.
Oslavím sám Vánoční svátky
a na jaře si vrásky spočítám...


Honza Nedvěd: Mějte se rádi, buďte si věrní. Všichni kromě mě.


Údajný kotlíkář Nedvěd skládal hudbu i texty, zpěv často přenechával svému bratrovi. A dobře dělal, což ostatně dokládá jeho propad po tom, co se jejich cesty rozešly. Oháněl se pojmy jako láska, pravda, dobro, Bůh. Jak by ten svět byl krásný, kdyby na sebe všichni byli hodní.

Ovšem také se dají najít písně, kde odhaluje, jak je to doopravdy. Kaje se v megahitu Podvod:

...chtěl jsem to ráno, kdy naposled snídal jsem s tebou,
ti říct, že už ti nezavolám,
pro jednu pitomou holku, pro pár nocí touhy
podved' jsem všechno, o čem doma si sníš,
teď je mi to líto...


V některých starších písních si servítky nebere a neubrekává, dává jasně najevo, že se kvůli nějaké holčině hroutit nebude. Například song Hrášek (s Brontosaury):

...mám dost už těch tvejch věčnejch nářků
a prožárlenejch hloupejch scén,
tak někdy zase brnkni, jó to se stává
prostě táhne mě to z úlu ven...


Nebo třeba (také s Brontousaury) Obrázek oblázek:

...co je platný, že jsi jako obrázek,
že máš kůži jako z řeky oblázek,
věř holka nechci si tě do vitríny dát.
Nevím co máš se mnou asi za plány,
ale teď už je to fuk,
svět se mění tak pá a ani muk...


Karel Gott pro férový způsob boje vítězí

Pánové Gott a Nedvěd lovili oba v trošku jiných vodách (respektive segmentech -náctiletých dívek). Kolik má kdo zářezů na pažbě, možná neví ani oni sami. Srovnání je tedy obtížné.

Nicméně pro mě je díky poctivému přístupu lepším baličem slavík Karel. A to z těchto důvodů:

1) Narozdíl od Honzy se, dokud byl při síle, neoženil. Nedopouštěl se tedy manželských nevěr.

2) Netajil, že je proutník, nemlel o dobru, nevzbuzoval naděje na delší vztah.

3) Nemoralizoval, jasně dával najevo: Jsem tu proto, abyste o mě snily. A když budete mít štěstí, třeba se spolu pobavíme.

4) Zatímco Karel Gott balil obdobu dnešních diskotékových pipin, Honza Nedvěd obluzoval slušné (mnohdy nevinné) holky, které očekávaly naplnění jeho romantických textů. Předstíral, že rozumí dívčímu trápení a duši, že má pochopení.

5) Falešný tramp Nedvěd způsoboval jen a pouze zklamání, svým manželkám i krátkodobým známostem. Užíval si stejně jako Gott, ale ubližoval víc.

Případné komentáře od pamětnic vítáme :)

Komiks Vesnička - Marika, naše Lady Carneval pod Igelitem.
Stránky komiksu Vesnička

Štítky: ,

Kdo vládne světu? Obyčejný člověk.

Jistě jste byli (stejně jako já) mnohokrát svědky a účastníky hovorů o tom, kdo to tady má všechno pod palcem. Je to lákavé téma snad pro každého, od norků v putyce až po upjaté intelektuály. Resumé většiny takových debat: obyčejný člověk nic zásadního na celospolečenské úrovni neovlivní, je jen malou loďkou, jež se zmítá ve vlnách, které dělají mocní.

Kdo mohou být podle různých teorií ti mocní?

- Politici, kteří tvoří jeden velký kartel, soupeří spolu jen na oko, přičemž jediným cílem je mít moc,
- nikým nezvolené nadnárodní korporace, jejich majetek, vliv a možnosti jsou větší než u mnohých států,
- úředníci, zatímco politici rotují, kancelářské krysy zůstávají desetiletí, samozřejmě nejhorší jsou úředníci z Bruselu,
- spolky, které jsou mimo oficiální struktury, typickým příkladem je "sdružení" kolem Kuřáka ze seriálu Akta X,
- tajemné síly, doplňte dle své představivosti.

Lidé, kteří uznávají některou z těchto teorií, tím jenom omlouvají svou neschopnost, lenost a hloupost. Světu totiž vládne obyčejný člověk, Vy, já, Váš soused i ten nejposlednější bezdomovec.

Pojďme se podívat na 3 nejzásadnější nástroje moci, které má obyčejný člověk v ruce:


1) Peněžní hlasy

Obchody jsou plné předraženého šuntu, obzvláště u nás v ČR se umí řetězce opravdu vyřádit. Všichni na to nadáváme, ale jak nakupujeme? Vyžadujeme kvalitu? Čteme údaje na obalech? Preferujeme místní výrobce, abychom zajistili zaměstnanost v regionu? Nikoli. Šetříme každou korunu, hlavně ať je všechno nakoupeno za lacino a ať je toho hodně.

Stěžujeme si, že se některé podniky nechovají seriózně, dají lidem naději, ti jim uvěří, ztotožní se s firmou, pořídí si hypotéky. No jo, ale kšeft je kšeft. Jde-li někde dělat zboží levněji a pak to sem vozit, zaměstnanci se vyhodí. Nedávno bylo např. rozhodnuto, že v ČR končí výrobu Unilever. Vytrestejme je, nekupujme jejich značky, mezi které patří: Algida, Flora, Hellmann's, Hera, Knorr, Lipton, Perla, Rama, Axe, Dove, Lux, Rexona, Signal, Sunsilk, Timotei, Cif, Domestos. Úctyhodný neúplný výčet. Klesl-li by Unileveru u nás významně prodej, další společnosti by si dobře rozmyslely, kde budou vyrábět. Ale my je nepotrestáme, protože jsme idioti, radši budeme skuhrat o nezaměstnanosti a k tomu pojídat chleba s Ramou (máslová příchuť).

2) Volební právo

Sledovat ty vemena v parlamentu jest sebemrskačstvím. Jak se tam můžou takoví troubové dostat? Kdo za to může? My. Vždycky před volbami se necháme uslibovat, zblbnout kampaní, uplatit pivem a párkem zdarma. Naprosto iracionálně si oblíbíme či znelíbíme nějakého politika nebo partaj, pak setrváváme na svém, ať se děje téměř cokoli. Nesledujeme práci svých politiků, nejsme s nimi v kontaktu, neúkolujeme je a nekontrolujeme.

Kdo je senátorem za Váš obvod? Kteří poslanci kandidovali ve Vašem městě? Jak se jmenují jednotliví krajští zastupitelé a radní na magistrátu? Co pro Vás dělají? Jaké jsou jejich postoje? O čem rozhodovali a budou rozhodovat? Dostávají se k nám jen střípky z bulvárních médií, nemáme čas, chuť ani energii k držení biče nad politiky. Oni si pak dělají, co chtějí.

3) Možnost tvořit dav

Výše zmíněné by bylo nepodstatné, kdybychom uměli využít úžasné schopnosti obyčejných lidí vytvořit dav. Chce-li něco velká většina zainteresovaných a dají-li to patřičně najevo, není jiné cesty než jim (dřív nebo později) vyhovět. V této souvislosti opráším naše neoficiální středoškolské motto: "Všechny nás vyhodit nemůžou." (mimochodem oficiální na stužkách bylo: "Přišel jsem, viděl jsem, nepochopil jsem."). Takto se dá prosadit navzdory všemu naprosto cokoli. Asi nejmarkantnějším příkladem po roce 1989 je televizní stávka v ČT, protestující nebyli v právu, přesto zvítězili, nikdo nesebral odvahu k policejnímu zásahu.

Zanadával jsem si, ale měnit své chování nebudu. Vládnou nadnárodní korporace, co zmůžu. Zůstávám pořád stejným pitomou. A co Vy?
Komiks Vesnička - Rudolf a mimozemské civilizace.
Stránky komiksu Vesnička

Štítky: ,

Imigranti, lidská práva a naše pokrytectví

Pokud budete veřejně prohlašovat: "Imigranty tu nechceme, ať se vrátí, odkud přišli.", společnost Vás označí za extrémistu. Budete-li tvrdit, "Jsem tolerantní, nemám nic proti cizincům." a podpoříte zákony, které prakticky znemožní imigrantům z neoblíbených zemí tu pobývat, jste pro většinu národa rozumným politikem. Co extrémista na plnou hubu říká, to pohoršený politik hlavního proudu převádí do legislativy. Přitom sdělení obou je stejné: "Nic ve zlým proti turistům, když se sem chtěj podívat, jenže není možný tady žít a taky pracovat..."

Nejsem právník. Jsem obyčejný člověk, který má za to, že co je jasně psáno, to by mělo platit. Je-li např. v Listině základních práv a svobod napsáno, že Trest smrti se nepřipouští, nemám o čem meditovat. Státy, kde se popravuje, porušují Listinu a basta.

Listina základních práv a svobod: Cár papíru?


Listina základních práv a svobod je součástí ústavy České republiky, tzn. je nad zákony této země.

Pojďme se nyní podívat na pasáže, které lze vztáhnout na imigranty.

Článek 1
Lidé jsou svobodní a rovní v důstojnosti i v právech. Základní práva a svobody jsou nezadatelné, nezcizitelné, nepromlčitelné a nezrušitelné.


Článek 3
(1) Základní práva a svobody se zaručují všem bez rozdílu pohlaví, rasy, barvy pleti, jazyka, víry a náboženství, politického či jiného smýšlení, národního nebo sociálního původu, příslušnosti k národnostní nebo etnické menšině, majetku, rodu nebo jiného postavení.


Článek 4
(1) Povinnosti mohou být ukládány toliko na základě zákona a v jeho mezích a jen při zachování základních práv a svobod.


Článek 14
(1) Svoboda pohybu a pobytu je zaručena.
...
(3) Tyto svobody mohou být omezeny zákonem, jestliže je to nevyhnutelné pro bezpečnost státu, udržení veřejného pořádku, ochranu zdraví nebo ochranu práv a svobod druhých a na vymezených územích též z důvodu ochrany přírody.


Dle mého názoru má každý, kdo si přečetl tyto řádky, jasno.

Jak vítá EU cizince: Citace ze stránek Ministerstva vnitra

Hraniční kontrola se provádí pouze na vnějších schengenských hranicích.

Hraniční kontrola spočívá v tzv. důkladné kontrole, při které se ověřuje totožnost státních příslušníků třetích zemí na základě kontroly platnosti předloženého cestovního dokladu a současně splnění všech podmínek pro vstup na území Schengenu, tj.:
- mají platný cestovní doklad nebo doklady, které je opravňují k překročení hranice,
- mají platné vízum, pokud je požadováno, (vízum se nevyžaduje, jde-li o držitele platného povolení k pobytu),
- zdůvodní účel a podmínky předpokládaného pobytu a mají zajištěny dostatečné prostředky pro obživu...


Občané třetích zemí jsou povinni ohlásit svoji přítomnost na území ČR příslušnému inspektorátu cizinecké policie dle místa pobytu v ČR, a to ve lhůtě do 3 pracovních dnů ode dne vstupu na území ČR.

Pár příkladů další buzerace

Náležitosti žádosti o udělení víza k pobytu nad 90 dnů

(1) K žádosti o udělení víza k pobytu nad 90 dnů je cizinec povinen předložit
a) cestovní doklad,
b) doklad potvrzující účel pobytu na území,
c) prostředky k pobytu na území,
d) doklad o zajištění ubytování po dobu pobytu na území,
e) fotografie; to neplatí, pokud bude pořizován obrazový záznam cizince.

(2) K žádosti o udělení víza k pobytu nad 90 dnů za účelem zaměstnání je cizinec povinen předložit ... povolení k zaměstnání nebo v žádosti uvést číslo jednací žádosti o vydání povolení k zaměstnání a u kterého úřadu práce o takové povolení požádal...


Účelem tohoto textu nebylo podat vyčerpávající informace o tom, co všechno musí cizinci absolvovat ani jsem nechtěl propagovat otevření hranic pro všechny (to ostatně kvůli EU nejde).

Jen jsem Vás chtěl přimět k zamyšlení, zda není konečně čas odhodit pokrytectví a říct natvrdo, že Listinu nedodržujeme a imigranty tady nechceme.

Zdroje, kde najdete podrobnější informace:
Listina základních práv a svobod
Podmínky vstupu a pobytu cizinců na území České republiky
Zákon o pobytu cizinců na území České republiky


Přečtěte si také článek Schengen - naše zkušenost.
Emil proti cizincům nic nemá.
Stránky komiksu Vesnička

Štítky:

Polský Krakov: Tři fotky z dovolené

Krakov - Katedrála na Wawelu
Krakov: Katedrála na Wawelu

Krakov - Nádvoří Jagellonské univerzity
Mimochodem: Druhá nejstarší univerzita ve střední Evropě, naše "Karlovka" byla o 16 let dřív.
Krakov: Jagellonská univerzita

Krakov - Radniční věž
Krakov: Radniční věž

Přečtěte si článek Krakov, město polských králů: Navštívit nebo ne?

Štítky: ,

Jak se zbavit nezvané návštěvy

Proseděl jsem s ním celé odpoledne a ne a ne, aby odešel. Byl tak vlezlý, že jsem se ho nemohla zbavit. Ztratil jsem s ním celý den a na sebe mně nezbyla ani troška času. Takové a podobné věty jsem již několikrát zaslechl. Proto bych toto krátké povídání chtěl nasměrovat tak, aby sloužilo zároveň jako návod těm, kteří se doposud nechali obtěžovat nezvanými návštěvami a nedovedli je včas zpacifikovat.

Host do domu, hůl do ruky!


Jako dítě jsem většinu času trávil s prarodiči. Vzpomínám na reakci mé babičky, když jsem přiběhl a zatahal ji za zástěru s tím, že někdo zvoní u dveří. Její odpověď byla v tom smyslu, že nikdo není hlášený a nikoho jsme nezvali. Možná se Vám to zdá hrubé, ale hrubé to není. Společenská etiketa totiž nepřipouští nezvané návštěvy. Každá návštěva by měla být předem avizována. Za nezdvořilé se nepovažuje nepřijmout návštěvu, kterou jste si nepozvali nebo která Vám nedala vědět, že přijde. Není nutné se domnívat, že jste se zachovali nesprávně, pokud takové hosty neakceptujete.

Můj dům – můj hrad


Nezvaní hosté většinou sází na Vaši dobrotu a na to, že je od dveří neodkážete do patřičných míst. S těmito lidmi ale nemusíte vždy nutně vést přímou konfrontaci. Můžete s nimi zatočit pasivním způsobem. Chovejte se s přihlédnutím na okolnosti a to v jakém prostředí bydlíte. Jistě, je lehčí odmítnout návštěvu v rodinném domě či vile, která je obehnána plotem, než v bytě 1+kk.

Modelové situace pasivního odmítnutí v závislosti na ubytovacích podmínkách

Pasivním postojem myslím příkladně vyhlédnout z okna a z přijatelné vzdálenosti za záclonami zhodnotit, zda je zvonící návštěva hodna mé pozornosti. Tento model je možné bohužel použít jenom v případě, že vlastníte dům.

Nechte vetřelce takzvaně vysmažit. Nechte je, ať si zvoní, ono je to po chvíli přejde a od vchodu se odeberou otravovat někoho jiného. Pozorujte je a usoudíte-li, že jde o někoho, s kým by bylo zajímavé prohodit pár slov, můžete vyjít ven ze dveří (v žádném případě nepouštějte návštěvu dovnitř). Pak je dobré mít po ruce vhodnou výmluvu. Promiň, byl jsem vzadu v domě a tam je špatně slyšet zvonek. Byl jsem v koupelně, na toaletě, měl jsem nahlas puštěnou hudbu, televizi. Co potřebuješ?

Pokud bydlíte v bytě, také to není neřešitelné. Postupujte jako v případě rodinného domu s tou obměnou, že budete muset vyvinout větší úsilí na zkontrolování, kdo tam je, popřípadě (překonal-li host hlavní vchod) potichu otevřít dveře bytu a nahlédnout nenápadně na schodiště. V nouzi nejvyšší se dá použít kukátko, ale pozor: některé typy Vaši přítomnost neutají.

Tyto příklady jsou samozřejmě uváděny jako nejvšeobecnější, existují taky kombinace kamer u vchodu apod.

Využití moderní techniky

Nejhorší skupinou, která si myslí, že ji ničím neodbudete, jsou lidé, kteří zvonění či ťukání na dveře okoření prozváněním mobilním telefonem. Každopádně se nenechejte zviklat a na zvonění telefonu nereagujte.

Komu není rady

Někteří jedinci podlehnou pokušení otevřít dveře hned, jakmile zaslechnou zvonek či zaťukání. Možná je k tomu žene zvědavost, ale tu je potřeba umět potlačit a vyčkat, pak je možno postupovat dle výše uvedených modelových situací. Když otevřete ihned, udělali jste největší možnou chybu. Pokud někdo jde neohlášeně, většinou něco chce. Často to bývají pitomosti, které se obejdou bez Vaší asistence a ve finále to může rozhodit celý den.

I v tomto případě z toho jde vybruslit, ale už je to méně příjemné a musíte se uchýlit ke lžím. Každopádně můžete říct, že se zrovna chystáte jít pryč, ale to už nese jistá rizika a myslím, že to může vypadat nevěrohodně. Asi nejvhodnější je vymluvit se s troškou hereckého umění na zdravotní stav.

Nejcennější je čas

Doufám, že jste z tohoto článku načerpali patřičnou inspiraci a nenecháte se dál okrádat se o svůj drahocenný čas nezvanými návštěvami!

Kam dál?
Zateplení domu a plastová okna: Co před Vámi jinde tají

Lidovecký starosta Králík a návštěvy.
Stránky komiksu Vesnička

Štítky: , ,

Krakov, město polských králů: Navštívit nebo ne?

Polsko nepatří mezi země, kam by proudily každoročně statisíce českých turistů. Levně nakoupit a rychle pryč, tak zná Polsko většina obyvatel ČR. Když jsme oznamovali náš úmysl jet na krátkou dovolenou do Krakova, známí si klepali na čelo.

Nebudeme Vás nudit dlouhým výčtem památek, muzeí, galerií ani desítkami fotek (tady najdete tři). To vše můžete najít jinde na Netu. Dočtete se, jak se nám v Krakově líbilo, na co si dát pozor, kam jít, kam nejít, jak jsme byli spokojeni s úrovní služeb a cenami.

Cesta do Krakova

Cesta vlakem z Brna do Krakova trvá přes 7 hodin, vzdálenost 352 kilometrů, průměrná rychlost tedy vychází na svěžích 50 km/h. Na tomto supervýkonu se podílí ČD i jejich polský protějšek. Cena za zpáteční lístek se pohybuje kolem 1000,- Kč.

V e-shopu drah nejde jízdenka z Brna do Polska (ale ani např. do Maďarska) koupit, tato možnost je pouze z Prahy. Nevím, jestli vedení ČD usiluje o získání Nobelovy ceny za stupiditu či zda se jedná o vědomou snahu firmě škodit. Nicméně vím, že by se měla tato banda pitomců omluvit národu, sbalit nahrabané miliony a konečně vypadnout sabotovat něco jiného.

Krakov: Památky a jiná lákadla


Výhodou Krakova je koncentrace téměř všeho, co je dobré vidět, do malého historického centra. Není třeba cestovat, nožičky si určitě neuchodíte. Krakov je dle mého skromného názoru středoevropským městem s největším počtem kostelů na nejmenší možné ploše: napočítali jsme jich v centru 16, různé slohy, různá období.

Jako top lákadlo je prezentováno sídlo králů na kopečku Wawel. Popravdě řečeno, byli jsme trošku zklamáni. Asi nejzajímavější nám přišla katedrála s ostatky polských králů, umělců a zvonicí, kde si můžete doslova sáhnout na zvony. Ovšem co se týká ostatních prostor, zvažte, jestli to stojí za to. Chápu, že pro polský národ je to místo významné. Ale našince zarazí už vysoká cena vstupenek: chtějí-li si 2 dospělé osoby prohlédnout celý komplex, zaplatí přibližně 1 000,- Kč (!). Na průvodce jsme nikde nenarazili, respektive jednu paní povídající skupince turistů anglicky jsme viděli, ale velice rychle nás odlifrovala s tím, že jde o soukromou prohlídku. Navíc mi (jako laikovi) připadalo, že historické předměty jsou naházeny do místností naprosto nelogicky (postel v místnosti, jež nebyla na 99% ložnicí, kamna z jiného objektu atp.). Nic moc pro lidi zhýčkané skvělými českými památkami, lidovými cenami a kvalifikovaným výkladem průvodců. Co se týká Dračí jeskyně, doporučuji jen s dětmi. Určitě nechoďte na expozici orientálního umění, je to za ty prachy bída.

Kromě náboženských památek křesťanských je v Krakově i velké množství zajímavých míst židovských. Pozor: na rozdíl od kostelů se všude platí, cvakali jsme v synagoze a na židovský hřbitov jsme z tohoto důvodu (stejně jako v Praze) nešli. Židé jsou rození obchodníci, ale vybírat vstupné na hřbitov, to je na mě trošku silné kafe.

Z umění nás nejvíce zaujalo muzeum Czartoryských. Mimo jiné Rembrandt nebo třeba da Vinciho Dáma s hranostajem. K vidění daleko hodnotnější díla než na Wawelu za zlomek ceny.

Velký pozor si dávejte na otevírací doby. Například Archeologické muzeum má otevřeno mimo prázdniny do 14:00, na Wawel jsme se museli vracet druhý den, zavírali v 17:00 a v 15:45 už nás do reprezentačních prostor nepustili. Tady mají Poláci co dohánět.

Ubytování a posezení v Krakově


Co se týká ubytování, ceny i kvality služeb, je to přibližně stejné jako u nás. Bydleli jsme v hotelu Eva kousek od konečné šaliny, všude čisto, na snídani švédský stůl, příjemný personál. První večer jsme byli rozčarováni z hotelové restaurace, příčinou bylo hnusné a předražené víno (60,- Kč/2 deci, kvalita srovnatelná s krabicákem) + malá porce přílohy. Jak jsme zjistili později, zřejmě se jedná o nešvar rozšířený po celém Krakově.

Vládne tam tvrdý alkohol. Víno nevalí vůbec, že byste v každé hospodě narazili na kvalitní točené pivko za 30,- Kč, v to také nedoufejte. Zato je zde spousta specializovaných obchodů s alkoholem, které mají otevřeno v noci. A podle toho vypadala i naše návštěva jediného podniku, který měl jakous takous polskou atmosféru: knajpy s názvem Propaganda. Ve všední den před 10 večerní bylo osazenstvo ožralé, jak zákon káže. Došlo i ke drobné rvačce, jeden host skopnul druhého z barové židličky, pak se pošťuchovali. Pivo je pro domorodce zřejmě jen doplňkem k vodce. V tomto směru jsou nám asi bližší Němci se svým sklonem v pohodě posedět a dundat škopky.

Ostatní podniky byly o poznání klidnější, ale buď šlo o univerzální model restaurace pro turisty, které vidíme všude (velké plus: i v historickém centru se dá koupit plnohodnotný oběd do 150,- Kč) nebo o putyky se zahraničními vzory (např. velice příjemný Havana bar).

Z piv je zde nejoblíbenější pravděpodobně Żywiec. Není to zas tak hrozné, ale večer se na tom opravdu strávit nedá. Zajímavým objevem bylo pivo s příchutí tequily Desperados. Poláci to vyrábějí podle Francouzů a můžu jen doporučit, ne moc hořké, ne moc sladké, pro chlapy i pro holky, ač voltáž 6%, není husté, ale osvěží (i pobaví).

Resumé

Celkově byl pro nás Krakov příjemným překvapením. Zejména bych ho doporučil lidem, kteří se zajímají o církevní památky. Občas jsme měli pocit, že se vracíme o pár let zpátky, kdy byla u nás tendence turisty co možná nejvíc bezpracně ojebat (viz předražený Wawel a víno nebo přístup k otevíracím hodinám).

Resumé je takové: líbilo se nám tam. Ale podruhé už tam asi nepojedeme. To do Berlína, kde jsme byli minulý rok, nás to zase táhne.

Berlín 1: Muzejní ostrov, galerie, přírodovědecké muzeum
Berlín 2: Bar Zosch, Berlínská zeď, Reichstag, Siegesäule

Štítky: ,

Jak lidi legálně oškubat o prachy a jak zbohatnout

Obvykle se v podobných textech nic konkrétního nedozvíte, jen obecné kecy a kontakt pro bližší informace. To není případ tohoto článku. Poradíme Vám, jak zbohatnout nejen legálně, ale i relativně bezpracně, rychle, bez velkých investic a rizik. Řiďte se našimi radami a úspěch je zaručen.

1) Využívejte stáří a bezmoc

Přestárlí lidé jsou také zákazníci. Způsobilost k právním úkonům (většinou) mají, tak proč jim nenabídnout nějaké skvělé produkty za super cenu?

Kvalita zde není důležitá. Soustřeďte se na zboží s nízkými pořizovacími náklady, čím větší šunt, tím vyšší může být Vaše marže. Mohou to být například CD či DVD s pokleslou produkcí (coververze), nádobí, elektronika, matrace nebo cokoli, o čem se dá říci, že to prospívá zdraví.

Naplno využijte agresivních prodejních technik, choďte k lidem do domů, vozte je na zájezdy. Dostaňte je do tísně, vzbuďte dojem, že udělají obrovskou chybu, nekoupí-li Vaše zboží právě teď. Buďte tvrdí, zlomit 85 letou stařenku k nákupu je jistě snazší než ukecat vysokoškoláka v plné síle, proto se nevzdávejte se a učte se ze svých chyb. Úspěch přijde.

2) Využívejte neštěstí lidí

Nešťastní lidé, kterým se zhroutil život nebo trpí vážnou nemocí, jsou ideální cílovou skupinou. Jsou ochotni udělat cokoli a uvěřit jakýmkoli blábolům, dodáte-li jim naději. Naděje je zde klíčovým pojmem.

Nabídněte alternativu. Velmi často je příčinou zoufalství těchto lidí to, že klasické postupy (medicína) selhávají, případně nejsou natolik účinné, aby zbavily utrpení. Proto je zde náchylnost k netradičním řešením či tajemnu.

Pár konkrétních tipů:
- prodávejte zaručeně účinné bylinky či jiná "léčiva",
- vykládejte karty (věštěte z kávové sedliny, z ruky atp.), jak můžete vidět v TV pořadu "Volejte věštce" či slyšet v podobných rozhlasových šou, zvládne to každý,
- zařiďte si léčitelskou praxi, vymyslete si vlastní mystiku (smíchejte, co kde najdete) a dejte zákazníkům to, co v nemocnicích nemají: lidský přístup,
- nabízejte jakékoli předměty, které by mohly působit dojmem, že pomohou, přehánějte a lžete (jde o prachy).

Neúspěchy svalujte na všechny ostatní, úspěchy si přivlastňujte. Pokud vytrváte, po určitém čase vznikne skupinka lidí, kterým jste "pomohli". Využijte je k reklamě a jste za vodou dlouhodobě.

3) Využívejte naivitu mládí

Absolventi SŠ případně VOŠ, kteří chtějí rychle zbohatnout, Vám mohou pomoci k pěkným penězům. Jsou nezkušení, chtěli by všechno hned, mají tah na branku. Každý z nich má spoustu kamarádů, známých, příbuzných.

Vyberte si seriózně vypadající produkt od známé firmy, který lidé znají z TV reklam a je v něj obecná důvěra. Například stavební spoření, penzijní připojištění nebo povinné ručení. Dohoukejte mlaďochy, přesvědčte je, že během krátké doby mohou vydělávat měsíčně statisíce. Samozřejmou nutností je Váš patřičně reprezentativní vzhled a prostory. Nezištně je zaškolte, školení zdarma, předražené ubytování a stravu ve spřáteleném hotelu si pochopitelně musí holoubci zaplatit. A pak je vyšlete do terénu. Výše zmiňovaní lidé z okolí daného naivky často chtějí mladému pomoct, proto je zde při uzavírání smluv velká úspěšnost. Jakmile je tento zásobník známých vyčerpán, úspěšnost klesá a Vaše ovečka odchází. Vám zůstávají tučné provize.

Podobný postup lze úspěšně použít také třeba při obchodování s nemovitostmi. Opět zde bude stádo "zobáků" s vidinou velkých peněz lovit ve svých vodách. Využijte jejich kontakty, pak je odkopněte. Navíc: třeba narazíte na podobné dravce, jako jste Vy a budete moci rozjet kšefty ve velkém.

Závěrem

Spousta lidí se takto živí, mají rodiny, domy, auta, jsou společensky uznávaní. Přidejte se k nim. Budete úspěšní a bohatí. Navíc se po smrti (jako bonus) usmažíte v pekle.

Přečtěte si také článek o manažerské etice v ČR.
Podnikatel Chudík na prodejním zájezdu pro důchodce.
Stránky komiksu Vesnička

Štítky: ,

Zrcadlo - přehled textů