Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím vyjadřujete souhlas. Další informace
Zrcadlo - Pro lidi, kteří myslí vlastní hlavou.

Zrcadlo: 03/2009 - Stránka z Archívu

Adsense: Zájmová reklama a ochrana osobních údajů

Google rozjíždí reklamu cílenou na zájmy uživatelů. Možná i Vás potěšil e-mail se sdělením: "Přečtěte si informace v našem Centru nápovědy a zajistěte, abyste si do 8. dubna 2009 aktualizovali nebo upravili zásady ochrany osobních údajů na svých stránkách. Protože se stránky účastníků a zákony různých zemí liší, nemůžeme bohužel navrhnout přesné znění zásad ochrany osobních údajů." Zásady ochrany osobních údajů musíte aktualizovat i v případě, že nebudete chtít využívat zájmovou reklamu Adsense.

Na fóru pomoci k Adsense bohužel nic užitečného k tomuto tématu nenajdete. Tento článek se proto bude snažit rozklíčovat, co po nás Google vlastně požaduje a popsat současný stav poznání této problematiky. Jaké jsou tedy možnosti řešení?

1) Mrtvý brouk

Povinnost mít na svých stránkách zásady ochrany osobních údajů platí již od jara minulého roku. Takřka nikdo to na stránkách nemá, nikomu se nic nestalo. Proč se vzrušovat? Počkáme, co se stane, uvidíme. Přinejhorším dostaneme ban a změníme reklamní systém. Tento přístup razí mimo jiné uživatel Jasper a další z rozsáhlé diskuse o Adsense na serveru webtrh.cz.

2) Odkaz stačí

Další diskutující (např. Satepek a Tlumic) se přiklánějí k variantě umístit dolů do patičky každé stránky odkaz na zásady ochrany osobních údajů. Jako příklad uvádí stránky horicova.cz.

3) Stránky je nutno hyzdit celým textem

Tento názor se bohužel objevuje nejčastěji. I když je text v nápovědě Adsense buď pořízen automatickým překladačem nebo napsán někým, kdo měl za úkol to co nejvíce zmást, je nejpravděpodobnější, že umístění celého textu na každou stránku je tou věcí, která se po nás chce. K tomu se přiklání ve svém rozčíleném článku např. web 404m.com.

Závěrem

Můžu napsat za blog Zrcadlo, že budeme celou situaci dále sledovat a doufat, že jsme si své povinnosti splnili tímto textem :) Bude-li to nezbytné, klidně něco pidipísmem do patičky dáme. Nejdřív ale musí Google srozumitelně a jasně napsat, co to má být.

Jaké řešení preferujete Vy?
Zajímavé počtení o Adsense: Tim Berners-Lee varoval před špehováním
Komiks Vesnička - Emil, Rudolf a Hugo na tahu
Stránky komiksu Vesnička

Štítky: ,

Psychoterapie 1 - co nám může dát?

U mého minulého článku (Školní psycholog - k čemu je?) se v rámci diskuse objevila pochvala, která mě potěšila. Prý našim čtenářům rozšiřujeme obzory. V této tendenci bych chtěla pokračovat i dnes. Chtěla bych Vám krátce představit, co se skrývá pod stále populárnějším pojmem "psychoterapie", a poukázat na pár věcí, nad nimiž se v rámci tohoto tématu dá zamýšlet. Tento článek bude jen první částí ze dvou. Pokusím se zde nastínit, co dobrého může psychoterapie člověku přinést.

Pojem psychoterapie je sám o sobě dosti široký a např. náš uznávaný odborník Kratochvíl vymezuje psychoterapii dvěma různými způsoby – za prvé jako vědní disciplínu a za druhé jako činnost – léčebné působení. Toto druhé pojetí psychoterapie využiji ve svém článku. Psychoterapii zde tedy budu vnímat jako "léčbu duše".

Kdybychom se měli zamyslet nad tím, kolik různých metod psychoterapie nebo psychoterapeutických škol ve světě existuje, pohybovali bychom se v rámci stovek. Jeden náš vyučující onehdy dost trefně poznamenal, že kdyby tolik teorií vyvinula jiná věda, tak se jí ostatní vysmějí. ;) Nicméně každý z těchto psychoterapeutických přístupů se dokázal prosadit, což znamená, že taky asi dokázal někomu pomoct. Zde by bylo na místě citovat jiného našeho vyučujícího, který danou problematiku shrnul slovy, že "žádný přístup nepomůže každému, ale každý přístup pomůže alespoň někomu". Já zde nebudu psát o jednom konkrétním přístupu, škole nebo autorovi. Psychoterapii budu brát obecně, pojímat ji jako celek. Přestože se totiž jednotlivé metody liší ve svých akcentech, ve své podstatě jsou postavené na vzájemném vztahu mezi dvěma lidmi, z nichž jeden se snaží (na základě své kvalifikace) pomoci tomu druhému.

Pojďme se už ale vrhnout na to, co (alespoň z mého úhlu pohledu) může psychoterapie klientovi přinést.

Přínosy psychoterapie


Jejím nesporným přínosem je to, že nabízí lidem možnosti do budoucna, dává naději. Psychoterapie vznikla, protože po ní byla společenská poptávka. Odpovídá na volání „Komu si mohu postěžovat, že se můj život změnil v trychtýř, kterým se propadám dolů? Kdo pochopí mé soužení, mé bezesné noci, mé flirtování se sebevraždou? (…) Kdo mě utěší?“, jak ve své knize Když Nietzsche plakal píše Irvin Yalom. Reflektuje také to, o čem hovoří Yoram Yovell v Nepříteli v mém pokoji - a to, že: „Každý z nás stojí před úkolem najít smysl svého života – navzdory přítomnosti smrti, tělesným i duševním bolestem, promarněným příležitostem a neutišitelné touze po milovaném, navždy ztraceném člověku.“ Psychoterapie nám může pomoci najít rámec a poskytnout nám prostor, v kterém takové hledání můžeme bezpečně realizovat. Celkově se dá říci, že psychoterapie má nepřeberné množství úkolů. Pokusíme-li se je ilustrovat na Maslowově pyramidě potřeb, může člověku pomáhat dosahovat snad všech cílů kromě těch fyziologických (neb ty jsou – kromě daného jedince - přece jen úkolem spíše klasické medicíny a sociálních služeb). Psychoterapie, je-li dobře a odborně prováděná, nám může dát velice mnoho. Může zvýšit kvalitu života (zbavit nás neodůvodněných strachů, úzkosti, nutkavých myšlenek, depresivních stavů...) a třeba i život zachránit stejně jako nabídnout nám podněty k dalšímu osobnostnímu či sociálnímu rozvoji.

Nechci se zde ale tvářit tak, že psychoterapie je všemocná. Není. O tom, jaké má limity a o tom, jaká se v ní zároveň skrývají rizika či eticky sporná místa, si budete moci přečíst ve druhém díle tohoto článku.

Komiks Vesnička - Rudolf a jeho kariéra
Stránky komiksu Vesnička

Štítky:

Nové stránky komiksu Vesnička

Minulý týden jsem udělal jednoduché stránky pro náš komiks Vesnička (stripy se objevují vždy pod článkem). Prý je to zatím takový "kostelní humor". Nebojte se, budeme se snažit přitvrdit :o)

Zlý skřítek Emil
Emil souhlasí s reformou školství
Emil o dětech
Emil se nebojí být sám sebou
Emil není rasista
Emil cestuje
Emil samotář

Lidovecký starosta Králík
Bezpečně řídící starosta Králík
Starosta Králík proti reformě školství
Mediálně zdatný Králík
Starosta Králík vzpomíná na mládí
Králík je transparentní
Nepostradatelný starosta Králík

Podnikatel Chudík
Hudební fanda Chudík
Chudíkovi dává krize zabrat

Horákovi
Horákovi a pohádky
Z moudrosti středního věku
Idylka u Horákových

Playboy Rudolf
Rudolf a vzdělání
Navždy sa zachová v pamäti stužková
Rudolf a alkohol
Rudolf a jeho vzory

Sličná slečna Marika
Marika má problém
Marika chce do světa

Setkávání našich hrdinů
Rudolf, Marika a poezie na webu
Klasik, zobalka a margarín
Rudolf a Marika
Rudolf to s Marikou nevzdává
Zlý skřítek Emil a Marika

Dnes se přidává k našim postavičkám nováček Hugo.
Komiks Vesnička - Sparťan Hugo
Stránky komiksu Vesnička

Štítky:

Školní psycholog - k čemu je?

Nevím, jak je tomu v rámci široké veřejnosti dnes, ale pamatuji si, že před nějakou dobou se debatovalo o tom, že se na našich školách mají začít objevovat školní psychologové. V tomto článku bych se Vám chtěla pokusit přiblížit, jak to dnes s psychology na školách vypadá a také k čemu tam mohou být dobří.

Funkce školního psychologa na našich školách oficiálně existuje od roku 2004 (konkretizována byla vyhláškou MŠMT 72 z roku 2005). Zaměstnávat psychologa (a nebo také speciálního pedagoga) škola může v rámci tzv. rozšířené varianty školního poradenského pracoviště. Jako u řady jiných věcí bohužel ale často chybí peníze, takže velká většina škol se - alespoň zatím - spokojuje s variantou levnější; ta znamená přítomnost týmu, který tvoří výchovný poradce a školní metodik prevence (speciálně proškolení učitelé), kteří spolupracují s třídními učiteli.

Mohlo by se zdát, že školní psycholog je nějakým výstřelkem doby a plodem "americké" tendence, která velí, že skoro každý má mít svého psychologa. Není tomu ale tak. Školní psycholog může škole nabídnout mnoho pozitivních věcí a to i přesto, že v naší zemi máme kvalitní síť pedagogicko-psychologických poraden.

Jaké jsou tedy výhody "rozšířené varianty" školního poradenského pracoviště?

1. Ve škole existuje odborně vzdělaný profesionál, který koordinuje aktivity celého poradenského týmu. Jeho ostatním členům může poskytovat rady, případně vzdělávání týkající se celé řady témat. Učitelé se mají na koho obrátit, když potřebují něco konzultovat.

2. Škola se školním psychologem může zvládnout celou řadu situací bez toho, aby se obracela na (často přetížené) pedagogicko-psychologické poradny.

3. Školní psycholog není členem učitelského sboru, má určité „nezávislé postavení“, z čehož vyplývá celá řada výhod:
a) pro žáky – mohou se mu svěřit s věcmi, s kterými by za výchovným poradcem nepřišli např. proto, že je zároveň učí a známkuje;
b) pro pedagogický sbor včetně ředitele: může pomoci s komunikací, když se v ní objeví problémy.

4. Školní psycholog je profesionál, který se psychologické činnosti věnuje ve škole takříkajíc „na plný úvazek“ (i když ho reálně ve škole nemusí mít). Tím, že nemá učitelské povinnosti, má možnost dívat se na situace ve škole jinou, méně výkonově zaměřenou optikou a přinést určitý nový pohled, který v dalším kroku může vést k objevení zatím neviděného řešení problémové situace.

5. Školní psycholog může vnášet do školy podněty, které zlepší klima - "atmosféru" ve škole (např. zaměření na psychohygienu, lepší přizpůsobení organizace času/prostoru žákům/učitelům apod.).

O tom, co konkrétně může psycholog ve škole nabídnout jednotlivým klientským skupinám (žákům, rodičům, třídám, učitelskému sboru i učitelům jako jednotlivcům) by se dalo napsat ještě mnoho a myslím, že společně s objasněním toho, jaké jsou rozdíly mezi funkcí školního psychologa a tím, co mohou svým klientům poskytnout pedagogicko-psychologické poradny, by to vydalo na další článek, který se tu určitě časem objeví. :)

Podívejte se na pokračování Školní psycholog 2 – proč nám nestačí poradny.

Kam dál?
Psycholog a psychoterapie v Pardubicích

Komiks Vesnička - Marika potřebuje psychologa
Stránky komiksu Vesnička

Štítky: ,

Reforma školství 2: Klíčové kompetence a průřezová témata

Jak jsem slíbil v předcházejícím článku o kurikulární reformě školství, dnes se zaměříme na to nejdůležitější: co by si měl absolvent odnášet do života. Jsou to takzvané Klíčové kompetence a Průřezová témata.

U různých typů a stupňů škol se samozřejmě Klíčové kompetence a Průřezová témata liší. Budu se snažit udržet jistou úroveň obecnosti, aby byl článek stručný a srozumitelný. Odborný vyčerpávající výklad nečekejte (ten najdete třeba na portálu rvp.cz), text je určen široké veřejnosti. Vycházím z materiálů pro základní školy.

Klíčové kompetence


Klíčové kompetence potřebuje každý jedinec pro své osobní naplnění a rozvoj, pro zapojení se do společnosti a úspěšnou zaměstnatelnost.

Klíčové kompetence představují soubor znalostí, dovedností a postojů, které přesahují konkrétní oborové poznatky a umožňují jejich efektivní využití. Tyto kompetence jsou požadovány pro téměř všechna pracovní zařazení a umožňují člověku, aby správně využíval a dále rozšiřoval své konkrétní dovednosti a znalosti, zaměřené na určitý obor.

Mezi klíčové kompetence (v pojetí Belze a Siegrista) patří:

1) Komunikace a kooperace: schopnost vědomě komunikovat a aktivně, tvůrčím způsobem přispívat ve skupinových procesech.

2) Řešení problémů a tvořivost: schopnost poznávat problémy a odpovídajícím způsobem je řešit.

3) Samostatnost a výkonnost: schopnost samostatně plánovat, provádět a kontrolovat průběh prací a jejich výsledky.

4) Zodpovědnost: schopnost přijmout v přiměřeném rámci spoluzodpovědnost.

5) Přemýšlení a učení: schopnost dále rozvíjet proces vlastního učení a myslet v souvislostech a systémově.

6) Argumentace a hodnocení: schopnost věcně posuzovat a kriticky hodnotit vlastní, společné i cizí způsoby práce a výsledky.

Průřezová témata pro základní vzdělávání


Základní škola musí začlenit do vzdělávání všechna průřezová témata v průběhu 1. i 2. stupně, současně musí žákům nabídnout během základního vzdělávání (1. až 9. ročníku) všechny tematické okruhy. Škola musí uvést ve svém školním vzdělávacím programu přehled všech průřezových témat a jejich tematických okruhů, včetně jejich zařazení do příslušných ročníků i způsobů jejich realizace (samostatný předmět, projekt, integrace do předmětu aj.).

Jednotlivá průřezová témata s přiřazenými tematickými okruhy:

1) Osobnostní a sociální výchova: osobnostní rozvoj, sociální rozvoj, morální rozvoj.

2) Výchova demokratického občana: : občanská společnost a škola, Občan, občanská společnost a stát, Formy participace občanů v politickém životě, principy demokracie jako formy vlády a způsobu rozhodování.

3) Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech: Evropa a svět nás zajímá, objevujeme Evropu a svět, jsme Evropané.

4) Multikulturní výchova: kulturní diference, lidské vztahy, etnický původ, multikulturalita, princip sociálního smíru a solidarity.

5) Environmentální výchova: ekosystémy, základní podmínky života, lidské aktivity a životní prostředí, vztah člověka k prostředí.

6) Mediální výchova: kritické čtení a vnímání mediálních sdělení, interpretace vztahu mediálních sdělení a reality, stavba mediálních sdělení, vnímání autora mediálních sdělením, fungování a vliv médií ve společnosti, tvorba mediálních sdělení, práce v realizačním týmu.

Závěrem

Pokud odhlédneme od podivného jazyky, kterým je to, co si má absolvent ze školy odnést, napsáno a zamyslíme se nad vlastním obsahem, je evidentní, že to má hlavu a patu. Zvláště pokud zavzpomínáme, co ve škole cpali do nás.

Podívejte se také na článek Reforma školství 3: Co na to učitelé?

Použité zdroje: Materiály pro Koordinátory tvorby ŠVP ZV, autoři Zdeněk Dlabola a Jan Tupý.
Komiks Vesnička - Zlý skřítek Emil souhlasí s reformou školství
Stránky komiksu Vesnička

Štítky: , ,

Návštěvnost blogů: Chytráci vítězí

Kvalitní a originální články, které čtenáře zajímají + aktuální obsah. To by měly prý být ty pravé recepty na navštěvovaný blog. Jak je tomu ve skutečnosti? Podívejme se pro ilustraci třeba na 7 nejnavštěvovanějších osobních blogů dle auditu toplist.cz ke dni 12. března 2009 a zkusme zanalyzovat příčiny jejich úspěchu.

1) Lazyboy-ův weblog: takový malý podvůdek

Lazyboy-ův weblog je mezi osobními blogy na auditu Toplist jasnou jedničkou. Má 7krát více návštěvníků než druhý v pořadí. Příčina tohoto úspěchu je zřejmá na první pohled: počítadlo je umístěno také na fóru, které se zabývá stahováním, obrovská většina návštěvníků na blog vůbec nezavítá.

2) Pooh.cz: x blogů

Pooh.cz, který se nachází na druhém místě v pořadí, je jistě zajímavý web. Jen do kategorie osobních blogů tak moc nepatří, je to totiž místo, kde sídlí více blogů v českém i anglickém jazyce. Návštěvnost se posčítá z různých zdrojů, proto je vysoká. Bylo by určitě férovější, kdyby měl každý blog své počítadlo.

3) Blog Saly: velký podvod

Blog Saly je typickým příkladem webu, který získává velkou část návštěvnosti podvodnou technikou zvanou autosurf. O co zjednodušeně jde? Jsou služby, které umí automaticky ve Vašem prohlížeči každých pár vteřin otevřít jiný web. A za každé toto zobrazení se za odměnu zobrazuje Vaše stránka někomu jinému, kdo je zapojený do systému. Takže stačí silný žaludek + jedno okno browseru hozené dole na liště a úspěch je zaručen. Otázkou je, co z toho. Návštěvnost sice máte, ale 99% lidí z autosurfu Vás nezahlédne ani koutkem oka, na reklamám samozřejmě taky nevyděláte. Zachytil jsem v jedné diskusi, že prý se před vlastním takto ošéfovaným počítadlem dobře onanuje, třeba v tom je ta výhra :o)

4) Blog Karel Kříž: návštěvnost díky silnému partnerovi

Blog Karel Kříž sídlí (stejně jako spousta jiných) na blog.idnes.cz. Vždy když autor takového blogu uveřejní článek, získá návštěvnost díky propagaci, jíž iDnes svým blogům dělá. Řeklo by se ideál. Ale každá sranda něco stojí. V tomto případě vidím mínus v omezené svobodě při tvorbě blogu, na obsah totiž dohlížejí neustále bdělí správcové, které blogeři svým psaním živí.

5) E-deník: test logického myšlení

E-deník získává obrovskou většinu své návštěvnosti (téměř 90%) díky stránce, kde se testuje logické myšlení. Musím ocenit, že jako jediný osobní blog z top 7 umožňuje nahlédnout do kompletních statistik. Každý se tedy může podívat, že zhruba 1/5 návštěvníků získává z vyhledávačů. Docela by mě zajímalo, odkud přichází ti zbývající.

6) QARK.net: že by dobře zvolené téma?

QARK.net má statistiku pod heslem. Mohu tedy jen spekulovat, že příčinou úspěchu je vhodně zvolené téma "jak na ženský", které se líbí vyhledávačům a svádí k diskusím. Nicméně tento blog ruší pověru o tom, že aby byla návštěvnost, musí být časté aktualizace. Poslední článek byl totiž zveřejněn v srpnu 2008.

7) Twincest: erotika táhne
Ačkoli Twincest má také podrobné statistiky zaheslované, troufnul bych si říct, že tady je jasno. Erotika byla, je a bude na Netu v kurzu.

Poznámka: Pokud se chcete podívat, jak vypadaly statistiky výše zmiňovaných blogů v den napsání článku (samozřejmě z těch čísel vycházím), najdete je zabalené tady.

Na závěr

Názor na to, jestli kráčet ve šlépějích výše uvedených webů a tak se dostat na nejvyšší příčky v návštěvnosti, si určitě uděláte sami. Podle mě je třeba pomalinku získávat kvalitním obsahem stálé čtenáře a doufat, že se Vaše stránky zalíbí vyhledávačům (dá se napomoci vhodnými metatagy, strukturou nadpisů, zpětnými odkazy atd., ale to už je jiná kapitola).
Komiks Vesnička - Rudolf a Marika
Stránky komiksu Vesnička

Štítky: ,

Písničky z pohádek na YouTube - 1.díl

Jak už jsem onehdy psala na mikroblog, vědění je pesimistické a optimismus je aktem vůle. Někdy však není zrovna jednoduché se v tom našem nedokonalém světě optimisticky naladit. Ty správné iluze, které k tomu potřebujeme, v nás mohou obnovovat a posilovat právě pohádky, v jejichž kouzelném světě spravedlnost, dobro a láska vítězí a každý dostane, co si zaslouží.

Někdy je taky hezké prostě se jen vrátit do dětství a podívat se na ty naše staré hrdiny, jak se v těch svých pohádkách mají... Tak jestli na to máte právě chuť, pojďte se s námi podívat na pár písniček z našich oblíbených pohádek. Tenhle díl je první a je to všehochuť těch, které mám ráda já (a že bylo fakt těžké vybrat jenom 8!). Tak úsměv na rty a únik z reality teď! :)

Holden Caulfield:
"Brzy Vás čeká pokračování, do kterého vyberu svoje favority já. Určitě se můžete těšit na Královské reggae a na mou obzvlášť oblíbenou Dělání."

PS: Pozor, slabší povahy, zvláště je-li správná kombinace hvězd, mohou i slzu uronit. :o) Na druhou stranu však pevně věřím, že vybrané ukázky u vás vyloudí úsměv na rtech :)

Co takhle svatba, princi? - Urozenost lidského srdce


Princezna ze mlejna - Jdu cestou necestou


Zlatovláska - Já ti prstýnek dám


Princové jsou na draka - Jestli to nebude láska


Ať přiletí čáp, královno! - Cesta ke štěstí


Písničky z pohádek na Youtube - 2. díl
Písničky z pohádek na Youtube - 3. díl


Komiks Vesnička - Horákovi
Stránky komiksu Vesnička

Štítky:

Drogy a náhražky

V dnešním článku se nepodíváme do šokujícího prostředí narkomanů závislých na tvrdých drogách ani do duší bezdomovců alkoholiků. Žádné extrémy nečekejte. Zaměříme se na běžnou českou populaci, kde má téměř každý nějaký legální a společností tolerovaný "kouzelný plášť", který ho přenese pryč z moře všedních starostí do přístavu, kde je lépe.

Občany si rozdělíme na tři kategorie: klasiky, zobálky a margaríny, nikdo samozřejmě nepatří pouze do jedné, dochází ke kombinacím. U každé z těchto skupin hrají velmi důležitou roli pohodáři a trosky. A na závěr se zkusíme zamyslet nad tím, jestli vůbec existují lidé, kteří zvládají žít bez úniků z reality.

Pivíčko a kafíčko

Nejdříve zabrousíme do království klasiků. Klasikové mají rádi klasické drogy: alkohol, cigarety, kávu, čaj, čokoládu, marihuanu. Tyto látky se staly široce dostupným relaxantem, těžko říci, zda je důležitější samotné požívání nebo obecný konsensus v tom, že při konzumaci je "klídek". I v tom největším shonu je kafíčko či cigárko důvodem pro krátkou pauzu, pro výlet někam jinam.

Pohodáři se na klasiky řítí ze všech stran. Ve filmu, televizi, rádiu je spousta "dobře míněných rad" a spousta šťastných lidí, kteří propagují tyto látky. Ale nejvíc samozřejmě táhnou osobní příklady, např. J. X. Doležal z Reflexu, který prý již 20 let kouří takřka každý den trávu. Pohodář se stává troskou nikoli proto, že užívání přehání, ale proto, že si svůj problém uvědomí a jde se léčit (to je jasným signálem pro okolí, že není v pohodě). Pobyt v "odmašťovně" člověka spolehlivě posune na nejnižší stupínky společenského žebříčku.

Já nemůžu, beru léky

Tak tímhle výrokem se často brání zobálkové. Nezaměňovat, prosím, s lidmi nemocnými, kteří berou léky oprávněně. Zobálkové objevili, že pokud jim není dobře, pomůže prášek. O rizicích nadměrného a zbytečného užívání léků se takřka nemluví, závislí na tabletkách se nám nepovalují na nádraží. Samotné uživatele ani ve snu nenapadne, že jsou "feťáci". O lékařích, kteří předepisují mnoho let přípravky, jež se mají užívat týdny, škoda psát.

Pohodáři jsou často považováni za odborníky z lidu. Rozdávají nejen rady, co si na co vzít, ale často i přímo tabletky. Trosky, jak už jsem psal výše, moc nevidno. Proč? Nevybuřují, umírají věkem (hodně zobou starší lidé, u kterých často "pomáhá" fet urychlovat přirozený úbytek tělesných i duševních sil), případně si zlikvidují vnitřní orgány a pak už berou léky oprávněně.

Náhražky


Margaríni velmi často plivou na klasiky. Mají něco jiného než chemické látky k únikům z reality. Obecně by se to dalo nazvat "vyšší pravdou" nebo "alternativní vlnou". Pokud nezachází jejich relaxační aktivity do extrémů, jsou na tom (už jen kvůli zdraví) lépe než předchozí 2 kategorie.

Utíkají od každodenních starostí k víře v nadpřirozeno (náboženství, převtělování, psychotronika, astrologie), alternativnímu životnímu stylu (ekologičtí fanatici, vegani atp.) nebo zabíjejí své úzkosti v následování módních vln (nejen hadříky, ale všechno, co letí a za rok letět nebude, aby pak bylo in něco jiného, do čehož se opět zblázní ti, jež nazývám margaríny).

Pohodářem je spokojený konzument-lídr. Lidé kolem něj ho mají rádi a respektují jej, pomáhá jim při rozhodování, kam se dál ubírat, odpovídá na otázky. Troskou je obvykle ten, kdo by se rád stal pohodářem, ale nemá na to intelekt ani charisma, většinou nevypadá upřímně, ač to upřímně myslí. Společnost takové lidi bere za neškodné pomatence.

Jde žít bez úniků?

Pokud vezmeme běžnou českou dospělou populaci a odečteme klasiky, zobálky i margaríny, kolik nám zůstane lidí, kteří zvládají žít v realitě bez úniků? Mám obavu, že se toto číslo bude limitně blížit nule.

Proč? Ačkoli se každý svobodně může rozhodnout, co dělat, kam patřit, s kým se stýkat a všichni oslavují toleranci, slušné chování + upřímnost, lidé žijí za maskami. Legální drogy a jejich náhražky jim poskytují společensky tolerovanou možnost tuto masku aspoň na chvíli shodit, uniknout někam, kde je lépe, být na stejné vlně s ostatními, někam se zařadit. Odborník by možná doplnil něco o kolektivní neuróze.

Proč takřka každý na něčem ujíždí? Máte ve svém okolí někoho, kdo nemá potřebu utíkat? Nebo jste Vy sám (sama) natolik silnou osobností?

Štítky: ,

Politické strany pro rodinu - co nabízejí?

V mém minulém článku (Dětský koutek na FSS a další trendy VŠ studia) jsem avizovala, že v budoucnu plánuju pořádně omrknout, co naše parlamentní politické strany nabízí rodinám s dětmi. Východiskem mých úvah budou politické programy stran pro období 2006-2010 (neb jsou dostupné u všech stran). Nebudu se příliš zabývat tím, co plní nebo neplní současná vláda, zkusím se spíš zamyslet nad vizemi - nad tím, kam pomoc rodinám daná strana cílí a k čemu jí navrhovaná opatření směřují. V závěru článku okomentuji opatření, která mě zaujala a samozřejmě nastíním také svoje stanovisko k danému problému.

Všichni se zřejmě shodneme
...že rodina je důležitým a základním způsobem, jak žít a přežít. Má samozřejmě velikou spoustu funkcí (výchovnou, ekonomickou, citovou...), a tak je třeba ji podporovat. Ve formách této podpory se samozřejmě politické strany liší. Pojďme se podívat jak.

ODS ve znamení osobní zodpovědnosti aneb starejte se sami
Podporu rodin vidí hlavně v daňovém odlehčení (společné zdanění manželů). Dalším opatřením je umožnění rodičům na rodičovské dovolené si přivydělat až do výše 100 hodin měsíčně. Dobrovolné zkrácení mateřské (už ostatně zavedli, že si maminky vybírají, zda chtějí 2, 3 nebo 4 roky). Zvýšení rodičovského příspěvku na polovinu průměrné mzdy. Dětské koutky na pracovištích (pro zaměstnavatele možnost dát si jeho zřízení do nákladů) a podpora práce na částečný úvazek + flexibilní pracovní doby.

Trend: hlavně ať nic nemusí dělat stát (my)
Jednoznačně plus: možnost pro otce dítěte s partnerkou a miminkem po porodu strávit dva týdny (to pokládám fakt za neocenitelné a skvělé pro matku, dítě i otce).

ČSSD obecně i neobecně
Různé přídavky - porodné 60 (1. dítě), 90 (2. dítě) a 120 tisíc (třetí dítě), zvýšení rodičovského příspěvku (10 tisíc v roce 2010), větší snaha zapojit otce (zvlášť je přilákat k otcovské dovolené apod.), zlepšit síť jeslí a MŠ, podpořit rekvalifikace rodičů vracejících se do pracovního procesu, finančně motivovat zaměstnavatele k zavádění různých forem hlídání dětí, podpora pružné pracovní doby a práce z domova, debata se sociálními partnery o kolektivních smlouvách, rozvíjet spolupráci státu a neziskovek, dotace pro poskytovatele služeb pro rodiny, slevy pro rodiny, podpora bydlení mladých.

Trend: Pomůžeme. Zdroje jsou.
Zajímavé: možnost rozložit čerpání rodičovského příspěvku až do 8 let věku dítěte.

KDU - ČSL hlavně tradičně
Staví na daňových opatřeních (chce zvýhodnit rodiče, kteří se děti snaží zajistit vlastní prací), chce zvednout rodičovský příspěvek, rozšířit dostupnost péče o děti (mateřská centra, au-pair, babysitting), podpořit rodinné poradenství, slevy pro rodiny, ochranu nenarozeného života, zapojit obce (využít program Obec pozorná k rodině, se kterým souhlasí politici napříč spektrem), vytvořit ministerstvo pro rodinu.

Trend: Pomoct těm, kteří se snaží.

Překvapení: nebrojí proti jiným formám soužití než manželskému.

KSČM: půjčit mladým rodinám
Rodičovská 4 roky, zvyšování a valorizace porodného, vyšší sociální dávky (zmenšení nároků, jak se k nim dostat), bezúročné půjčky pro mladé rodiny, větší dostupnost jeslí, MŠ, hlídání dětí, pro zaměstnance pečující o dítě zajistit pružnou pracovní dobu, zkrácené úvazky, zrušit rozdíly mezi manželstvím a vztahem druh-družka, vyplácet nedobytné výživné samoživitelkám (s tím, že stát ho pak vymůže).

Trend: Stát je tu pro lidi a lidi je třeba podporovat.
Dobrý nápad: v rámci podpory plánovaného rodičovství hradit antikoncepci ze zdravotního pojištění.

U zelených (super)moderně
Flexibilní distribuce rodičovské dovolené mezi oba rodiče, podpora pružné pracovní doby a částečných úvazků, společné zdanění pro domácnost (nejen sezdané páry), výhodné státní půjčky pro rodiny s dětmi, hlídání dětí jako volná živnost nevázaná na pedagogické vzdělání, náklady na placené hlídání zahrnout mezi položky odečitatelné od základu daně, společná rodičovská dovolená v šestinedělí (otázkou by bylo, jak by se k tomu stavěli zaměstnavatelé, jestli by neměli tendenci takové otce diskriminovat, vyhrožovat jim ztrátou práce apod.).

Trend: překonat dělení lidí na muže a ženy, na homosexuály a heterosexuály apod.
Kontroverzní: zrušit dětské domovy.

Závěrem

Toť stručný výčet opatření, které navrhují jednotlivé politické strany. V některých z nich je shoda jasná - např. podporu pružné pracovní doby nebo zkrácených úvazků uvádějí všichni. Shoda je bohužel ale i v tom, že nikdo nepíše, JAK toho docílit. Úroveň obecnosti je u některých formulací fakt značná. Nicméně na základě toho, co jsem si přečetla, mohu konstatovat, že sice to s námi asi všichni myslí dobře (sama nevím, jestli jsem to psala ironicky) ale já opět nevím, co bych si z toho vybrala. Plošné přídavky (snad krom porodného) jsou k ničemu, dostanou je většinou "ti nejpotřebnější", kteří se však nijak o sebe starat nesnaží, daňové slevy člověk většinou nakonec v peněžence nepozná, program Obec pozorná k rodině je fajn, ale ten podporují všichni (najdete zde: http://www.kdu.cz/subweb/default.asp?page=510&idr=10771&IDCl=24271). Půjčit by mi (ještě před založením rodiny) byli ochotní jen komunisti a ti se u mě diskvalifikují zase jinými věcmi. Jiné lákavé opatření jsem nezaznamenala, snad kromě té možnosti pro otce strávit doma v prvních dvou měsících života dítěte dva týdny mimo dovolenou. To je fakt hezká pozornost a rozhodně jde ve správném směru, ale situaci mladých rodin to nevytrhne. Zakládat ministerstvo pro rodinu sice není úplná pitomost (neb by se sjednotila agenda), ale ve výsledku by to dost možná stálo moc peněz bez toho, aby to něco přineslo.

Možná se Vám zdá, že jsem moc kritická a napadá Vás otázka, co bych teda vlastně chtěla. Možná je to moc, ale chtěla bych jistotu, že až budeme chtít mít rodinu, splašíme nějaké cenově normální bydlení a že na mateřské nebudu nebudu v tak zásadním stresu z financí, abych svoji "blbou náladu" přenášela na dítě/děti, kterým se budu chtít plně věnovat (a když chce někdo být s dítětem na mateřské 4 roky, těch 3 800 je fakt výsměch!). A že, když nastane nějaký průser "ne vlastní vinou" (problémy se zdravím a tak), někdo mi podá pomocnou ruku bez toho, aby se na mě dívali jako na neschopného a neplatného člena společnosti. Takže tolik k mému postěžování si... a na závěr snad už jen konstatování a otázka ve shodě s programy všech politických stran: pojďme něco pro rodinu dělat... všichni jsme z ní vzešli, všichni do nějaké patříme či patřit budeme a všichni ji také potřebujeme.
Komiks Vesnička - Emil: Co na tom, že lidstvo nepřežije?
Stránky komiksu Vesnička

Štítky:

Zrcadlo - přehled textů