Poutač

Hackování a šmírování: Ignorujme výstupy, nebo se z toho posereme

Koncem roku rozvířilo mediální vody hacknutí studia Sony Pictures. Opomeňme trapnost, s jakou byla z tohoto útoku neprávem obviněna KLDR, a věnujme se jednomu na první pohled bezvýznamnému detailu.

Krom jiného byla také ukradena soukromá korespondence zaměstnanců. Dva z nich v ní politicky nekorektně (ale jinak v rámci slušnosti) vtipkovali o prezidentu Obamovi. Jakmile bylo toto zveřejněno, rychlostí blesku se mu omluvili.

Co nám v podstatě sdělili?

Zhřešili jsme. Hackeři odhalili naše pochybení. Polepšíme se. Už nikdy nebudeme v rámci soukromé komunikace svobodně vyjadřovat názory.

Legitimizace šmíráků

Jde o velmi nebezpečný precedent.

Došlo k legitimizaci šmíráků. Nikdo je neodhalil a nikdo nepotrestal. Potrestány byly oběti, které se po zveřejnění ukradených informací dostaly na celosvětový pranýř.

Co říká zákon

Odposlouchávání (sledování či jiný monitoring komunikace) je obrovským zásahem do soukromí. Legálně je možné jen u těch nejzávažnějších trestných činů.

Trestní řád uvádí v § 88, že příkaz k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu může být vydán:

Je-li vedeno trestní řízení pro zločin, na který zákon stanoví trest odnětí svobody s horní hranicí trestní sazby nejméně osm let, pro trestný čin pletichy v insolvenčním řízení, porušení předpisů o pravidlech hospodářské soutěže, sjednání výhody při zadání veřejné zakázky, při veřejné soutěži a veřejné dražbě, pletichy při zadání veřejné zakázky a při veřejné soutěži, pletichy při veřejné dražbě, zneužití pravomoci úřední osoby nebo pro jiný úmyslný trestný čin, k jehož stíhání zavazuje vyhlášená mezinárodní smlouva.

Každý slušný člověk by měl uvažovat obdobně. Bez výčitek někoho tajně sledovat je možné zkrátka jen tehdy, jde-li opravdu o hodně.

Ignorujme výstupy šmírování

V dohledné době klesnou ceny sofistikovaných přístrojů na šmírování tak, že bude sledování kohokoli otázkou několika stokorun.

Vydírací potenciál je nekonečný. Imunní není nikdo. Hrozí absolutní rozklad naší společnosti.

Jedinou obranou je důsledně ignorovat výstupy šmírování.

Související text:
Iluze o ochraně soukromí na Internetu - Nezbývá než věřit

Štítky: ,

3 nejčastější chyby (nejen) v evropských projektech

S evropskými i jinými projekty jsem se setkal na všech stranách barikády. Projekty jsem psal, realizoval, hodnotil. Většina z nich zabíhala do sociální oblasti a školství.

Co jsem si myslel jako tvůrce, to jsem si později potvrdil v roli hodnotitele, kde jsem posuzoval žádosti sepsané někým jiným.

Neztrácejme čas radami jako, že je nezbytné dodržet základní rozpočtová pravidla, věnovat alespoň 10% času při psaní žádosti přemýšlení a že je velmi dobré v rychlosti proletět podmínky zadavatele.

Zaměřme se na 3 zásadní chyby v evropských projektech, které v konkurenci roku 2015 (i při omezeném výskytu) snadno způsobí neúspěch.

Všechny chyby mají jedno společné: Přerostlé ego žadatele.

1) Snaha exhibovat

Líčit v projektu románovým způsobem historii svého života či v rozsahu několika normostran detailně popisovat každou akci, kde se organizace nachomýtla?

Hodnotilé si rádi počtou, předpokládají projektoví spisovatelé.

Čím víc stránek, tím lepší projekt!

Důsledkem je, že se ztratí to podstatné. Žadatel se mohl blýsknout a mohl ukázat svou výjimečnost. Utopil ji v moři slov.

2) Snaha uplatnit svou vizičku

Všichni, kdo dávají peníze, jsou pitomci. Stát, obce, kraje, Evropská unie, nadace, soukromí donátoři. Prostě všichni. Já mám svou vizi, kterou jim vecpu!

Roubování skvělých představ tam, kam nepatří, může uspět jen v případě opravdu přelomových myšlenek. Za posledních 25 let se žádná taková v sociální oblasti a školství neobjevila.

3) Snaha za každou cenu upíchnout stávající pracovníky

Z lidského hlediska lze tuto snahu chápat. Ovšem pro hodnotitele projektů jde o velký prohřešek, který je navíc na první pohled viditelný v rozpočtu nebo projektových aktivitách.

Jsou-li přifářeny s žádostí logicky nesouvisející aktivity nebo došlo-li v rozpočtu k přemanažerování, je jasno.

Zaměstnanci musí dělat takovou práci, aby si na sebe vydělali. To je kapitalismus.

Dobrá rada závěrem

Klidně si udělejte radost a napište do žádosti nového notebooka. Ale ať nestojí víc než 13 litrů! :o)

Kam dál?
Osmiletá gymnázia: Pro koho jsou vhodná

Štítky: , ,

Cizinka: Seriál, který mě uhranul :-)

Dnešní můj příspěvek netypicky nebude o knize, nýbrž o jiném, dle mínění řady lidí pokleslejším, druhu umění. Ve volném čase se rádi s mým drahým podíváme na dobrý seriál. Většinou jde o sitcomy, detektivní příběhy nebo sci-fi. K Vánocům jsem si ale udělala radost a pohledala na Internetu něco ryze ženského – romantiku. A narazila jsem na Cizinku (v originále Outlander), dílo americké televizní stanice Starz.

Doposud 8 dílů, k nimž má na jaře přibýt dalších 8. Točeno dle knižní předlohy univerzitní profesorky Diany Gabaldon, která se přímo podílí na natáčení, dokonce tam má i menší hereckou roli.

A o čem to je? Nelekněte se, prosím, trochu zvláštního začátku. Zdravotní sestra Claire se sotva vrátila z frontové linie 2. světové války, kde ošetřovala raněné, a po jejím skončení je na druhých líbánkách s manželem Frankem. Díky magickému místu Craig Na Dune se doslova propadne v čase do roku 1743.

Následují nádherné krajiny Skotska a řada obtížných situací, jimž je mladá žena vystavena ve světě fungujícím na zcela jiných principech než ve 20. století. Jak si vede budete sledovat se zatajeným dechem. Pro ilustraci si zkuste představit otázku její identity – kým se vlastně v tomto světě stane a může stát? Sice se chce vrátit zpět do své doby, ale i to má svá ale...

No, a teď k tomu přidejte velmi půvabnou, ve tváři místy až vznešeně působící ženu a toho nej nej nej nej nejvíc sexy romantického hrdinu. Herecké obsazení: Caitriona Balfe jako Claire a Sam Heughan jako mladý psanec Jamie Fraser. Podívejte se na fotku a pochopíte, proč se zrodila záležitost jako pocket Jamie – toho prostě chcete mít pořád u sebe ;)
Cizinka
Ilustrační obrázek, zdroj: www.starz.com

Ale dosti jásání nad Jamiem. Na své si rozhodně přijde také ten, kdo ocení drama a rád sleduje charaktery jednotlivých postav a jejich vývoj (včetně superzáporných záporáků). Angličtináře potěší skvělý skotský přízvuk aktérů. A nemohu opomenout, že od 6. dílu nabere věc na pořádných obrátkách i co se týká milostných scén ;)

Na závěr už jen zmíním, že názor podobný tomu mému má mnoho dalších. Jak jinak by Outlander zvítězil v People's Choice Awards 2015 (v kategorii Favorite Cable Sci-fi/Fantasy TV Show)?

Takže vám, milí zlatí, či spíše milé zlaté, přeju příjemnou zábavu :) Pište kdyžtak do diskuse, jak se vám show líbí ;) A chcete-li více informací, podívejte se sem:

Cizinka na Starz.com
Cizinka na Serialzone.cz
Cizinka na Edna.cz
Cizinka na CSFD.cz

PS: U prvního dílu jsem si ještě nebyla jistá, zda ve sledování vytrváme. Pokud váháte, rozhodně si zapněte díl druhý. Myslím, že pak už budete polapeni ;-)

Kam dál?
3 skvělé seriály, které (zatím) české televize ignorují

Štítky:

Chceš slevu? Vzdej se soukromí

Od státních podniků po obchodní řetězce, všichni se předhánějí v nabídkách slevových karet.

Prý chtějí odměnit věrné zákazníky.

Velká většina těchto karet má společné, že nejsou anonymní. A pouze v naprosto minimálním počtu případů (třeba měsíční jízdenka na hromadnou dopravu) je opravdu nezbytné propojit výhody s osobními údaji konkrétního člověka.

Hodíme ohlodanou kost, vy se vzdáte soukromí

Skutečná motivace k poskytování slevových karet je úplně jinde než ve snaze darovat něco navíc těm, kdo pravidelně nakupují.

Za naprosto zanedbatelné peníze (mnohdy jde např. o šikovně kamuflovanou slevu ve výši 1%) se lze jejich prostřednictvím dostat k datům, která jsou k nezaplacení.

Navíc bývají podmínky (především ty psané malým písmem nebo ukryté v hloubi firemního webu) koncipovány tak, že lze získané údaje dále přeprodávat a bez problémů obtěžovat telefonním či mailovým spamem.

Co všechno na nás vědí

Popustíme-li uzdu (více či méně) paranoidní představě o propojení všech slevových databází, dostáváme se ke světu, kde o nás hrstka nejbohatších ví opravdu vše.

Kam cestujeme, jaké nás trápí nemoci, kolik máme dětí a v jakém věku, kdo chlastá nebo kouří, komu zbývá před výplatou pár drobných, co kupujeme a za kolik...

Zůstaneme-li při zemi, dospějeme k závěru, že vydavatelé slevových karet sice vědí všechno, ale každý jenom něco.

Proč lidi nutit, když se soukromí rádi vzdají sami

Ztráta soukromí je jedním z charakteristických rysů totalitních režimů.

Umělci před ní varují dlouhodobě, namátkou zmíním třeba legendární román 1984 nebo zdařilý seriál Poslední nepřítel.

Vždy bylo předpokládáno, že budou lidé ke ztrátě soukromí donuceni represivním aparátem pod pláštíkem obecného dobra.

Omyl. Stačilo nabídnout slevy a národ je jako urvaný ze řetězu. Málokdo se dobrovolně nezapojil.

Málokdo má totiž peníze na rozhazování.

Kam dál?
Hříchy našich politiků

Štítky: ,

10 nejčtenějších článků roku 2014

Máme za sebou rok 2014.

Co se týká stránek Zrcadlo.blogspot.com, drží se pořád na stejné vlně. Věrní čtenáři přibývají. Noví si k nám musejí najít cestu sami, protože vyhledávače (především Seznam.cz) prokazují stále větší míru ignorance.

Oproti době před lety poklesla návštěvnost přicházející od nich o více než 80 procent, ačkoli zůstal HTML kód téměř nezměněn a kvalita textů (snad nejsem až moc sebevědomý) pořád drží nastavenou laťku.

Za totáče by nás jako nepohodlné zakázali, teď holt cenzurují takto. Snad nebude hůř.

Jaké články byly nejoblíbenější?

Tomáš Klus: Něco jako Nohavica

Tady jsme zaujali natolik, že bylo potřeba řešit krádež ze strany jednoho vykuka.

Bulvární okénko: Kdo opravdu zabil Ivetu Bartošovou

Ivetka nám (stejně jako všem ostatním médiím) svou smrtí dobře posloužila.

Ukrajinu jsme prosrali, slavně zvítězíme nad ebolou a Islámským státem

Ebola a Islámský stát si užili záři reflektorů, udělali fíkový list ukrajinské krizi a opět se odsunuli (zřejmě jen na určitý čas) do zapomnění.

Proč za komunistů nebyly banány a mandarinky?

Prokletá vzácnost. Teď jsou banánů všude tři prdele a já na ně už přes 20 let nemám chuť.

Ukrajina - Kdo vrtí psem

Od napsání článku uplynulo více než půl roku. Situace na Ukrajině je stále stejně nepřehledná. Proč asi?

Evropská unie a NATO: Je jen otázkou času, kdy nás zradí

Putin je pořád naštvanější, zrada je pořád blíž.

Ať si dítě klidně umře, hlavně že je rodina pohromadě

Přituhuje. Putovní děti přicházejí.

Proč s Ruskem byly, jsou a budou problémy

Tendence planě se prsit před Ruskem neustávají. Rubl klesá. Čím hůř na tom obyčejní Rusové budou, tím bude Putin silnější a tím větší bude mít podporu pro své výboje. Kdo doufá ve svržení režimu, asi jede na halucinogenech.

Česko hledá politickou superstar. Marně

Andrej Babiš se statečně drží. Ale trpělivost s nepružnou demokracií mu zřetelně dochází.

Fenomén Underground na ČT art - Od mániček k muslimským šátkům

Jeden z dalších dílů se věnoval zakázaným The Primitives Group. Zapalovali v koncertních sálech v popelnících benzín, čímž tvořili ohnivé efekty. Dnes by jim za to provozovatelé kulturáků dozajista zlíbali ruce.

Kam dál?
10 nejčtenějších článků roku 2013

Štítky: ,

Kníže pornofolku Záviš - 3 písničky z YouTube

Pokud jste se zatím se Závišem nesetkali, můžete být při seznámení zlehka šokováni.

Jistě, je sprostý jako prase. Ale také pekelně vtipný.

Měl jsem poprvé tu čest v rámci studií na Vysoké vojenské škole, kde můj hodně rozevlátý spolužák Bici pouštěl záklaďákům pochodujícím pod okny song, ve kterém kníže pornofolku ventiluje svůj postoj k armádě popěvkem Já na vojnu nepudu, já to mrdám.

Záviš není pro každého. Ale když si ho oblíbil i Karel Gott, jest nutno uznat, že na něm asi něco bude. Vkus Mistra přece nelze jen tak zpochybnit.

Vybral jsem pro vás z YouTube 3 vskutku dojemné písně včetně výše zmíněné pacifistické. Užijte si je :o)

Záviš: Už je to tak


Záviš: Já na vojnu nepudu


Záviš: Zamilovaný valčík


Kam dál?
Lou Fanánek Hagen bez Tří sester: Videoklipy z YouTube

Štítky: ,

České století - Kdo neví, co chce, těžko toho dosáhne

K dnešnímu článku mě inspiroval zdařilý cyklus naší veřejnoprávní televize České století.

Minulý díl se zabýval událostmi kolem sametové revoluce a v plné nahotě ukázal, co je prapůvodní příčinou současného stavu.

Koncem roku 1989 jsme se vydali nikoli cestou, která někam vede, ale pustili jsme se do bezcílného putování, jehož směr byl určen až později tzv. ekonomickými reformami.

Kapitalisticky žít, socialisticky pracovat

Tak by se daly v kostce shrnout ideály, s nimiž mrzly davy na demonstracích.

Komunistická strana byla v krizi. Vedly ji komické postavičky a staříci nad hrobem. KSČ mohla za všechno špatné. Její obliba byla pod bodem mrazu.

Lidé závistivě pokukovali po bohatství západu, vyzdobovali si koupelny prázdnými obaly od drogerie z kapitalistické ciziny, šmelili s džínami. Neuvědomovali si, že efektivní fungování ekonomiky nezbytně vyžaduje nezaměstnanost a chudobu u významné části populace.

Svoboda projevu trápila hrstku odvážných, které vnitřní pnutí nutilo nahlas říkat pravdu.

Vůdci věděli

Václav Havel byl naivní snílek, ale nebyl idiot.

On spolu s dalšími vůdci revoluce dobře věděl, že nevyhnutelně směřujeme ke kapitalismu.

Před národem to vědomě tajili. Pro bezproblémové převzetí moci potřebovali nejširší možnou podporu.

Kdo neví, co chce, těžko toho dosáhne

Režim zbouraly miliony lidí, kteří nevěděli, co chtějí.

Nedemonstrovali za politický program.

Protestovali a v následné euforii jim uniklo, že revoluční vůdcové pozapomněli říct, zda chtějí socialismus, kapitalismus nebo nějakou specificky českou cestu.

Proto je dnešní zklamání naprosto neoprávněné.

Neobelhali nás. Prostě jenom nenabídli odpověď na nejdůležitější otázku a tehdy to nikomu nevadilo.

Kam dál?
Václav Havel - 3 projevy z roku 1990 (YouTube videa)

Štítky: ,