Poutač

Jak uspořádat svatbu, nenechat se okrást a užít si to

Pomalu se blíží roční výročí naší svatby. Zvažoval jsem o ní článek, když byly dojmy čerstvé, ale nakonec jsem rozhodl, že bude lepší získat trochu odstupu.

Co se týká organizace formalit, pořízení oblečení, tisku pozvánek a nákupu zákusků, nebyl problém. Setkávali jsme se s (plus minus) profesionálním jednáním, nikdo neměl tendenci nás odrbat.

Svatební hostina = Hezká příležitost, jak si nakrást

Zádrhel nastal u (s přehledem) největší položky v rozpočtu.

Je nehezkým zvykem provozovatelů českých hotelů a restaurací, že u plesů, oslav, svateb či podobných příležitostí účtují za všechno vyšší ceny, než mají běžně na lístku.

Tomu jsme se chtěli (stejně jako absurdní platbě za pronájem místnosti) vyhnout. Plný lokál až do časných ranních hodin je přece skvělý kšeft i za běžné ceny.

Nejprve jsme jednali s majitelem podniku, který sídlil kousíček od místa, kde byl obřad. Domluvili jsme si cenu za osobu a další podmínky. Pan majitel si myslel, že nás má v hrsti. Po pár měsících přišel s požadavkem, že chce za malé děti stejnou sumu, jako za dospělou osobu. Přikradl by si takto přibližně 10 000,- korun.

Řekli jsme ne, ačkoli nám už trošku hořely termíny.

Zajeli jsme do několik kilometrů vzdáleného hotelu a vyjednali podmínky. Jakmile doputovala mailem kalkulace, byly tam jiné ceny, než při ústní dohodě. Samozřejmě ve prospěch provozovatele.

Řekli jsme ne, i když termíny už hodně hořely.

Příplatek za splněný sen

Výše zmíněné výtečníky jsme hodně překvapili. Zřejmě jsou zvyklí, že když si snoubenci něco vysní, nehledí na nějaký ten pětilitr.

Tvrdé vyjednávání pravděpodobně nebývá zvykem. Což je při současném skuhrání lidí nad nedostatkem peněz s podivem.

Nakonec jsme hostinu udělali 30 kilometrů od místa obřadu ve městě, kde většina hostů bydlí. Ano, přejíždění bylo nepříjemné. Ale zlodějíčci zaplakali. A s jídlem, pitím i obsluhou byla maximální spokojenost.

Všechno vysvětlit, nejlépe písemně

Pokud chcete udržet rozpočet na uzdě, nenechte se vydírat.

Nemáte-li v plánu pořádat honosnou žranici v luxusních podmínkách, budete se nutně potýkat s tradičními nešvary českých hospod.

Proto doporučuji pečlivě specifikovat své požadavky nejen ústně, ale také písemnou formou. Od studeného piva po horký vývar z opravdových kostí. Připadal jsem si při předávání cáru papíru zlehka trapně. Paní provozní tvrdila, že vše požadované je u nich samozřejmé.

Bohužel jsme byli málo podrobní. Víno pocházelo z našich zdrojů. Dělat z něj hosty hojně požadované svařáky ovšem personál nenapadlo. Holt to nedostali písemně.

Myslete v programu na všechny, jen tak si svatbu užijete

Závěrem se ještě krátce zmíním o programu.

Udržte své ego na uzdě a myslete i na hosty. Třeba hudební výběr dle vkusu novomanželů, který štve 90% přítomných, není správnou volbou.

Nenuťte nikoho k roztodivným aktivitám. Ideální je, když si zábava najde lidi sama. Berte v potaz naturel hostů a předpokládanou dobu, kdy půjdou různé generace spát. Myslete i na děti, pokud se nudí, jsou otravné, věnujte jim kousek playlistu a hrací koutek.

A hlavně se ve svůj svatební den ničím nestresujte. Nezanedbejte přípravu. Pak si jenom užívejte.

Související text:
Svatební zvyky a rituály - Jaký mají podtext?

Štítky: ,

Katolická církev: Doktor Jekyll i pan Hyde

Těžko najít organizaci, na kterou má široká veřejnost tak rozporuplný pohled. Katolická církev nenechává (i kvůli restitucím) nikoho chladným. Propojení duchovního a světského dráždí.

Je nepochybné, že má-li církev ve 21. století globálně sloužit Kristovu odkazu, musí disponovat majetkem. Musí být manažersky řízena.

Ostatně Ježíš je vzorem všem vedoucím pracovníkům, zemřel před více než dvěma tisíci roky a firma pořád prosperuje.

Ale dost vtípků.

Pojďme si na několika příkladech ukázat, proč rozumně uvažující člověk nemůže dát katolické církvi palec nahoru ani dolů.

Zlá katolická církev

O krvavé historii se není potřeba příliš rozepisovat. Upalování, vyhlazování národů, vyhánění z domovů, podpora sexu s dětmi... Církevní hodnostáři zatím nenašli odvahu na plnou pusu pojmenovat, čeho se jejich předchůdci dopouštěli, a distancovat se od nich.

V současnosti způsobují nejvíce škod církevní dogmata. V rámci euroamerické civilizace na ně většina věřících kašle. Používají antikoncepci, nejdou proti homosexuálům s vidlemi, jsou tolerantní.

Bohužel v méně rozvinutých částech světa způsobuje tažení proti kondomům obří neštěstí. Rodí se miliony HIV pozitivních dětí.

U nás bije do očí obří nepoměr mezi množstvím majetku a reálnými penězi, které každý rok církev dává na bohulibé účely. Měla by provozovat charitu za miliardy, místo toho odčerpává státu peníze na sociální služby.

Hodná katolická církev

Ježíšovy ideály pomalu docházejí naplnění. Podařilo se rozšířit hodnoty jako dobro a odpuštění.

Tam, kde je křesťanství nejdéle, mají se obyčejní lidé v celosvětovém srovnání nejlépe. Katolickou církev může trápit pouze to, že o drobet líp se mají ve většinově protestantských zemích.

Mnohým dává církev sílu v těžkých životních situacích. Mnohým potřebným je opravdu prospěšná.

Spojuje lidi, kterým nejsou ostatní lhostejní. Stará se o ty nejubožejší.

Motivuje jinak než penězi. Pomáhá najít smysl života.

Zmatek nad zmatek

Na konci textu jsem zmatenější než při začátku psaní.

Hezky jsem to utřídil. Opravdu nevím, co si o katolické církvi myslet.

Jisté je, že se vatikánští papaláši řídí heslem, dle kterého nemá smysl měnit, co dlouhodobě dobře funguje. Proto bude katolická církev dál doktorem Jekyllem i panem Hydem.

Kam dál?
Světová náboženství na Internetu - přehled

Štítky: ,

Internet od Vodafonu: Funkční nouzové řešení, nic víc

Vodafone nabízí tzv. neomezené surfování za 499,- korun měsíčně. Neomezené v jejich žargonu znamená, že Vám po vyčerpání 20 Giga u spousty služeb razantně sníží rychlost připojení. Mezi strouhnuté weby patří i YouTube, veselé důchodkyně z reklam mají se svými videi smůlu.

Je zřejmé, že jde o hodně peněz za velice málo muziky. Obzvlášť pokud to srovnáme s Internetem po drátě nebo s lokálními poskytovateli. Těžko říct, proč by někdo pětikilo měsíčně Vodafonu dával.

Atraktivní nouzovka

V porovnání s T-Mobilem a mobilním Internetem od O2 má Vodafone výrazně navrch, vystačíte-li se 4 Giga měsíčně. Za tento objem zaplatíte 259,- korun.

U O2 dáte za 3 Giga 505,- Kč, T-Mobile pak chce 449,- korun. Pokud využíváte také jiné jejich služby, možná dosáhnete na slevu. I po jejím započítání je Vodafone s přehledem nejlevnější.

4 Giga měsíčně opravdu není na hujaření. Žádné stahování, žádná videa, žádné obří fotky. Člověk je rád, že vyřídí maily a pořeší, co potřebuje.

Pro ilustraci:
Zašel jsem na Seznam, přečetl 3 maily bez příloh. Pak jsem prohlédl na Aktuálně.cz 3 zprávy. Nakonec jsem na portálu MPSV projel 3 stránky s volnými místy. Kolik jsem vyčerpal? 5,38 Mega. Na den mám k dispozici přibližně 130 Mega.

Vysoká rychlost připojení na obtíž

Paradoxní je, že do nebes vychvalovaná stále větší rychlost připojení výrazně škodí.

Pokud člověk musí na načtení stránky nějakou tu vteřinku čekat, nesklouzává tak snadno k bezbřehému surfování a výrazně šetří data.

Co dělat, když překročíte FUP?


Překročíte-li objem dat 4 Giga (tzv. FUP), je Vám rychlost připojení snížena tak, že je běžný Internet téměř k nepoužití.

Co dělat?

1) Povypínejte reklamy. Je k dispozici spousta aplikací, které to umí.
2) Využívejte mobilní verze webů, jsou daleko úspornější (např. m.email.cz).
3) Šetřete předem. Aktualizace (krom antivirového programu) stahujte až po překročení limitu, získáte 2-3 dny běžného fungování navíc.
4) Nepouštějte bez dozoru (či podrobné instruktáže) nikoho k počítači. Pár videí z YouTube Vás může připravit i o týden surfování.

Také je zde možnost dokoupit data. Ovšem za cenu 201,-/Giga opravdu neláká.

Resumé

Na pořádný mobilní Internet za cenu, která by byla konkurenceschopná vůči jiným druhům připojení, v České republice zatím marně čekáme.

Řešení od Vodafonu není ideální. Dá se s ním přežít. Nic víc. Ostatní operátoři jsou daleko dražší.

Kam dál?
Co mě točí - Vypnuté zvonění mobilu a (ne)přítomnost na Skypu

Štítky: ,

Kde najít dobrou hudbu? Last.fm: Zapomenutá sociální síť

Občas se člověku stane, že najde nějakou skvělou novinku, která už dávno novinkou není.

Takto nadšeně jsem předminulý týden objevil Last.fm.

Konečně sociální síť, kde uživatelé nesdělují, kdo si právě krknul, a neposílají miliony obřích fotek obvykle zajímavých jen tím, že jsou tam oni sami.

Last.fm je o muzice. Lidé se sdružují na základě podobného hudebního vkusu. Největší boom proběhl ještě v předchozí dekádě, teď web (alespoň v České republice) paběrkuje.

Doba poslechu hudby nepřeje.

Jak Last.fm funguje?

Po jednoduché registraci si stáhnete nabízený program (kolem 14 mega), který snadno propojíte se svým přehrávačem muziky.

Od této chvíle se do Vašeho profilu poznačí, co pustíte.

Samozřejmě existuje možnost vše na Internetu editovat nebo aplikaci úplně vypnout.

Postupem času vznikne unikátní přehled Vašeho vkusu. Získáte seznamy nejčastěji hraných interpretů a skladeb. Žánrově se ukotvíte.

Následně už zbývá jen vyhledat lidi (nebo jejich skupiny), kteří budou dobrou inspirací.

Pokud obětujete nějaké drobáky a zapojíte se do Spotify, většinu písniček spustíte on-line.

Co Last.fm neumí

Hlavní nevýhodou Last.fm je neschopnost přiřadit název k nepojmenovaným (či špatně pojmenovaným) skladbám. Na základě doby trvání, alba a interpreta by přece neměl být problém.

Místo toho se často nenačte nic.

Kde nás na Last.fm najdete

Zatím nestihl vzniknout reprezentativní přehled hudby, kterou mám nejraději. Za měsíc bude líp.

Prozkoumejte náš profil a třeba se přidejte.

Související text:
Současná česká hudba: bída. Proč?

Štítky: ,

Proč s Ruskem byly, jsou a budou problémy

Abychom pochopili chování Ruska, nemusíme sledovat současná vyjádření analytiků. Stačí nahlédnout do knih klasiků ruské literatury.

Třeba Dostojevskij nebo Tolstoj ve svých dílech nádherně popisují specifika velké slovanské duše.

Nade vše ční obří mindrák. Rusové odjakživa chtějí být lepší lidi. Touží po uznání jiných.

V dobách, kdy osud jejich národu nepřeje, se dokáží semknout pod vlajkou lásky k vlasti.

Dost bylo poraženectví

Vývoj, který nastal po divokých změnách začátkem devadesátých let, srazil Rusy na kolena.

Přišli o významnou část Sovětského svazu, kde hráli prim.

Jejich vliv na světové dění výrazně poklesl. Hospodářský zázrak se nekonal.

Připojení Krymu je prvním úspěchem na mezinárodním poli za poslední téměř čvrtstoletí. Proto vidíme v médiích, jak Rusové jednotně oslavují velkého Putina.

Nechcete se kamarádit? Dobře vám tak

Sebejistota, se kterou západ dlouho ignoroval názory Ruska, nese své ovoce.

Obzlášť Američané vyloženě exhibovali a tvářili se jako neomezení vládci světa.

Těžko říct, z čeho tato sebejistota pramenila. Opojení vítězů ve třetím tisícíletí dál svítilo mocným světlem, ač vojenský potenciál Ruska rostl.

Když dali významní státníci prostřednictvím neúčasti na olympiádě okatě najevo, že s Putinem opravdu kamarádi nejsou, dráždili hada bosou nohou.

Vývoj na Ukrajině pak poskytl Rusku jedinečnou šanci ukončit roli mezinárodního otloukánka.

Konec machrování

Západ velice rychle zjistil, že s kecama chlap vystačí, jenom než se rozestele.

Dle Putina Rusko nechce a nepotřebuje Ukrajinu. Zatím. Pokud si ji vezme, budou Spojené státy s Evropskou unií dál prázdně kafrat.

Zbývá jediná možnost: Přestat machrovat, začít brát názory Ruska na uspořádání světa vážně a vybudovat spolupráci na bázi rovnocenného partnerství.

Kam dál?
Přežili jsme rozpad sovětského bloku, přežijem i rozpad EU

Štítky:

Vláda: Maminky od malých dětí hurá do práce!

Jistě se shodneme na 3 věcech:

1) V České republice jsou stovky tisíc volných pracovních míst.
2) Děti do tří let věku nepotřebují být s matkou.
3) Stát přichází o miliardy ročně, protože se ženy s mrňaty flákají doma.

Také se shodneme, že lze dělat spoustu pro společnost přínosnějších věcí než se věnovat svým ratolestem:
- bojovat za rovnost pohlaví,
- číst zprávy v televizi,
- vést kosmetický salón,
- prodávat pojištění...

Naštěstí máme novou vládu, která s námi sdílí výše zmíněné pravdy.

Jako jednu ze svých priorit si proto ustanovila zlepšení podmínek pro zaměstnávání maminek.

Konkrétně má jít o znovuotevírání jeslí a podporu částečných úvazků.

Rád proto poradím, jak tyto bohulibé záležitosti konkrétně realizovat.

Dotace částečných úvazků

Proč dávat maminkám peníze za nic?

Daleko lepší je začít dotovat částečné úvazky třeba polovinou superhrubé mzdy.

4 hodiny za den představují naprostý ideál. Hodinu sebere cesta do zaměstnání, druhou hodinu ze zaměstnání. Jsme na 6 hodinách. Skvělé.

Přibližně 20% pracovní doby je potřeba odmakat, aby bylo alespoň na dopravu. Další nezbytné výdaje gentlemansky opomenu.

Měsíční jesle

Tady máme na co navazovat. Za komárů jsme měli týdenní jesle. Mrňata z nich byly odebírány vždycky na víkendový výlet domů.

Nebojme se zajít dál.

Když se chce žena plně profesně realizovat a ještě mít čas na společenský život, nemůže přece trávit dva dny v týdnu zavřená v baráku se svým dítětem.

Řešením jsou měsíční jesle. Navrhuji, aby byly zřizovány poblíž parků. Nemá-li maminka kvůli svým pracovním ambicím možnost vzít si dítě jednou za měsíc k sobě na víkend, zaslouží si odměnit hezkým prostředím na krátkou procházku s ním.

Nezbytností by byla půjčovna luxusních kočárků, aby bylo možné děcko důstojně vyfotit a pak se pochválit spřáteleným fiflenám.

Kam dál?
Stát ví nejlépe, jak mají žít důchodci a zdravotně postižení

Štítky: , ,

Proč za komunistů nebyly banány a mandarinky?

Stručnou odpovědí na otázku z nadpisu je známá hláška, podle které za komunistů lidé předstírali, že pracují a stát předstíral, že je platí.

Jak to bylo s efektivitou práce?

Těžko srovnávat. V celém světě se za poslední čtvrtstoletí obrovsky zvýšila efektivita práce. Na vině jsou nové technologie a vylepšení. Díky nim udělá v jakémkoli odvětví 1 člověk za hodinu daleko více než kdykoli dřív.

Hezky to ilustruje nostalgické vzpomínání jednoho nejmenovaného traktoristy:

Před revolucí k sobě měli všichni blíž. Traktory se často kazily, spravovali jsme je s chlapama. Když bylo škaredě, nevyjeli jsme.

Teď mám John Deere. Je bezporuchový a zvládne jakékoli počasí.


Jak to bylo s penězi?

Tropického ovoce se týká spíše druhá část úvodní hlášky.

Ceny téměř všeho byly stanoveny pevně.

Československá koruna nebyla volně směnitelná. V zahraničí Vám za ni nic nedali, doma byl oficiální přístup k cizí měně striktně omezen.

Hospodářství fungovalo jako skoro uzavřený cyklus.

Spolupracovali jsme především se zeměmi v rámci RVHP. Se západem platilo (+-autobus), že jejich peníze můžeme utrácet jen v té výši, jakou si vyděláme vývozem k nim.

U spřátelených soudruhů se tropickému ovoci nedařilo. Bylo proto nutné nakupovat za tvrdou měnu, které byl (vzhledem k malému zájmu civilizovaného světa o naše produkty z 80. let) nedostatek.

Vnitřní směnitelnost nastala v roce 1991 (byly určité limity), plná pak byla zavedena v říjnu 1995.

Až od této doby můžeme směle přepočítávat své výdělky třeba na dolary.

A od té doby jde kupovat za naši korunu neomezeně cokoli (i banány) na celé planetě.

Kam dál?
Nedůvěra zákazníků = Hlavní problém obchodních řetězců

Štítky: ,